Výstava prezentuje unikátní nálezy, které archeologové Národního muzea objevili v průběhu dlouholetého výzkumu na súdánské lokalitě Wad Ben Naga. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost obdivovat vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy s dvojjazyčně psanými jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore, a dvojici sousoší Amona a Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea v Chartúmu. Expedice je objevila na konci roku 2013 v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu, tzv. Týfónia.
Zlatý poklad královny Amanišacheto i objevy ze Súdánu poprvé v ČR
Kromě unikátních nálezů z Wad Ben Naga prezentuje výstava i cenné exponáty ze sbírek předních evropských muzeí. V České republice se tak poprvé představuje zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě, jehož část na výstavu zapůjčilo Egyptské muzeum a Sbírka papyrů v Berlíně. Zastoupeny jsou také nálezy ze súdánských výzkumů ve Wad Ben Naga, uskutečněných již před pětapadesáti lety, ale i předměty pocházející z výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze na lokalitách Usli a Sabaloka. Z bohatého souboru exponátů vyniká také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. Všechny tyto předměty přiblížují návštěvníkům bohatou kulturu a každodenní život obyvatel starověké Núbie.
Nilské údolí v oblasti Wad Ben Naga
Výsledky úspěšné archeologické mise Národního muzea
Archeologové Národního muzea odkrývají již šestým rokem tajemství súdánské lokality Wad Ben Naga, která byla před téměř dvěma tisíci lety, v období Merojského království (asi 300 před n. l. – 350 n. l.), jedním z největších měst starověké Núbie. V zatím poslední výkopové sezóně navázali vědci na úspěchy z minulých let a po vzácném oltáři s egyptskými a merojskými hieroglyfy a pískovcovém sousoší bohů Amona a Mut odkryli další důležité objevy. Expedici se podařilo odhalit, z jakého období pochází chrámový komplex, tzv. Týfónium, objevený v průběhu výzkumů v roce 2011. K dataci pomohl archeologům nález části nástěnných maleb se jménem panovníka, který nechal komplex postavit. Byl jím král Natakamani, jenž vládl v oblasti v polovině 1. století n. l.
„V průběhu poslední výkopové sezóny se nám povedlo odkrýt další vzácné pískovcové sousoší Amona a jeho manželky Mut. Je podobné prvnímu objevu, ale v o poznání lepším stavu. Dále byly ve svatyni objeveny vzácné sochy, které zde byly rituálně uloženy někdy na konci Merojského království. Obě sousoší, která původně chránila bránu do hlavní svatyně Týfónia, byla poničena v souvislosti s příchodem raného křesťanství do oblasti Súdánu. Návštěvníci je uvidí na výstavě vedle sebe,“ vysvětluje Pavel Onderka, vedoucí archeologické expedice Národního muzea.
Nález chrliče v podobě lva, výzkumy Národního muzea v Týfóniu ve
Wad Ben Naga
Již v červnu výstavu doprovodí přednáškový cyklus pro všechny
milovníky historie pravěku a starověku. Přední čeští odborníci na danou
problematiku představí české výzkumy na historickém území Súdánu a
vybrané archeologické lokality.
Přednáškový cyklus k výstavě:
3. 6. 17.30 Súdánský večer, představení výzkumů
posledních dvou sezón ve Wad Ben Naga
10. 6. 17.30 Wad Ben Naga (PhDr. Pavel Onderka, Mgr.
Vlastimil Vrtal), seznámení s lokalitou, na níž probíhá výzkum
Národního muzea, jejím historickým vývojem a dějinami jejího
objevování
17. 6. 17.30 Usli (prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.),
představení výzkumů naleziště, kde od roku 2009 působí Český
egyptologický ústav FF UK v Praze
24. 6. 17.30 Sabaloka (Mgr. Lenka Suková, Mgr. Ladislav
Varadzin, Ph.D.), prezentace jednoho z největších pohřebišť období
mezolitu v Súdánu a předmětů z lokality, které jsou k vidění na
výstavě Země černých faraonů.
Výběr z unikátních exponátů výstavy Země černých faraonů
Dvojice sousoší boha Amona a bohyně Mut
Súdánské národní muzeum
výzkumy Národního muzea ve Wad Ben Naga, 2012–2013
Po obou stranách vstupu do hlavní svatyně Týfónia ve Wad Ben Naga, byla umístěna dvě sousoší zobrazující boha Amona a jeho manželku bohyni Mut. Napravo od brány byl Amon vyobrazen ve své núbijské formě, tj. s hlavou berana, zatímco na druhé straně ve své původní egyptské formě plně v lidské podobě. Obě sochy nesly stopy úmyslného zničení, ke kterému došlo v rámci předpokládaného útoku na starověké město zkoumané expedicí Národního muzea.
Dvojice sousoší boha Amona a bohyně Mut
Oltář A (podstavec na posvátnou bárku)
Egyptské muzeum a sbírka papyrů v Berlíně
výzkumy pruské expedice vedené K. R. Lepsiem ve Wad Ben Naga 1844
Dne 19. března 1844 v průběhu jediného výkopového dne objevila pruská expedice vedená egyptologem Karlem Richardem Lepsiem ve Wad Ben Naga dva oltáře, nebo přesněji dva podstavce pro posvátnou bárku. Tyto byly opatřeny jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore (vládli přibližně v polovině 1. stol. n. l.), zapsanými jak v egyptských, tak i v merojských hieroglyfech. O mnoho desítek let později – v roce 1911 – právě tato „dvojjazyčná“ jména napomohla britskému egyptologovi Francisi Llewellynu Griffithovi rozluštit merojské písmo. Přes další století snah a pokusů rozluštit jazyk, který se tímto písmem psal, nám merojština zůstává nadále neznámá.
Oltář A (podstavec na posvátnou bárku)
Socha zástupce místokrále pro Dolní Núbii Ruiua
Egyptské muzeum – Georg Steindorff – Univerzity v Lipsku
Výzkumy Georga Steindorfa v Aníbě, 1912
V době Nové říše Egypťané postupně obsadili Dolní (tj. severní) i Horní (tj. jižní) Núbii. V čele obsazených území stál místokrál s titulem „královský syn z Kuše“, který měl dva zástupce – jednoho pro Wawat (jiné označení Dolní Núbie), druhého pro Kuš (označující Horní Núbii). Do egyptské správy Núbie se zapojovaly také místní elity. Příkladem snad může být zástupce pro Wawat Ruiu, jehož hrobka byla objevena v roce 1912 v Aníbě, politickém centru Dolní Núbie. Socha vykazuje jasný regionální styl, který se projevuje především disproporčností jednotlivých částí zobrazovaného těla.
Socha zástupce místokrále pro Dolní Núbii Ruiua
Poklad královny Amanišacheto
Egyptské muzeum a Sbírka papyrů v Berlíně
Výkopy Giuseppe Ferliniho na královské nekropoli v Meroe, 1834
V roce 1834 italský dobrodruh Giuseppe Ferlini objevil v pohřební komoře pod pyramidou královny Amanišacheto na královském pohřebišti v Meroe soubor zlatých a stříbrných šperků společně s luxusním zbožím importovaným ze středomořské oblasti. Ferliniho objev v Súdánu rozpoutal honbu za pokladem, která v důsledku vedla k rozsáhlému poničení královských pyramid. Poklad, který byl po svém převozu do Evropy považován za podvrh, je v současnosti rozdělen mezi Egyptské muzeum a sbírku papyrů v Berlíně a Státní muzeum egyptského umění v Mnichově.
Poklad královny Amanišacheto
Rozhovor s Pavlem Onderkou: Súdán, který zažíváme my, je zcela jiný než ten, který popisují v médiích
Vzpomínka na Súdán aneb Putování jednou z nejobávanějších zemí Afriky