V Saúdské Arábii začala pouť do Mekky

Pouť do Mekky, která má svůj původ již v předislámské Arábii, by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim. Zatímco roku 1932 bylo v Mekce 20 000 poutníků, v roce 2003 překročil jejich počet 2 miliony a loni poprvé 3 miliony. Protože počet poutníků rok od roku roste, Saúdská Arábie stanovila kvóty, aby bylo možné pouť vůbec zorganizovat. Saúdskoarabské ministerstvo tím dbá především na bezpečnost poutníků. V roce 2006 bylo nejméně 345 muslimských poutníků ušlapáno, když se tisíce lidí tlačily během tradičního „kamenování ďábla“.

První den pouti – 8. den měsíce dhú'l-hidždža – vychází na neděli 13. října. V úterý 15. října muslimové oslaví Íd al-adhá neboli Svátek oběti. Obětují ovce, velbloudy i kozy, čímž si připomínají Abrahámovu oddanost a víru, vždyť byl připraven obětovat Bohu vlastního syna. V Koránu je Abrahám praotcem všech Arabů, který společně se svým synem Izmaelem postavil první modlitebnu v Mekce. Dle arabské tradice byl Abrahám prorokem a prvním hanífou, tedy vyznavačem monoteismu (nikoli židovského či křesťanského) v předislámské Arábii. Obětování zvířete je nejdůležitějším prvkem svátku. Zároveň by bohatší měli rozdávat maso chudým. Je zaznamenáno, že Prorok Muhammad v den Íd al-Adhá nelitoval námahy a porazil 73 velbloudů vlastníma rukama, aby jejich maso mohl rozdat potřebným. Muslimové vzpomínají v modlitbách na Abraháma i na jeho syna Izmaela, který s ní byl zcela smířen, a na odměnu za jejich poslušnost. Abrahám si o obětování dle Koránu nejdříve šel promluvit se svým synem, poté se podřídili vůli Všemohoucího.

Súra 37: A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abraham:* „Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?“* I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“
A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Abrahame, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme – vždyť byla to jen zjevná zkouška!“

Místní úřady nechávají deportovat poutnice, kterým chybí mužský doprovod. Podle striktního výkladu islámu musí muslimku na cestách doprovázet manžel nebo mužský příbuzný.