Nejprve prošly mažoretky zabarvené jak Červené karkulky, následovaly první alegorické vozy se zpěváky milostných písní, většinou již poněkud ve věku. Snad právě díky takovým bardům se před staletími zrodila první představení, z nichž se dnes stala oslava začátku předvelikonočního půstu, tedy karneval. Jméno pochází z italských slov „carne levare“, ve volném překladu „zbavení se masa, opuštění masa“. Karnevalové oslavy se na Kypru objevily poprvé za nadvlády Benátčanů, vždyť benátský karneval je znám svou téměř 900 let dlouhou historií. Kromě benátského vlivu má možná limassolský karneval původ i v tradičním mytologickém průvodu boha Dionýsa, jehož následovali siléni, satyrové, kentauři, nymfy a všude rozdávali radost z vinné révy. Na Kypru měl karneval původně podobu právě zpěváků milostných písní, kteří poklekávali před balkóny svých milovaných žen a dívek, nebo se jen potulovali po náměstích či malebných zákoutích měst a vyznávali se ze svých citů v romanticky zabarvených písních.

Karneval v Limassolu začíná 10 dní před velikonočním půstem. Pravoslavné Velikonoce se letos slaví mnohem později než katolické, vycházejí na 5. května. Po nedělní limassolské karnevalové parádě následovalo tzv. Čisté pondělí, v angličtině překládané jako Green Monday, které je začátkem půstu. Výraz půst má ve 21. století již zřejmě zcela jiný význam než v dávnější minulosti a tak si nepředstavujme, že Kypřané hladoví či šetří na jídle. Čisté pondělí je naopak oslavou, na níž se tančí, zpívá a… hoduje. Správný věřící by se měl vyhýbat konzumaci masa, případně vajec a některých mléčných výrobků. A tak se grilují chobotnice, kalamáry, na stolech nechybí krevety, mušle, mořské plody se totiž mezi masa nepočítají. Nechybí ani víno, včetně proslulé Commandarie. Zlomyslné legendy o osmanském sultánovi Selimovi II. tvrdí, že jeho touha po anexi Kypru pramenila z vášně ke kyperskému vínu. Však se až dodnes dochovala jeho přezdívka „Opilec“. Jméno vína – Commandaria – pochází ze 13. století a je odvozeno od templářského velitelství. Je to nejstarší jméno dodnes vyráběného vína. Ale zpět k půstu – zdaleka ne všichni Kypřané ho samozřejmě dodržují, však do Velikonoc je to plných 48 dní. Ale poslední předvelikonoční týden jdou do půstu téměř všichni, vždyť Velikonoce jsou na Kypru snad nejdůležitějším svátkem.


.
.
.
.
.
.
Ani policejní auta se nevyhnula karnevalovému „oblečku“

Říkal mi kdysi u sklenky výborného kyperského červeného kolega Kyriakos, že je orientálním mužem. Jsou to již roky a přesně si to nepamatuji, možná říkal, že Kypřané jsou orientální muži. Jiná moje kyperská známá ale zavrtěla hlavou, kyperští muži jsou podle ní i díky dlouhodobé britské přítomnosti mnohem evropštější než například řečtí. Ovšem situace, že by žena platila v restauraci za muže, je prý „veřejnou kastrací“. V tom smyslu, že takový chlap prostě není chlapem. Ale proč o těch kyperských mužích píši? V karnevalovém průvodu mne překvapilo nevídané množství mužů v ženském oblečení. Byl to docela zábavný pohled na štíhlé i zavalitější Kypřany, kteří se promenádovali ve vycpaných podprsenkách, kratičkých sukénkách a dokonce s podvazkem přes černě chlupatá kyperská stehna. Snad každý třetí muž v průvodu byl alespoň na jeden den ženou. Vrcholem tohoto supertravesti veselí byl okamžik, kdy se jeden z převlečených polonahých mužů zastavil u dosud přísně a neústupně se tvářícího policisty a po nějaké té výměně slov a úsměvů se společně za bouřlivého potlesku roztančili. A pokračovalo to i po karnevalu. Když jsme večer vyrazili na závěr karnevalové zábavy do baru, přivítal nás číšník, omyl, vlastně číšnice. Prsa nejméně šestky, chlupaté nohy, naštěstí nás poté obsluhovala servírka – pravá – původem ze Slovenska. Masky a převleky se nesundávaly, v nich se bavilo celou noc.

Stovky alegorických vozů táhly traktory po ulici, která nese jméno arcibiskupa Makaria III., prvního prezidenta Kypru. Jeden byl v barvách Oktoberfestu, příznivci německého pivního svátku se zdáli být snad nejvíce ze všech ovlivněni lahodným mokem. Několik vozů neslo nikoli právě oslavnou podobiznu německé kancléřky Merkelové, ta na Kypru nebude právě oblíbenou političkou. Krize kyperských bank se ale o víkendu, během něhož se internetové titulky v českých médiích předháněly v dramatickém popisu chaosu na ostrově, nijak neprojevovala. Sobota patřila přípravám na karneval, neděle karnevalovému průvodu, pondělí oslavám začátku půstu. Krize nekrize, Kypřané se bavili, na nějakou krizi jim nezbýval čas, starosti jim rozhodně čelo vráskami nerozdíraly. A dále kolem nás tančili a jeli Flinstonovi a jejich pravěcí kamarádi, kteří počastovali naše hlavy řádnými kyji, naštěstí jim chyběla ta správná tvrdost. Nechyběli peruánští indiáni, mexická sombrera, španělští grandi a jejich flamencové krásky, vězeňský vůz, draci, fotbalisté, arabští teroristé, čarodějnice, římští legionáři, Zorrové, vlastně spíše Zorrky s kordy v rukách, ani masky různých kyperských politiků, jejichž jména a tváře neznám. A nechyběly ani Barbie, spíše by bylo správně „nechyběli“ ani Barbie, protože většina z nich byli muži v růžovoučkých šatičkách, blonďatými vlásky a velkými barevnými brýlemi.


.
Staré kyperské tance byly na programu na Čisté pondělí

Čisté pondělí je na Kypru státním svátkem a lidé vyrážejí na tradiční piknik a pouštění draků. Jedno z takových piknikových míst je v sousedství nejvýznamnější kyperské mešity Hala Sultan Tekke v blízkosti larnackého letiště (z tohoto důvodu jsou v pouštění draků jistá omezení). Na Kypru roste řada chráněných rostlin včetně vzácných orchidejí, ale piknik je piknik. Auta se zaparkují v trávě mezi stromy, z kufrů se vytáhne vše, co je ke grilování potřebné, čerstvá zelenina a ovoce (mimochodem, v době půstu stoupají jejich ceny) a třeba se zahraje i fotbálek. Orchideje vyrostou zase napřesrok. Na místě, kde dnes stojí mešita Hala Sultan Tekke byla pohřbena během prvního nájezdu arabských kmenů na Kypr jistá Um Haram z království Moab, která byla po dlouhá staletí vydávána za tetu proroka Muhammada. Na Kypru tvrdí, že její hrob je čtvrtým nejsvatějším místem islámu po Mekce, Medíně a Jeruzalému (přiznám se, že jsem navštívil snad desítky takových čtvrtých míst islámu). Mešita stojí na břehu solného jezera, které do poloviny března zdobí růžové peří tisíců plameňáků, kteří zde přezimují. Obvykle jich zde bývá několik tisíc, letos jich na zimu přiletělo dle odhadů až dvacet tisíc. V polovině března, v době naší návštěvy kyperského karnevalu, už plameňáci odletěli.

Kypr je turistickou destinací především díky čistému a teplému moři. Proto se sem nejvíce létá v létě a na podzim. Ovšem co nabídnout má Kypr i v březnu. Moře je po zimě sice ještě nevyhřáté, kromě tradičního karnevalu ale v jarních měsících Kypr nabízí zelenější přírodu vhodnou pro sportovní a adrenalinové aktivity a též nepřeplněné památky staré až 6000 let.