Staré město v Al Ula – stejně jako např. v Chajbaru – „zdobí“ rozpadající se domy postavené z vepřovic. A běda… Z dálky vidíme čilý pracovní ruch, je zjevné, že domy opravují a rekonstruují celé staré město. Zdá se, že se nikam nedostaneme. Ovšem dále za rohem zjišťujeme, že už jednu část zrekonstruovali. A povedlo se to. Do prastarých domů, kterým ponechali jednoduchý vzhled, umístili obchůdky, před nimi několik restaurací, večer se decentně rozsvítí lampy, celkově působí rekonstrukce nenásilným a vkusným dojmem. Na sto domů už bylo obnoveno, nad nimi dotvářejí romantickou kulisu pískovcové skály.


Romantickou kulisu dotvářejí pískovcové skály


Dávné opevnění


Staré město „zdobí“ rozpadající se domy postavené z vepřovic


Rekonstrukce se povedla

Historie budov starobylého města Al-Ula sahá do 10. až 12. století. Odhaduje se, že ve městě stálo téměř 900 bytových jednotek. Al Deira, můžete zaslechnout, tak se říká starému městu. Nás ovšem vítá cedule Welcome to Old Town. Má dvě čtvrti – Al-Shuqaiq a Al-Haf a spoustu uzoučkých a křivolakých uliček, přes zdánlivý chaos bylo vše důmyslně navrženo tak, aby bylo zajištěno plynulé a dostatečné proudění vzduchu. Která čtvrť je která, netušíme, všude ploty, stavební práce, vstup vyloučený. Věřícím sloužilo několik mešit, hlavní mešita byla známá jako Mešita soudců, podle rodiny soudců, kteří se starali o její záležitosti včetně svolávání k modlitbě a kázání. Uprostřed hrad (či citadela), jehož horní část poskytuje panoramatický výhled na celé staré město. Městské domy mívaly dvě patra. Přízemí sloužilo jako hala, v níž se přijímali hosté, bylo i základnou pro uskladnění materiálu pro všemožné potřeby obyvatel domu. V horním patře bývaly obývací pokoje a ložnice.

Výroba vepřovic (těmto cihlám z nepálené hlíny se říká i adobe) byla jednoduchá. Používala se jílovitá hlína, chlévská mrva, pleva, písek, vše bylo v místě snadno dostupné. Nevýhodou staveb z vepřovic je špatná odolnost vůči dešti, což v severní Saúdské Arábii není ideální vlastnost, prudké deště nejsou až takovou zvláštností.


Do prastarých domů, kterým ponechali jednoduchý vzhled, umístili obchůdky


Příjemné posezení


Po několika letech se místní kulturní dědictví otevřelo světu


Po dokončení projektu bude Al Deira vzkříšena v plné nádheře

Ve starém městě žili obyvatelé až do 80. let 20. století. Dalších téměř 40 let byl areál dostupný, ovšem neobydlený velmi rychle chátral. V roce 2017 úřady oznámily plány na jeho obnovu, realizace začala o dva roky později a je součástí modernizace nazvané Vize 2030. Po několika letech se místní kulturní dědictví otevírá světu. Že se rekonstrukce daří, ukazuje již zpřístupněná část. Vzhledem k rozsahu lokality a počtu budov, které je nutné stabilizovat a zakonzervovat, to ještě nějaký rok potrvá. Ovšem v Saúdské Arábii peníze nechybějí, lze očekávat, že po dokončení projektu bude Al Deira vzkříšena v plné nádheře. Vše probíhá v souladu s UNESCO a mezinárodními standardy pro ochranu a obnovu památek.

Něco podobného s rekonstrukcí jsme zažili ve starém městě v Chajbaru (Khaybar), vzdáleném asi 250 kilometrů. Policejní hlídka nás dále nepustila, prastará dávno neosídlená vesnice s domy z vepřovice i oáza byly uzavřeny. Před vzestupem islámu v 7. století byla tato oblast obývána židovskými kmeny, dokud nepadla do rukou muslimského vojska vedeným prorokem Mohamedem po známé bitvě u Chajbaru v roce 628 n. l. Bitva má historický význam, židovským zemědělcům, kteří vojenské tažení muslimů přežili, dovolil Mohamed, aby v Chajbaru zůstali a pokračovali ve své práci. A vymáhal od nich daň (džizja), což od té doby slouží jako precedens, o této dani nemuslimů muslimům za ochranu se píše i v Koránu. Historické místo jsme chtěli alespoň částečně projít a prozkoumat, popojeli jsme dále, jestli se dovnitř dostaneme z druhé strany, ale jeden z policistů se autem rozjel za námi a ukazoval na pouta na sedadle. Takové varování stačilo, dále už jsme neriskovali a vstup k citadele obklopené oázou vzdali. O několik kilometrů dále jsme podél silnice stále míjeli cedule s nápisy, že oblast je uzavřena, protože je „under development“. Co to přesně znamená, jsme se nedozvěděli, žádný development jsme tentokrát na první pohled nepozorovali.