Objeli jsme Etnu z jihu a východu přes městečka Zafferana Etnea, Milo a Linguaglossa a pokračovali dolů k moři do Taorminy, odkud jsme opět stoupali do hor do vesničky Savoca. Filmů z mafiánského prostředí byla natočena spousta, zároveň bylo vytvořeno mnoho žebříčků nejlepších mafiánských filmů všech dob. První místo bývá málokdy tak jednoznačné, jako v těchto případech, Kmotr Francise Forda Coppoly je nesmrtelnou legendou a bezkonkurenční klasikou. Vnímám to tak i já. Nezapomenutelných scén je spousta, svědkem jedné byl bar Vitelli v Savoce.

Autor Kmotra spisovatel Mario Puzo se narodil v New Yorku a jeho rodina nepocházela ze Sicílie, ale z Avellina. Přesto stvořil dokonalé dílo z časů, kdy muži na Sicílii nosili pušku přes rameno. Většina děje se odehrává za mořem, na Sicílii se režisér Francis Ford Coppola obrací poté, co Michael Corleone zabije Sollozzu a zkorumpovaného policistu McCluskeyho. Michael se skrývá na Sicílii a v baru Vitelli vyprávějí jeho ozbrojení průvodci majiteli, že jejich příteli se líbila jedna dívka, kterou cestou spatřil, více Řekyně než Italka. A majitel baru pochopí, že tou dívkou je jeho dcera Apollonia. Michael se poté představí, prozradí své jméno a zmíní, že za takovou informaci by mnozí dali hodně peněz. Poté by ovšem Apollonia přišla o otce, místo aby našla manžela. Skončilo to svatbou, také ta se natáčela v Savoce u kostela San Nicolò.

Michael nesl po svém otci jméno Corleone. Jak známo, takové město opravdu na Sicílii existuje, a navíc je spojené s mafiánskými rody. Ovšem Francis Ford Coppola nenašel právě v Corleone – větším a modernějším městě – vhodná místa pro natáčení. Objevil je v horách na druhé straně Sicílie. Přece jen, děj příběhu se odehrává v 50. letech minulého století, tak asi současné Corleone nevypadá. Mimochodem, ve filmu se objeví i kostel Santissima Annunziata v nedaleké Forza d’Agrò (tuto vesnici jsme neměli vynechat, chyba), další horskou vesnicí, kde Francis Ford Coppola filmoval, bylo Castiglione di Sicilia na severním svahu Etny.


Bar je umístěn v přízemí bývalého paláce rodiny Trimarchi


Místní asi do baru Vitelli, který jejich vesnici tolik proslavil, nezavítají. Přece jen, ceny jsou vyšší, než by člověk od sicilského venkova očekával.


Bar je malým muzeem


Zahrádka kolem baru je zarostlá, to v době natáčení Kmotra nebylo

Savoca byla zařazena na seznam nejkrásnějších starých sídel Sicílie (Borghi più belli d’Italia). Bar Vitelli v současnosti vypadá jinak než v Coppolových časech. Zahrádka je kolem dokola zarostlá, snad aby slunce nespalovalo hosty, snad aby je všichni kolemjdoucí neokukovali. Pravda, místní asi do baru Vitelli, který jejich vesnici tolik proslavil, nezavítají, přece jen, ceny jsou vyšší, než by člověk od sicilského venkova očekával. Ovšem nikoli přemrštěné, spíše jako někde v Taormině, odkud to není daleko, necelých dvacet kilometrů většinou podél moře, ovšem poté strmě nahoru. Zaparkovat bez placení je v Savoce obtížné a spíše to nevyjde.

Káva, pár třetinek piva, granita, jídlo jsme neochutnali. Je čas koronavirový, na zahrádce hosté bez roušky, obsluha (chudáci) s rouškou. Seděli jsme na zahrádce, ale nechali nás nahlédnout dovnitř, na stěnách interiéru nemohou chybět a nechybějí fotografie z natáčení slavného filmu, bar je vlastně malým muzeem. Obsluha v pohodě, nenapadá nás, co vytknout, ovšem ani za co nevšedního chválit. Recenze na internetu jsou většinou pozitivní, každý si rád užije historické filmové místo. V recenzích si lidé pochvalují citrónovou granitu, nám ale více chutnala jahodová v nedaleké vesnici Casalvecchio Siculo v Bar da Peppe, kde jsme následující den snídali. A podle recenzí na internetu nejsme jediní, koho uchvátila, navíc byla vesnicky levná. Právě z těchto kopců nad Taorminou a pod Etnou sicilská granita pochází. Kdysi ve středověku lidé v zimním období uchovávali sníh v dírách v zemi (říkalo se jim neviere), aby ho využívali pro osvěžení v horkých měsících. Sníh různě smíchávali, např. s citronovou šťávou, a užívali si příjemné zmrzlinové pochoutky. Dodnes je citrón nejtradičnější příchutí. Osvěží po ránu, přes den, večer, neuděláte přešlap v daných tradicích, ať si dáte granitu kdykoli.


Savoca


Kouřící Etna tam v dálce


Savoca


Taormina a moře jsou nedaleko

Bar Vitelli byl otevřen v roce 1963 a najdete ho na náměstí Piazza Fossìa, na němž je i umělecké dílo znázorňující režiséra s kamerou, tedy Francise Forda Coppolu. Bar je umístěn v přízemí bývalého paláce rodiny Trimarchi v sicilském neoklasicistním stylu. Vznešené sídlo historického a architektonického významu si ovšem získalo celosvětovou slávu a nesmrtelnost až právě díky baru Vitelli z filmu Kmotr. Mimochodem, bar do té doby ani neměl jméno.

V turistických krámcích na Sicílii – a platí to samozřejmě i o Savoce – nabízejí spoustu nesmyslných a nevkusných cetek (jak by se vám líbil takový ježek z lávy, v lepším případě hrníček ve tvaru pistole à la padrino, samozřejmě též z lávy). Od podobných krámků ve světě se liší tím, že na mnohých tričkách, hrníčcích apod. se na nás dívá obličej kmotra Marlona Branda. Mimochodem, předci Al Pacina, který je hlavní postavou scény v baru Vitelli, pocházejí ze Sicílie a z Corleone.

Corleone je snadno dosažitelné, něco přes 50 kilometrů z Palerma. Netáhlo nás to tam, podobně, jako to tam netáhlo Francise Forda Coppolu. Pro natáčení Kmotra hledal autentičtější místa. Mimochodem, s mafií se člověk setká již při příletu na palermské letiště. Jmenuje se totiž L´Aeroporto Internazionale Falcone e Borsellino. Ta dvě jména připomínají dva muže, kteří zasvětili život boji proti mafii. Giovanni Falcone byl prokurátor zavražděný v roce 1992, jen o pár měsíců později byl zavražděn jeho kolega Paolo Borsellino. Pro mafii tyto vraždy znamenaly obrat k horšímu, protože v celé Itálii se zvedla vlna odporu, zatčen byl mj. mafiánský boss Salvatore Riina (narozen v Corleone v roce 1930), šéf klanu Corleonesi, který svůj život dožil ve vězení, zemřel v roce 2017 ve vězeňské nemocnici v Parmě, daleko od rodného Corleone a Sicílie. Sicilská mafie není na kolenou, přesto neprožívá „zlaté“ časy jako ve druhé polovině 20. století. Její kořeny se datují do poloviny 19. století, kdy postupně získávaly moc místní klany, šéfem každého byl „padrino“. Klan Corleonesi nabýval na moci od 70. let 20. století, tehdy měl údajně i blízké kontakty s politickou reprezentací Itálie. Podobně jako další městečka Sicílie, má Corleone v současnosti přibližně polovinu obyvatel proti časům před sto lety. Nuže, upoutá-li vás Corleone, budete-li mít chuť něco napsat, pošlete článek na Cestomilu.