„Na to, abyste se potkali s autentickým folklórem, musíte do
Velké nad Veličkou nebo čekat týdny v nějaké lisabonské hospodě, než
přijde zavírací hodina a sousedi či číšníci vytáhnou
nástroje“ – povídal mi v jednom rozhovoru Jan
Burian. Nuže, vzhůru do Velké nad Veličkou na Horňácké slavnosti.
A jak vyprávěl jeden místní bard, písně Horňácka jsou o životě
zdejších lidí. A vskutku, zpívá se v nich o galánkách a vínečku.
Horňácké slavnosti se konají 19.–21. července 2013.
Program a další informace na:
www.obecvelka.cz
Na Horňácku zpívá snad každý, své kořeny místní hudci
nezpřetrhali. „Ejhle, člověk, chce se zvolat při pohledu na milované
Horňáky“, napsal kdysi publicista Jiří Jílek, „mám takovou
teorii, že žijí dva životy. Jeden obyčejný, občanský, ukázněný,
loajální společnosti a době, ale co chvíli jsou strháváni jakýmsi druhem
vášně do života neobyčejného, neobčanského, neukázněného. Oba tyto
životy se navzájem prostupují – jednou má navrch ten, jindy druhý, podle
toho, jaká je nálada a je-li po výplatě, nebo před ní.“
A jaký to bývá zážitek, když oficiální program slavností večer kolem
desáté skončí a i ti nejslavnější horňáčtí hudci hrají dále.
Nadšení posluchači podpoří muzikanty nabídnutým vínkem, ale povzbuzovat
k dalšímu muzicírování nebývá třeba, horňácký zápal a nadšení
jsou nekonečné.
Více v článku: Větrný
mlýn v Kuželově a horňácké zpívání