Šámalova chata je jedinou budovou na Nové louce. Její nejstarší historie je spojena se sklárnou Johanna Josefa Kittela, kolem které ve druhé polovině 18. století vyrostla malá osada. Časem se majiteli sklárny stala rodina Riedelů. Když se o přibližně sto let později ekonomické podmínky jizerského sklářství zhoršily a přestaly být výnosné, sklárna a přidružené budovy byla zbořeny. Ušetřen zůstal pouze jediný dům, který pozdější majitelé Clam-Gallasové přestavěli na lovecký zámeček. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa byl využíván úřadem vlády a jezdíval sem i kancléř Přemysl Šámal, jehož jméno současná chata – nepochybně jedno z nejnavštěvo­vanějších míst v Jizerských horách – nese. A rádi se tam všichni vracejí. Příjemné posezení, vyhlášená kuchyně plná zvěřiny a dobré pivo, pohodové ubytování, psi vítáni.

Z Holubníku, jehož vrchol zdobí dřevěný kříž, dohlédnete i na Smrk, nejvyšší horu české části Jizerských hor s nadmořskou výškou 1124 metrů. Ovšem rozhledna na jeho vrcholu se ztrácí v dálce a oparu. A dohlédnete nejen na Smrk… Smědavská hora, Jizera, Černá hora, všechny čtyři české hory Jizerek vyšší než Holubník. A když se otočíte na druhou stranu, hluboko dole lesy obklopená vodní nádrž Bedřichov a v dálce Ještěd.


Vodní nádrž Bedřichov, koupání povoleno


Holubník od břehu vodní nádrže Bedřichov


Vodní nádrž Bedřichov a Ještěd z Holubníku


Výhled z Holubníku

Přístupová cesta od Šámalovy chaty vede nejprve po modré značce kolem PR Nová Louka. Co by kamenem dohodil od Šámalovy chaty chrání přírodní rezervace podél Blatného potoka rašelinné louky a smrčiny v nadmořské výšce do 780 metrů. Informační cedule informuje o mrazivých teplotách pánve a rekordním úhrnu srážek za jediný den v Evropě, v roce 1897 napršelo za 24 hodin 345 mm. Zamokřené louky zdobí vlhkomilný bělostný suchopýr úzkolistý, případně suchopýr pochvatý, oba běžné druhy Jizerských hor. Rašeliniště ale postupně vysychá, nejsou v něm žádná jezírka, možná i z důvodu intenzivního odvodňování v minulosti.

Po přibližně 600 metrech od Šámalovy chaty se u rozcestí otevírá výhled na Blatný rybník. Také jeho minulost je spojena se sklárnami, které kdysi živily tento kraj. Sklárny na Nové louce a v Kristiánově potřebovaly pilu, která bude nezávislá na aktuálním stavu vody, a majitel panství hrabě Kristián Filip Clam-Gallas nechal založit tento rybník. Na pile se pracovalo ještě po skončení 1. světové války. Mimochodem, Clam-Gallasové vlastnili nejen rozsáhlé liberecké panství, ale např. i rezidenci v Praze – Clam-Gallasův palác na Královské cestě. Na obrovský majetek dosáhli během třicetileté války poté, co Matyáš Gallas zradil Albrechta z Valdštejna.


Holubník


Holubník


Výhled z Holubníku


Hřebenovka Holubníku

Modrá značka pokračuje směrem na Kristiánov, odkud vede červená tři kilometry nahoru do sedla Holubníku (1000 m. n. m.). Také Kristiánov je spojen se sklářstvím, osada byla založena společně se sklárnou v roce 1775. Téměř století zde pracovala nejvýznamnější lesní sklárna v Jizerských horách, což připomíná Památník sklářství (Liščí bouda) v krásném historickém stavení spadajícím pod Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Je v něm mj. i model zaniklé sklárny.

Od historie zpět do přírody. Až téměř do sedla Holubníku vede panelka, po níž se sice dobře šlape, ale je to panelka. Pěšina začíná sedlem, kde je malý přístřešek, dá se posedět, odpočinout. Sedlo je přímo na evropském rozvodí. Na severní straně pramení potok Velký Štolpich, který se vlévá do Smědé a dále putují jeho vody do Baltského moře. Na jižním svahu pramení Kamenice (pramen míjíme kousek pod sedlem), jejíž vody tečou do Jizery a dále Labem do Severního moře. Ze sedla vede červená po hřebenovce na Holubník (1071 m. n. m.) a poté postupně sestupuje na Ptačí kupy (1013 m. n. m.). Část hřebenovky vede po povalovém chodníčku, všude kolem rašelinná smrčina, suchopýr, ostřice mokřadní, pokud zde bývala jezírka, zarůstají. Tetřívka obecného nepotkáme. Všude záplava borůvčí, spousta stromového porostu je zničená imisemi, míjíme torza uschlých kmenů. Mohutná, asi deset metrů vysoká žulová skála s křížem na vrcholu Holubníku, není dlouho vidět. Výstup na skálu není obtížný, je nutné dávat pozor, kam se šlape, krátký výšlap se však vyplatí. Seshora je kruhový rozhled, který nadchne. Skalních vyhlídek je v Jizerkách několik desítek, nejbližší jsou Ptačí kupy, na které pokračuje červená značka.

Jméno hory (v němčině Taubenhaus) nemá nic společného s holuby, údajně pochází od staré vojenské geodetické vyměřovací techniky, která připomínala holubník. Nepochybně milé je, že nahoře není přeturistováno. Zdá se, že tzv. overturismus na Holubníku nehrozí (ve slunném červencovém dni jsme potkali minimum lidí), přestože, jak již bylo napsáno, je odtud jedna z nejkrásnějších vyhlídek v Jizerských horách.