Císař a architekt, takový by mohl být titulek tohoto článku. Sloup je dílem původem řeckého architekta Apollodóra z Damašku (65–130), který byl oblíbencem císaře Trajána. Apollodóros z Damašku navrhl i Trajánovo fórum (Foro di Traiano, poslední a největší z fór římských císařů), administrativní centrum Mercati di Traiano a podílel se na vojenských taženích Trajána, vždyť postavil most přes Dunaj (most je zobrazen na sloupu), který byl dlouhý 1135 metrů a byl největším mostem tehdejšího světa, po něm se přesouvaly římské legie dobývající Dácii.

Uvnitř sloupu je točité schodiště, nahoře bývala původně bronzová socha císaře Trajána, která se však nedochovala, protože ji nechal odstranit byzantský císař Konstans II., potřeboval totiž prostředky na obranu proti arabským výbojům. V roce 1587 byla na přání papeže Sixta V. umístěna na horní plošinu socha svatého Petra, která je na ní dodnes. Na sloupu je znázorněno 2660 postav (na první pohled bych odhadl více), vlys je vysoký až 1,25 metru a celkem 23× se otáčí kolem sloupu. Na spodní části jsou zobrazeny scény z první dácké války, nahoře z té druhé. Na sloupu jsou římské legie překračující kilometr široký Dunaj, vzdávající se Dákové, útok na jejich hlavní město i smrt dáckého krále – Decebalus si sám prořízl hrdlo, aby se vyhnul potupnému zajetí. Scény jsou zdrojem dnešních znalostí o římském vedení války, jsou na nich nejen vojáci, ale i pevnosti, lodě, katapulty a další zbraně. Prostě ukázka tehdejší vojenské hi-tec. Nesmí chybět sám císař, který se 59× objevuje mezi svými vojáky. Na podstavci sloupu je nápis, který oznamuje, že senát a lid Říma věnují tento oslavný sloup císaři, synovi božského Nervy, v jeho sedmnáctém roce vlády. Sloup byl vlastně i mauzoleem, v jeho podstavci byly uloženy urny s popelem císaře a jeho manželky. Nejlépe je možné studovat reliéfy v Museo della Civiltà Romana, kde jsou sádrové odlitky všech 155 scén na sloupu. Mimochodem, zadáte-li si do vyhledávače „rilievi della collona Traiana“, zobrazí se na italské Wikipedii seznam všech scén, jejich popis i obrázek.

Sloup ve starověku obklopovaly dvě knihovny, řecká a latinská. Nestál na nádvoří Trajánova fóra, které mělo rozměry 300×185 metrů, a kde by na něj bylo ze všech stran vidět. Tam uprostřed byla jezdecká socha císaře. Sloup tak zůstával ukrytý zrakům lidí z nádvoří, nejlépe byl vidět z balkónů obou knihoven. Rekonstrukce starověkého Trajánova fóra lze jednoduše najít na internetu.


V Museo della Civiltà Romana jsou sádrové odlitky všech 155 scén zobrazených na sloupu


Trajánův sloup ve starověku obklopovaly dvě knihovny a z tohoto pohledu ho navíc kryla Basilica Ulpia, rozhodně nebyl takovou dominantou celého prostoru jako dnes


Na horní plošině stojí od 16. století socha svatého Petra


Trajánův sloup – scény zobrazují i pevnosti, lodě, katapulty a další zbraně, prostě ukázka tehdejší vojenské hi-tec

Karel Čapek objevil u Trajánova sloupu kočky: „K zvláštnostem Říma bych počítal kočky na fóru Trajanově; je to trávníček pod úrovní ulice, ohraničený mřížemi; uprostřed stojí Trajanův sloup, jeden z nejpošetilejších památníků světa, a kolem dokola polámané sloupy. Na těch sloupech jsem napočítal onehdy neméně než šedesát koček všech barev. Je to nádherný pohled. Šel jsem se na ně podívat ještě za překrásné měsíční noci; seděly zády k sobě a vřeštěly; byl to zřejmě nějaký náboženský obřad.“ V současnosti jsou římské kočky na Largo di Torre Argentina, kde mají svůj útulek.

Velikán české literatury si na Trajánově fóru užil římské kočky, já jsem si „užil“ místní prodejce. Bohužel, fotit a prohlížet si bez obtěžování dílo slavného antického architekta, je v současném Římě téměř nemožné. Na každém druhém kroku (doslova, to není přehnané) nás obtěžují prodejci selfie tyčí. Že mám v rukách větší fotoaparát a ne mobil, to nejsou schopni vnímat, snažím se je ignorovat, nereagovat, vše marné (s největší pravděpodobností by nepomohla ani viditelně nošená vlastní selfie tyč). Během několika minut mi nejméně dvacet prodejců strká přímo před obličej tyč, jako by to byla věc, bez které se neobejdu a nejsem člověkem. Je nepodstatné, odkud tito prodejci pocházejí, každopádně je to doslova selfie mafie a jejich vlezlost a počet jsou nechutné. Prodej je to nepochybně nezákonný. A co na něj italská policie? Má smysl odpovídat?


Mercati di Traiano


Mercati di Traiano


Museo dei Fori Imperiali – informace o gigantické soše prvního císaře Augusta


Museo dei Fori Imperiali

Díváte-li se na Trajánův sloup z Via dei Fori Imperiali, otevírá se za ním pohled na zrekonstruovanou Trajánovu tržnici (Mercati di Traiano), postavenou pravděpodobně v letech 100–110. Uvnitř je Museo dei Fori Imperiali otevřené před deseti lety a rekonstrukce se povedla. Vstup je z druhé strany, nikoli od fóra, takže jsme museli obejít Casa dei Cavalieri di Rodi, vyšlapat kopec Salita del Grillo a doleva do Via Quattro Novembre. Z pater venkovních prostor je úchvatný výhled dolů na bývalé Trajánovo fórum, stěží si z dnešního pohledu představit jeho starověkou mramorovou honosnost a nádheru. Mercati di Traiano bývalo považováno za nejstarší obchodní centrum, dřívější představa o komerčním využití není ale v současné době příliš podporována, spíše se jednalo o administrativní centrum. V patrech muzea je vystaveno množství úžasných soch a různých fragmentů. Vstupné stojí 11,50 €, vyplatí se Roma Pass, o kterém jsem psal v první díle.

Traianus se narodil v Hispánii v Italice (předměstí dnešní Sevilly) potomkům římských osadníků. Proslul tím, že vybudoval největší římské fórum a za jeho vlády dosáhla římská říše největšího rozmachu. Prý pomýšlel i na výpravu dále do Indie, aby se vyrovnal Alexandrovi Velikému, ale pokud se tyto myšlenky zakládají na pravdě, byly nereálné, i vzhledem k jeho věku, zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a neustálým povstáním v podrobené Parthské říši. Traianus ale připojil k Římu provincii Arabia, území ovládané Nabatejci s hlavním městem Petrou. Tím Římané posílili styky s arabským světem a vytvořili i předpoklady k zintenzivnění obchodních kontaktů s Indií. Traianus patřil k tzv. adoptivním císařům a bývá historiky chválen za správu země, jeho vládou započalo druhé století, které je známé jako období prosperity a stability ve srovnání se stoletím předcházejícím. Dal vybudovat nový přístav Portus Traiani, dbal na výstavbu silnic, udržení pořádku a rozvoj v provinciích, dokázal na zodpovědná místa v úředním aparátu i v armádě dosazovat schopné jednotlivce. V samotném Římě byl populární u širokých vrstev obyvatelstva reorganizováním rozdávání obilí potřebným a konáním mnohých nákladných her. Právě z jeho doby pochází rčení, že lidu stačí chléb a hry (panem et circenses). Autor výroku satyrik Juvenalis jím kritizoval sobectví lidí, kterým jejich mocní dávali základní potřeby, lidé pak ztráceli zájem o věci veřejné.

Ostatní díly:
Řím – 10krát z Věčného města: Via Appia Antica (1. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Via Appia Antica (2. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Kočky na Largo di Torre Argentina (3. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Večerní Trastevere (4. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Ostia Antica (6. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Piazza Navona (7. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Ara Pacis (8. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Koloseum v umění (9. díl)
Řím – 10krát z Věčného města: Forum Romanum (10. díl)