Tam, kde v pláních
hlava světa, Řím,
teď stojí,
ó, jak pomyšlení mrazí,
v chladných mlhách
stával zlý les,
a v chudých chýších
jen spoře bylo dobytka.
Stejnou pustinou
byl Jáchymov
před slávou svou.
Dlouho ležel
bez hradu a bran,
sevřen horami a močály
hluboko v Pekle.
(jáchymovský rodák Johann Christoph Moyses kolem roku 1600, báseň je otištěna v kronice Krušných hor z roku 1699)

Jáchymov a jeho sláva – postavená na těžbě stříbra a lázeňství – jsou data daleko mladšího než Řím. První krok k lázeňství v Jáchymově byl vlastně náhodný, v roce 1864 vytryskl při těžbě v dole Svornost termální pramen, který zatopil část šachty. Lázeňské začátky byly skromné, počátkem 20. století byla potvrzena radioaktivita a léčivé vlastnosti důlního pramene a byl zřízen první lázeňský dům v domě pekaře na náměstí. Voda z pramenů se do koupelí nosila v dřevěných putnách na zádech. Nosič radonové vody, prazvláštní zaměstnání, ten pán se jmenoval Prennig a tzv. Prennig wasserbutte uvidíte v muzeu v budově bývalé mincovny nad radnicí. V červnu 1912 byl otevřen lázeňský dům Radium Kurhaus (později Radium Palace), který poskytoval lázeňské procedury i ubytování pod jednou střechou. Společnost, kterou vlastnili prominentní osobnosti vysoké aristokracie a vídeňští podnikatelé, nabízela služby především nejbohatší klientele. Lázeňský dům v neoklasicistním stylu, citlivě zasazený do krajiny, si zachoval svůj historický ráz a je dodnes chloubou města.

První světová válka zastavila rozvíjející se lázeňské služby, penziony byly využívány jako lazarety a bohatá zahraniční klientela měla jiné starosti. Těsně po válce došlo k prvním národnostním konfliktům, Jáchymov byl totiž německým městem a jeho představitelé se přihlásili k tzv. Německým Čechám (německy Deutschböhmen). V roce 1922 se hotel Radium Kurhaus stal majetkem státu a postupem let opět centrem jáchymovského lázeňství. Proslulý lázeňský dům změnil jméno, jeho pověst rostla díky pobytům známých osobností, léčili se v něm Alois Jirásek, Richard Strauss i egyptský král Fuad. K nejslavnějším pacientům jáchymovských lázní patří spisovatel Karel May, který se zde léčil v roce 1911.


Pohoda na terase Radium Palace


Fichtelberg na německé straně

Na počátku třicátých let navštívilo lázně 9000 hostů v jedné sezóně. Jenže… před Jáchymovem (nejen) byla další světová válka a obyvatelstvo města bylo z devadesáti procent německé národnosti. Před válkou postihl Jáchymov exodus obyvatel na jednu a po válce na druhou stranu. V letech poválečného socialismu se Jáchymovsko stalo oblastí se zvláštním režimem, jáchymovský uran byl totiž strategickou surovinou pro výrobu sovětských atomových bomb. Socialistický režim zbudoval tábory nucených prací obehnané ostnatým drátem a vypadalo to, jako by válka v Jáchymově vůbec neskončila. Podstatnou část vězňů pracujících na těžbě uranu v jáchymovských dolech tvořili političtí vězni. Jáchymovskými lágry prošlo v letech 1949 – 1961 několik desítek tisíc politických vězňů odsouzených k mnohaletým trestům. Mezi nimi i Bohumil Modrý a s ním další českoslovenští hokejoví reprezentanti (o osudu Bohumila Modrého vypráví kniha Jáchymov rakouského spisovatele Josefa Haslingera).

Dnes se v Jáchymově léčí onemocnění kloubů, onkologické nemoci, onemocnění tepen končetin, obrna lícního nervu, nervové nemoci i oběhového ústrojí, zlepšují se stavy po úrazech a operacích, seznam je dlouhý. Pro nastartování léčebných účinků radonové terapie je nutné absolvovat minimálně 10 radonových koupelí. Ty jsou kombinované s nejmodernějšími metodami fyzikální terapie a odborné rehabilitace. Lázně Jáchymov vydaly i příručku s názvem „Jak do lázní se zdravotní pojišťovnou“, která poradí, jaké jsou podmínky pro uhrazení lázeňské péče.

V blízkosti Radium Paláce (prošel rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací začátkem roku 1995) stojí další lázeňské domy Běhounek a Curie. Fyzik a spisovatel František Běhounek byl vědeckým členem posádky vzducholodi Italia a prvním Čechem, který přeletěl nad severním pólem. V knize Trosečníci polárního moře popsal známé ztroskotání vzducholodi a záchranu sovětským ledoborcem Krasin. Jeho obsáhlé dílo čítá více než 65 knih různorodých žánrů a ohromné množství článků v různých časopisech vydaných u nás i v zahraničí. A proč Marie Curie-Sklodowská? V roce 1898 objevila v jáchymovském smolinci neznámý prvek – radium. V roce 1925 Radium Palace navštívila, sfárala do dolu Svornost a vyrazila i na Klínovec.


Výhled z Klínovce na Doupovské hory


U dolu Svornost

Kam na výlety v Jáchymově a okolí:

  • štola Barbora, otevřená v letní sezóně, v plánu je vznik hornického skanzenu, který bude připomínat důlní činnost v Jáchymově
  • muzeum v budově renesanční Královské mincovny, široká expozice věnovaná historii Jáchymova, lázeňské léčbě i těžbě
  • rozhledna na Klínovci, v provozu lanovka, pro zdatnější vede na vrchol značená stezka
  • přírodní rezervace Božídarské rašeliniště s unikátní severskou flórou, naučná stezka o délce 3,2 km
  • věže hradu Freudenstein

Klínovec (1244 m. n. m.) byl již od začátku 19. století oblíbeným výletním místem obyvatel regionu a lázeňských hostů. Od roku 1838 stál na vrcholu vyhlídkový gloriet, kam jezdívali návštěvníci až z Karlových Varů. V roce 1884 byla na vrcholu Klínovce vybudována rozhledna, na kterou přispěl Krušnohorský spolek v Jáchymově, jehož předseda Anton Müller byl velkým propagátorem turistiky v regionu. Rozhledna dostala jméno císaře Františka Josefa (Franz-Josefs-Aussichtsturm). Sedmnáct metrů vysoká stavba měla v horním patře vyhlídkový ochoz, o deset let později byl otevřen i hostinec. A od roku 1900 bylo možné se na Klínovci i ubytovat, v prvním poschodí byly připraveny pokoje pro hosty. Rozhledna vypadá jako nová, v letech 2012–13 totiž prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 14 milionů korun. Naproti na německé straně se tyčí dvojče Klínovce – Fichtelberg, o pouhých třicet metrů nižší. Turismus se na Fichtelbergu rozvíjel pomaleji, první stavbu na jeho vrcholu postavili až v roce 1899 a stála až do požáru v roce 1963. Podobně jako na Klínovec lze až na vrchol vyjet autem po silnici.

Hrad Freudenstein, který chránil šlikovskou výnosnou těžbu, byl postaven souběžně s městem podle plánů stavitele Jana Münnicha. Už v roce 1525 hrad (a radnici) vydrancovali vzbouření horníci, za třicetileté války byl zničen Švédy a následně již nebyl využíván. Zachovaly se pouze dvě válcové věže – severovýchodní nárožní bateriová věž, nazývaná Šlikovka, vysoká 19 metrů a jihozápadní nárožní bateriová věž, nazývaná Prachárna, vysoká 12 metrů. Vedle Prachárny stojí zvláštní novostavba rekreačního domku.


Nad zničenou renesanční lékárnou by i svatý Jáchym zaplakal


V bývalé renesanční mincovně je dnes muzeum

Podrobnosti z historie Jáchymova se dozvíte v muzeu v bývalé renesanční mincovně dokončené v roce 1536. Jednopatrový dům s arkýřem nelze nahoře na náměstí přehlédnout. Ona historie započala objevem ložiska stříbrné rudy a právě v době, kdy byl v Evropě opravdový hlad po stříbrných mincích. Důlní činnost na saské straně Krušnohoří totiž skomírala, tamní bohaté zdroje byly vytěženy. Zachovala se jména těch, kteří objevili na Jáchymovsku ložisko stříbrné rudy – horníci či prospektoři Kaspar Bach z Geyeru a Ősser z Ostrova. Co ze svého objevu měli oba horníci netuším, ale majitel ostrovského panství hrabě Štěpán Šlik díky svým obchodním schopnostem získal potřebný kapitál a založil těžařskou společnost. Šlik pozval saské báňské odborníky a z neznámé osady Konradsgrün, jak se Jáchymov kdysi jmenoval, se stalo hornické městečko s několika tisíci obyvateli. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachimsthal, zkráceně Thal. Stříbrného kovu bylo tolik, že ho nacházeli „přímo pod drnem“, bohatství města bylo převeliké a už v roce 1520 byl Jáchymov povýšen na svobodné horní město privilegiem českého krále Ludvíka Jagellonského. Byl také potvrzen šlikovský horní řád, který vypracoval horní hejtman Konrad z Könneritz, významná právní norma své doby. Přesto jeho nedostatky vedly k útlaku horníků a vzpourám a plenění. Zápisy v Mathesiově kronice uvádějí, že jáchymovské tolary se začaly razit (nejprve tajně bez královského povolení) v roce 1519. Z německého taler pochází pozdější názvy tolar a dolar. V roce 1535 žilo v Jáchymově již 18 tisíc obyvatel (v roce 1516 pouze 1050), čímž se stal jedním z nejlidnatějších měst v království. Odhadem bylo v letech 1516 – 1554 vytěženo 250 tun stříbra, některé kusy ryzího stříbra vážily údajně až přes 100 kg. Lesk panství Šliků ale netrval dlouho, v roce 1526 se Štěpán Šlik nevrátil z bitvy u Mohuče, v níž padl i český král, a spory s Ferdinandem Habsburským vyvrcholily zrušením jejich práv na Jáchymov. A zatímco náklady na hloubení hlubších a hlubších štol vzrůstaly, z nově objeveného amerického kontinentu připlouvaly do Evropy španělské lodě přetížené obrovskými náklady stříbra. Horníci z Jáchymova odcházeli, těžba ustávala, na obnovení slávy čekal Jáchymov do časů lázeňství.

V muzeu jsou expozice českého mincovnictví, dozvíte se, jak vypadala renesanční mincovna, o rozkvětu Jáchymova v době radonového lázeňství, k vidění je dobová balneoordinace, expozice přibližuje i kruté doby lágrů a politických vězňů. Součástí prohlídky je i rozsáhlé podzemí. Důlní technika v jáchymovských štolách byla podrobně popsána v knize Georgia Agricoly Dvanáct knih o hornictví, což bylo základní dílo hornictví své doby. Jméno přírodovědce Jiřího Agricoly (vlastním jménem Georg Bauer) nemůžete v Jáchymově a v muzeu minout.

Lázně Jáchymov ve 21. století opět stoupají ke staré slávě, významnou část klientely tvoří cizinci. Ovšem město Jáchymov, táhnoucí se od lázeňského údolí nahoru, to je neštěstí dnešní doby. Snad nevyřešené majetkové vztahy, nedostatek financí, nezájem, kdo ví, co vše hraje roli. Každopádně, vyjedete-li z lázeňské části nahoru směrem k náměstí, každému je na první pohled jasné, že tady chybí především peníze a dobrá vůle. Stojí-li člověk na náměstí před krásnou budovou staré lékárny, na níž je datum 1520, a vidí zničenou a opuštěnou renesanční krásu, vytlučená okna, i svatý Jáchym, dle legend otec Panny Marie, po němž město nese jméno, by zaplakal.

Dvě fotografie lázeňského domu Radium Palace převzaty z www.laznejachymov.cz s povolením obchodní ředitelky Jany Vaňkové.

Další články z regionu:
Karlovy Vary: Ze strmých skal dívám se na město Karlovo
Hrad a zámek Bečov nad Teplou: (Ne)tušené souvislosti a relikviář sv. Maura
Bečov nad Teplou: Šibeniční vrch aneb Jak si kat vybíral manželku
SOOS – bublající mofety v přírodní rezervaci nedaleko Františkových Lázní
NS Kladská: Bohem zapomenutý kraj to věru není
Smraďoch – ponuré sirovodíkové zákoutí uprostřed rašelinných smrčin
Klášter premonstrátů Teplá aneb Kam vkročily nohy Čepičkových vojáků
Vřídlo a Goethe aneb Exkurze do karlovarského podzemí a minulosti
Svatošské skály aneb Po stopách jednoho svatebního průvodu na Karlovarsku

Více na:
http://kvmuz.cz
www.laznejachymov.cz
www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz