Rada národního parku Uluru-Kata Tjuta se již v roce 2017 rozhodla definitivně uzavřít stezku vedoucí na vrchol posvátné skály australských domorodců Uluru. Datum zákazu výstupu se blíží – monolit, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, bude nepřístupný od 26. října 2019.
Už v roce 1983 předložili domorodci desetibodový seznam požadavků australské vládě. Mezi nimi bylo převedení skály do jejich vlastnictví a zákaz výstupu turistů. O dva roky později byla skála – anglicky nazývaná Ayers Rock – předána do vlastnictví domorodců za podmínky, že turistům nebude bráněno ve výstupu. Další omezení následovala, např. pro fotografování, bylo dokonce vybudováno vyhlídkové centrum pro pozorování východu slunce na naprosto nevhodném místě, objevily se cedule s nápisy, žádající turisty, aby domorodou víru respektovali a nahoru nechodili.
Nahoře na Uluru totiž vede jakási síť duchovních a přírodních sil spojených s předky a nadpřirozenem, Evropané pro její popsání užívají anglický výraz „dreaming“. Jedná se o neviditelný svět duchů a tvůrců dnešního světa, mocných hadů atd. Domorodci, znající spirituální svět Uluru, zároveň cítí určitou odpovědnost za smrt téměř 40 lidí, kteří – buď pádem nebo na infarkt – zemřeli během výstupu na Uluru.
Uluru je běžně označován za největší monolit světa (některé zdroje udávají dvakrát větší Mt. Augustus). Skála se tyčí do výšky 348 metrů nad rovinatou okolní krajinu a geologové odhadují, že devět desetin monolitu je pod zemí, že tedy zasahuje přibližně 3 kilometry hluboko. Stáří Uluru je odhadováno až na 600 milionů let. Prvním bělochem, který spatřil Uluru, byl Ernest Giles, psal se rok 1872.
Lezecká stezka na Uluru byla v posledních letech často uzavřená kvůli domorodým slavnostem i větru a kluzkému terénu po dešti. K definitivnímu uzavření stezky dojde 26. října 2019, přesně 34 let poté, co byl park předán do rukou aboridžinců.
Více o životě domorodých aboridžinců v rozhovoru s Ondřejem
Smeykalem:
Určité
rytmy didgeridoo nikdy neuslyšíte