Pro každý dům tehdy společnost zaručovala 15 kbelíků (eimer) piva, jeden kbelík (Altes Biermaß) měl 56 litrů. V pivovaru pořádají turistické prohlídky, jejichž součástí jsou i ochutnávky piva, jak dole ve sklepě, tak v zákaznickém centru, kde prohlídky začínají a kde lze zakoupit množství suvenýrů, kromě různých balení piv např. sklenice, tupláky (3.80 €), trička, fleecky (25 €), šampony, župany (59 €). Doporučuji ochutnat tradiční Freistädter Ratsherrn Premium (5,2 % alkoholu), Black Bock (7,1 % alkoholu), sortiment je ovšem mnohem širší. Ve Freistadtu, v samém srdci regionu Mühlviertel, si zakládají na regionální značce a tradici pivovarnictví. Společnost Braucommune je sice známá daleko za hranicemi, ovšem všechny ingredience jsou 100% rakouské (snad dokonce hornorakouské) a 100% přírodní. Freistadtský pivovar je v současnosti největším ve spolkové zemi Horní Rakousy – ročně vyrobí asi 70 tisíc litrů piva, které se prodává pouze v regionu. Více o pivovaru na stránkách www.freistaedter-bier.at, které si dovolí tvrdit: Vítejte ve vlasti piva!


Česká brána


Posezení na nádvoří pivovaru, nepochybně příjemněji je v létě


Freistadt, ulička na náměstí


Freistadt, náměstí


Freistadt

Starý Freistadt se schovává uvnitř hradeb, kdysi se totiž na jejich zbourání nedostávalo finančních prostředků. Vstupujeme bránou zvanou Česká, jmenuje se tak nejméně 500 let, protože jejím směrem vedla cesta do Čech a právě tudy přicházeli do Freistadtu čeští obchodníci. Jaký byl vstup do města před půl tisíciletím? Podobný dnešnímu. Hned za bránou hostinec (ten stojí dodnes), kde si obchodníci našli ubytování a pokračovali krátkou uličkou trochu do kopce, na jejímž konci vystupuje věž kostela na rozlehlém náměstí, kde prodávali své zboží. Nově příchozí se tak ve městě okamžitě orientovali, stavělo se logicky a jednoduše, dnes všude potřebujeme plánky a mapy.

Hlavní náměstí Freistadtu bývalo trhovým náměstím, v domech sídlila správa města a bohatí obchodníci, řemeslníci se usazovali v postranních uličkách. Freistadt nejednou hořel a nejednou shořel, což se podepsalo i na domech, obvykle se totiž dostavovalo nahoru, takže po vstupu stojíte pod gotickou klenbou, v prvních patrech jsou krásné renesanční stropy a ve druhých barokní štukové stropy. Jedinou třípatrovou budovou na náměstí je radnice, na první pohled je nejchytlavějším domem vedlejší budova jakéhosi obchodníka, který ji nechal vyzdobit erby. Kromě erbu Freistadtu ale žádný další není pravý a tudíž se usuzuje, že se obchodník a majitel domu chtěl poněkud vytáhnout před svými konkurenty a vymyslel si spoustu erbů, které jsou dodnes vymalovány na fasádě. Na trhovém náměstí se prodávaly například sklo, hedvábí a samet z Benátek, ryby z Čech, ale samozřejmě také sudy piva, které ovšem bylo domácí výroby. Cizí piva směli obchodníci prodávat až ve vzdálenosti od jedné německé míle (7,5 kilometru) od města. Někdy ve 14. až 15. století přivezli ovšem čeští obchodníci české pivo, k jehož výrobě se využíval chmel na rozdíl od tehdejšího piva freistadtského. Protože české chmelové pivo mělo lepší kvalitu, bylo povoleno prodávat sudy i ve Freistadtu, pro čepované pivo ale zůstalo v platnosti pravidlo jedné německé míle od města. V roce 1525 bylo ve městě dvanáct pivovarů, do roku 1637 klesl jejich počet na pět. Mezi 14. až 16. stoletím prožíval Freistadt největší rozmach neboť byl obchodním střediskem na cestě mezi Lincem a Českými Budějovicemi, jinou cestou nebylo tehdy možné legálně zboží z údolí Dunaje do jižních Čech dovést.


Hradby Freistadtu


Hradby Freistadtu – kdysi se na jejich zbourání nedostávalo finančních prostředků


Uvnitř freistadtských hradeb žije přibližně 500 lidí


Brána do Freistadtu


Starý Freistadt

Přesné datum vzniku města není známo, nejstarší písemné dokumenty byly ztraceny. Předpokládá se, že město poručil rozšířit vévoda Leopold VI. Babenberský kolem roku 1225. Město mělo náměstí, kostel, široké hlavní ulice i pravidelnou síť dalších uliček. V samém centru města vede Salzgasse, která kopíruje trasu staré obchodní stezky. Dodnes na ní stojí Salzhof, kdysi přísně strážené skladiště soli, dnes umělecké centrum, kde se hraje divadlo a pořádají koncerty. Na původní využití budovy napovídá maličký sud nad vstupním portálem, někdo prý tvrdí, že je to sud na víno, Hornorakušané, že je pivní, dle historiků je to jednoznačně solný sud.

Uvnitř freistadtských hradeb žije přibližně 500 lidí. Všichni se prý znají, zdraví a rádi se setkávají. Když nějakou dobu nevidí sousedy, zazvoní, zajdou si popovídat. Freistadt jako by byl z jiného – starého – světa. Když teploty klesnou pod nulu, schází se těch pět set lidí na jezírku za hradbami a hraje se curling, což je vždy velká zábava, kterou si místní užívají. Musí to být zábavná podívaná, pozorovat freistadtské občany užívat si curlingu pod hradbami. Nepochybně u toho nechybí ani místní regionální pivo. Mimochodem, chcete-li se stát majitelem pivovaru, stačí maličkost – koupit 149 domů ve Freistadtu.