Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Příhrazské skály jsou zařazeny mezi přírodní rezervace, což znamená, že se v nich turista, na rozdíl od I. zón národních parků, smí pohybovat i mimo značené turistické trasy. A právě mimo značené turistické trasy objeví některá z míst, která jsou označována až jako symboly Příhrazských skal – např. věž Kobyla a skalní okno Sokolí pusinky.

Barolo, Barbaresco. Netřeba nic dodávat. Věhlasná piemontská vína, italské dny uprostřed vinic, od degustace k degustaci. Nejznámější vinařské obce regionu jsou Barolo, La Morra, Monforte d'Alba a Barbaresco. Piemont je nejen regionem vína, ale i lanýžů. Připravují je tam na desítky (stovky?) způsobů, pár jich k vínu ochutnáme.

Rilský klášter byl založen v 10. století svatým Ivanem z Rily, poustevníkem kanonizovaným pravoslavnou církví. Nepochybně jeden z nejpůsobivějších koutů Bulharska, přímo nad klášterem hory překračující nadmořskou výšku 2500 metrů. Ve své více než tisícileté historii byl centrem duchovního a kulturního vlivu na bulharský národ. Jeho architektura a fascinující fresky jsou úchvatnou zprávou o bulharské minulosti.

V antickém Řecku existovalo více měst jménem Heraclea nebo Herakleia. Pod vyhaslou sopkou v jihozápadním Bulharsku archeologové postupně odkrývají pozůstatky města Heraclea Sintica, které je spojeno s největšími osobnostmi makedonské historie. Ovládl ho Filip II., otec Alexandra Velikého, a ke jménu Sintica přidal Heraclea, aby připomněl Thrákům a Makedoncům, že jeho předkem byl Héraklés. Kousek od starodávných památek si každý může užít koupání v termálních pramenech. A nedaleko jsou dvě zajímavá vinařství – Rupel a Orbelus.

Vinařské město Melnik je zajímavou architektonickou rezervací se stovkou tradičních domů prohlášených za kulturní památku. Nad městem se tyčí… melnické pyramidy, skalní věže dosahující výšky až sto metrů. Za nimi se otevírají úchvatné výhledy na téměř třítisícové pohoří Pirin. Z Melniku je to přibližně sedm kilometrů k bráně oceňovaného vinařství Villa Melnik.

Kastelorizo je nejvýchodnějším obydleným řeckým ostrovem. Do Atén je to odhadem pět stovek kilometrů, na „nedaleký“ Rhodos více než sto, ovšem z tureckého přístavního letoviska Kaş pouze sedm. Kastelorizo je především půvabný přístav s barevnými domy a báječnou mořskou kuchyní, modrou jeskyní, v průzračném moři plavou obří karety, nahoře ve skalách antická akropole Palaiocastro.

Archeologický areál Muyil je vzdálen asi 25 kilometrů od Tulumu. Jak zdolat tu pětadvacítku bez auta… Vyzkoušet místní servicio colectivo, pravidelně jezdící dodávky, do nichž nacpou přes 15 lidí. Nejvýznamnější stavbou Muyilu je pyramida vysoká 17 metrů, nazvaná tradičně El Castillo. Je nejvyšší na celé Mayské riviéře, tedy na pobřeží státu Quintana Roo.

První dojem v Chichén Itzá je negativní, úplně narváno. Druhý dojem je opět negativní, vstupné totiž stojí 614 pesos, což je v přepočtu na české asi 800. Třetí dojem je, jak jinak, negativní, od vstupu se člověk téměř prodírá nejen mezi ostatními návštěvníky, ale i mezi mnoha stolky prodejců turistických cetek a neustále slyší good price, one dollar. Nenechte se odradit… poté vyjdete na prostranství a díváte se a díváte na El Castillo a negativa jsou pryč, zůstane ohromující estetický pocit.

Uxmal patří k největším a nejatraktivnějším mayským archeologickým areálům. Má několik působivých struktur s úchvatně detailně propracovanými fasádami – 35 metrů vysokou pyramidu trpaslíka, nádvoří jeptišek a palác guvernéra. Bohužel, i v Uxmalu je již výstup na pyramidy zapovězen.

Rok 1518 – sluncem nasvícená mayská Zama (dnešní Tulum) se tyčí na skalnatém útesu nad flotilou čtyř lodí Juana de Grijalvy a ohromení Španělé ji srovnávají se Sevillou: „Před západem slunce jsme spatřili město tak velké, že by se Sevilla nezdála větší a lepší. A v něm velkou věž“. Tou věží byl jistě El Castillo a právě poloha nad tyrkysovým mořem dodnes dodává karibské Seville neodolatelnou­ krásu.

Cobá patří k nejatraktivnějším mayským památkám Yucatanu. Nejvyšší pyramida Ixmoja se tyčí do výšky 42 metrů, v archeologickém areálu je ještě několik dalších pyramid, hřiště na pelotu a množství stél, které vyprávějí dávnou mayskou historii. Zklamáním jsou pouze provazy a nápisy No subir a monumentos, nahoru na pyramidy je již výstup zapovězený. Všude kolem džungle, v korunách stromů se prohánějí opice.

Becánské pyramidy mají – podobně jako calakmulské – nepochybnou výhodu ve srovnání se sestrami na severu Yucatanu. Na rozdíl od Chichén Itzá, Tulumu, Cobá či Uxmalu na ně lze vystoupit. Seshora je parádní výhled na ostatní pyramidy a do korun stromů, z nichž se ozývá hukot ptactva. A nikde nikdo, jako by Becán zůstával zapomenutý.

Calakmul, Estructura II. Sedíte na vrcholu gigantické pyramidy, proti které je El Castillo v Chichén Itzá hračka pro děti. Stromy pod vámi, kolem létají papoušci, tukani, kondoři (jeden přistál na pyramidě několik metrů ode mne), skáčou opice, je to úchvatný přírodní koncert. A široko daleko jen zelená džungle, kam oko dohlédne. V budoucnosti se může stát (a stane), že mexické úřady přitáhnou více turistů, a důsledkem bude, že zakáží výstup nahoru. Tím ovšem Calakmul ztratí většinu svého kouzla, protože právě nahoře je to nejkrásnější.

Let s Air France, ráno z Prahy, přestup v Paříži, večer Cancún. Dva týdny křížem krážem přes Yucatánský poloostrov, státy Yucatan, Quintana Roo a Campeche. Tulum, Muyil, Cobá, Valladolid, Chichén Itzá, Merida, Izamal, Uxmal, Puuc Route, Campeche, Xpujil, na jih až do džungle k pyramidám Calakmul, což je asi 70 kilometrů od guatemalského Tikalu, tedy, pokud by tou nepropustnou džunglí vedla silnice. Jak známo, nevede.

Zima už nám o sobě dává poměrně výrazně vědět, i na našem území už se setkáváme se sněhovou nadílkou. Nejvyšší čas vyndat ze dna šuplíku nebo skříně zimní oblečení. Že žádné pořádné nemáte? Rychle to napravte. Místo huňatých svetrů ale vsaďte na funkční oblečení. Zabere minimum místa, o váš tepelný komfort se ale postará dokonale.

Asi kilometr severovýchodně od Registánu se na mapě Samarkandu objevuje trojúhelník prázdného prostoru o stranách dlouhých přibližně dva kilometry. V současnosti pouze zbytky hliněných valů zarostlých trávou, v minulosti Afrasiyab, nejstarší osídlení Samarkandu, zničené vpádem Čingischána. Afrasiyab býval zřejmě již od 6. století před naším letopočtem centrem Sogdiany, která se rozkládala na území několika dnešních států, kromě Uzbekistánu i Tádžikistánu, Kazachstánu a Kyrgystánu.

Kdysi křižovatka světových kultur s historií sahající více než dvě a půl tisíciletí zpět. Historický Samarkand má dvě polohy. Na severovýchodě současného města se nacházejí pozůstatky starověkého osídlení Afrasiyab zničeného vpádem Čingischána. V samotném středu města náměstí Registán a památky na Timurovskou říši. Registán, tam musí začít každá návštěva Samarkandu. I ve večerních hodinách spousta lidí posedává na mramorových schodech nebo v parku na lavičkách.

Ve 12:00 z Prahy do Sofie, vyzvednutí auta a ihned na jih do známých vinařských regionů Bulharska. Očekávat by nás mělo příjemné teplé počasí až přes 25 stupňů. V programu cestou Rilský klášter.

Ayaz-Kala v severozápadním Uzbekistánu byla pravděpodobně už od 4. století př. n. l. součástí řetězce pevností chránících před nevítanými hosty vzkvétající říši Chórezm. Nedaleko od pevnosti je možné se ubytovat v kempu v tradičních jurtách a zažít noc v poušti s nekonečným množstvím hvězd.

Přes den si na pláži Iztuzu užívají mořských radovánek lidé, v noci se spouští bariéra zákazů, příroda ovládne pláž a stovky želv v písku od května do září kladou vejce. Iztuzu je jednou z nejvýznamnějších želvích pláží v Turecku, jednou z nejkrásnějších, lidé se na ni dostávají především po řece Dalyan a její deltě plné kanálů a rákosí.