Známý Řivnáčův průvodce po království českém z roku 1882 uvádí: K návštěvě doporučujeme královský hrad, ležící na severozápadním konci města na skále nad Ohří. Průvodci zpropitné (as 30 Kr.). Hned u vchodu stojí Černá věž, jinak Pohanskou věží (Heidenthurm) zvaná, pocházející asi z 10. stol. (nikoliv, jak se vypravuje, od Římanů), zbudovaná z lávy (z Kammerbühlu).

Než vstoupíme na most, kterým se vstupuje přes příkop na nádvoří hradu, nelze si nevšimnout tzv. Štaufského sloupu, který zde byl vztyčen v roce 2013 u příležitosti 800. výročí podpisu Zlaté chebské buly císařem Fridrichem II. Štaufským v chebské hradní kapli (12. 7. 1213). Sloup symbolicky spojuje místa, která jsou historicky spjatá s významnou panovnickou dynastií Štaufů. Umístění osmihranu z travertinu před chebský hrad se neobešlo bez politických rozmíšek, ale tehdejší chebský místostarosta Michal Pospíšil vysvětloval: „Akce se konala přesně 800 let od podpisu Zlaté buly z Chebu. Touto listinou kodifikoval štaufský panovník Fridrich II., budoucí římský císař, vztahy mezi mocí světskou a církevní. Jednalo se o dokument, který byl významný pro celou Evropu.“ Mimochodem, originál Zlaté buly z Chebu je uložen ve vatikánském archivu.

V současnosti se už průvodci neplatí spropitné, ale v pokladně 80 Kč, prohlídky jsou téměř každou celou hodinu a trvají asi 45 minut. Cheb je známý kvůli vraždě generála Valdštejna, která se odehrála v domě na náměstí za Špalíčkem v roce 1634 (v současnosti je v něm Muzeum Cheb). Na hradě byli povražděni bezbranní Valdštejnovi důstojníci – základy budovy, v níž byli pobiti, nám průvodkyně na závěr prohlídky ukázala. Proslulá vražda staví do stínu historickou ojedinělost chebského hradu, vždyť byl jedním z nejdůležitějších míst štaufské říše, kde se zdržovali císaři včetně Friedricha I. Barbarossy, Fridricha II. a Jindřicha VI. Na chebském hradu se konala řada říšských sněmů, císař vystavoval důležité listiny, které ovlivnily chod říše, ve zdech falce žil nejen císař, ale s ním i výkvět tehdejšího německého rytířstva.


Černá lávová věž se tyčí nad Chebem


Románská okna s mramorovými sloupky v bývalém královském sále


Večerní Špalíček


Večerní Cheb

Ve výrazu „falc“ se neskrývá nějaký stavební typ, ale označuje sídlo císaře a je raně středověkým hradem Svaté říše římské, v níž panovník nevládl z jediného města, nýbrž se s dvorem přesouval po celé říši, jednotlivé císařské falce tak tvořily síť sídel. Nejvýznamnější falc s korunovační kaplí Panny Marie byla v Cáchách. Friedrich I. Barbarossa získal Chebsko jako dědictví a posléze tehdejší kamenný hrad velkolepě rozšířil. Protože pocházel z rodu Štaufů, uslyšíte během prohlídky hradu výrazy „chebská falc“ nebo „štaufská falc“. Cheb měl tehdy klíčové postavení v říši jako její východní výspa, přes něj putovalo zboží na východ a naopak, byl ovšem nejen překladištěm zboží, ale i obranným prvkem proti nepřátelství z východu. V knize Jaromíra Boháče Cheb (mj. pracovník chebského muzea) se dočteme, že Cheb byl nepochybně významným obchodním městem: „Nejmocnější cechovní sdružení středověkého Chebu představovali soukeníci, koželuzi a kupci. Látky, výrobky z kůže a klobouky patřily vedle medoviny k nejžádanějším chebským výrobkům. Četné výhody z panovnických výsad dovolovaly chebským kupcům udržovat výhodná obchodní spojení a jejich pravidelná účast na velkých trzích ve Frankfurtu, Praze a Lipsku byla samozřejmostí.“ Později význam Chebu na hranici říše upadal a město bylo v roce 1322 dokonce zastaveno české koruně – Jan Lucemburský si Cheb připsal jako léno za pomoc Ludvíkovi Bavorovi v bojích o trůn. Cheb už se nikdy do německých rukou nevrátil a stal se českým městem.

Nevynechejte večerní Cheb, i po setmění mají Špalíček a chebský hrad své kouzlo. Zůstaňte přes noc, hotel je možné si vybrat např. na www.hotel.cz nebo www.hotely.cz. Po náročném dni prospěje tělu wellness, do proslulých Františkových lázní je to z Chebu tak blízko, jako na německé hranice. Po regeneraci budete opět plni sil do dalšího dne, například na výlet do přírodní rezervace SOOS se stovkami tzv. mofet, nesprávně označovaných jako bahenní sopky, které jsou projevem doznívající vulkanické činnosti.

Nejhonosnější stavbou hradního areálu byl palác, z něhož se ale dochovalo pouze obvodové zdivo. Půvabná jsou románská okna s mramorovými sloupky v bývalém královském sále. Obrannou funkci falce plnila Černá věž, tzv. bergfrit, útočištná věž. Má čtvercový základ a je vysoká 18,5 metru. Přístupná bývala pouze po žebříku nebo můstku ve výšce sedmi metrů. V případě potřeby tak mohla být bráněna jako samostatná pevnost, v mírových časech sloužila jako temné vězení. Nahoru vede 109 schodů, přístup je individuální po prohlídce, seshora je výhled na Cheb a jeho okolí. Jméno dal věži černý sopečný tuf, z něhož je postavena. Kámen byl totiž dovážen z Komorní hůrky – vyhaslé sopky nedaleko Chebu (onen Kammerbühl).


Kramářská ulička

Hradní kaple je v českých zemích pravým unikátem, snad nejkrásnějším dílem spjatým s rodem Štaufů. Originální štaufská gotika, osobitý styl propojující románský sloh s gotickým. Původ kaple sahá až do 12. století, dříve v těchto místech bývalo pohanské pohřebiště. Archeologové odhadují, že už někdy v devátém století stálo na návrší nad řekou Ohří dřevěné opevněné slovanské hradiště, jehož pozůstatky zmizely pod stavbou hradu. V kapli je zobrazen stavební vývoj hradu od poloviny 12. století, kdy zde první hrad poručil postavit Děpolt II. z Vohburgu, v roce 1165 se stal majetkem Friedricha I. Barbarossy. V patře kaple bývala i soukromá lóže císaře zdobená mramorovým sloupem. Z patra ještě vede uzoučké točité schodiště nahoru do místnůstky, která sloužila jako alchymistická laboratoř. V polovině 15. století v ní prováděl rozličná alchymistická bádání chebský měšťan Zikmund Wann. Snad i on se zabýval výrobou zlata a hledáním elixíru mládí. Podle jedné chebské pověsti ovšem uměl i inspirovat lidi k nalezení vlastního štěstí, takže byl jakýmsi tehdejším psychologem. Např. ctihodný občan Michal Jura ve věštící kouli uviděl chudou ženu s dítětem v náručí, které svou maminku hladí po tváři, žebráka, kterému podává medovinu krásná mladá dívka či mladíka s kosou, který sklízí úrodu. A z těchto náznaků pochopil, kde hledat své štěstí.


Na náměstí krále Jiřího z Poděbrad


Špalíček


Špalíček


Osa času

Jako by po zběsilém vraždění Valdštejnových důstojníků už nikdo nechtěl na hradě pobývat. Není divu, začalo se říkat, že jejich duchové na hradě straší. A nebyl by to pořádný hrad, kdyby o něm nekolovaly strašidelné pověsti. Jaká je ta chebská… Jednoho večera v místním hostinci pod hradem přehnal mistr kolařský pití a holedbal se, že přece strašidla neexistují. A byl odhodlán vypravit se v noci na hrad, aby to dokázal, přece není žádný srab. Údajně stačil dojít jen k hradní bráně, když tu z ní vyrazil kočár tažený koňmi, kterým z nozder šlehaly plameny. Kočár doprovázeli rytíři a mistr kolařský uviděl za kočárem zajatce – sám sebe. Když ho přátelé objevili, stačil jim z posledního dechu vyprávět, co hrůzného zažil, a zemřel. Další odvážlivec, který by zpochybňoval strašidla na chebském hradu, se nenašel.

Druhá prohlídka nás zavedla do kasemat vybudovaných za císaře Ferdinanda III. Cheb měl za Habsburků status opevněného města, hrad byl vlastně barokní citadelou. Prohlídková trasa v podzemí je dlouhá asi 250 metrů a přibližuje návštěvníkům barokní pevnostní stavitelství. V síti chodeb je několik starých německých nápisů na zdech, prázdné pozůstatky sálu, kde bývala i hospoda, staré osvětlení. A v některých místech se tvoří krápníky. Kasemata se primárně dělí na bojová, skladová a ubytovací. Bojová sloužila dělostřelecké výzbroji, ubytovací poskytovala posádce bezpečné útočiště a skladová byla využívána k uložení vojenského materiálu i potravin. Kasemata, která je možné projít s průvodcem na chebském hradu, jsou ubytovací a skladová. V kasematech jsou i výstavy, jedna představuje vývoj práva útrpného a způsoby trestu smrti, další kolekci chladných i střelných zbraní. A zajímavostí jsou kamna, která kdysi místní sudetští Němci chtěli darovat Hitlerovi, osud kamen šel ale nakonec jiným směrem.

Nejen falc je jedinečností Chebu. Na stránkách http://historickycheb.cz je možné objednat si prohlídku historických chebských krovů, jejichž původ sahá až do 14. století! Dočítáme se: „Přestože se díky historii města a vzhledu několikapatrových patricijských domů s vysokými strmými střechami předpokládala možnost zachování historických krovů, zjištěné poznatky zdaleka předčily jakákoliv očekávání. Podařilo se objevit nejméně dvanáct středověkých krovů, dvacet renesančních a barokních. Mnohé z nich představují nejstarší zástupce daných typů na našem území nebo výjimečná tesařská díla z pohledu řemeslného provedení či velikosti a měřítka. Zajímavostí je například zjištění, že krovy na domech celé východní poloviny chebského Špalíčku, dosud obecně považované za novodobé z doby asanace v 2. polovině 20. století, jsou dochovány v pozdně středověké podobě.“

Budete-li po prohlídkách unaveni, můžete se občerstvit nejen zmrzlinou v kavárně Špalíčku. Tento komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století je dalším unikátem Chebu. Původ Špalíčku lze vystopovat krátce po založení města ve 13. století, kdy na tomto místě byly postaveny obyčejné prodejní stánky, jednoduché dřevěné boudy, ovšem s pevnými majetkovými vztahy, které se dědily. Později byly postaveny domy s hrázděnou konstrukcí. Domy jsou rozděleny pouze 1,6 metru širokou uličkou zvanou Kramářská. Půdorys těchto dvou bloků domů je v podstatě zachován, což dokazuje nejstarší zobrazení z 15. století, chybí ovšem třetí řada domů s masnými krámy, která byla zbořena v roce 1809.

Cheb je německy Eger a němčinu ve městě běžně slyšíte, hranice je z města snad jen pět kilometrů. S nacistickým Německem je spojeno tragické období Chebu, jehož historické jádro zůstalo sice po druhé světové válce téměř nepoškozené, ale po vysídlení německého obyvatelstva neobydlené domy v centru chátraly (ještě v roce 1949 jich byla prázdných polovina). V roce 1950 byl starý Cheb prohlášen za městskou památkovou rezervaci, ale snaha o záchranu přišla příliš pozdě, stovky domů se již nepodařilo zachránit. Způsob rekonstrukce historicky cenného středu města byl navíc kritizován. Obraz rozpadu středověkého města dokresloval i stav kdysi pyšné císařské falce, v romantické ruině bylo v 50. letech zřízeno na nádvoří letní kino. Po roce 1989 město kino zbouralo a byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, jejichž pozitivní výsledek vidíme při návštěvě hradu.


Špalíček

Nejstarší písemná zmínka o Chebu je v listině římského krále Jindřicha IV. z roku 1061. Chebské osídlení je však mnohem starší, což potvrzují dochované stopy z mladší doby kamenné (3000 př. n. l.). V knize Jaromíra Boháče Cheb se hned v úvodu dočítáme: „Poloha chebského brodu vedla některé badatele dokonce k přesvědčení, že Cheb je oním sídlištěm na důležité římské obchodní cestě z Řezna do Wismarské nížiny, které známe z antické mapy Claudia Ptolemaia pod označením Menosgada.“ Cheb nepochybně v dobách minulých překračoval svým významem české kraje a je v nich dodnes v mnohém ojedinělý.

A kdy do Chebu? Už od roku 1908 je nádvoří hradu využíváno pro Valdštejnské slavnosti, které se konají dodnes. Letos se Generalissimus císařských vojsk, vévoda frýdlantský, Albrecht z Valdštejna, opět vrátí na místo činu. A hosté budou moci hodovat na jeho počest, užít si i hranou noční prohlídku inspirovanou pověstmi města nebo drezúru koní. A přehlídku armády i vojenské manévry, to vše pod velením Albrechta z Valdštejna. Více na www.valdstejnske-slavnosti.eu.

Když do Chebu „zavítala“ v polovině 19. století železnice, byly na jižním konci náměstí zbourány dva domy a od tohoto průrazu veden výpravný bulvár směrem k novému nádraží. Během rekonstrukce pěší zóny (2009–2010) byla na jejich místě na konci náměstí instalována tzv. Brána času akademického sochaře Mariana Karla, devět metrů vysoký artefakt, který symbolizuje dveře do již neexistujícího domu. Jako by se v tomto místě středověký Cheb otevíral moderní době. Od Brány času vede časová osa, což je vlastně ozdobný kryt odvodňovacího žlabu uprostřed ulice, na němž jsou česky, německy a anglicky uvedena významná data z historie Chebu. A tak se např. bez studia historických knih dovídáme, že:
1470 ve Špalíčku byla zřízena první chebská tiskárna
1531 zmíněna nejstarší hospoda U červeného koníčka (dnešní restaurace U krále Jiřího)
1542 humanista Caspar Bruschius popisuje Cheb jako půvabné renesanční město
1900 český genius Jára Cimrman byl při návštěvě Chebu na pivě ve Špalíčku
1917 v Chebu vzniká první vojenské letiště v českých zemích

Další informace:
http://www.hrad-cheb.cz
http://encyklopedie.cheb.cz

Články z okolí Chebu:
SOOS – bublající mofety v přírodní rezervaci nedaleko Františkových Lázní
Loket – po vodě i na kole pod majestátní hrad českých králů
Karlovy Vary: Ze strmých skal dívám se na město Karlovo
Hrad a zámek Bečov nad Teplou: (Ne)tušené souvislosti a relikviář sv. Maura
Bečov nad Teplou: Šibeniční vrch aneb Jak si kat vybíral manželku
NS Kladská: Bohem zapomenutý kraj to věru není
Smraďoch – ponuré sirovodíkové zákoutí uprostřed rašelinných smrčin
Klášter premonstrátů Teplá aneb Kam vkročily nohy Čepičkových vojáků
Vřídlo a Goethe aneb Exkurze do karlovarského podzemí a minulosti
Svatošské skály aneb Po stopách jednoho svatebního průvodu na Karlovarsku
Lázně Jáchymov – radonové koupele, výlet na Klínovec a do muzea stříbra

Některé fotografie v článku jsou z mé předcházející návštěvy Chebu před několika lety.