Ve vstupu do mešit vám nebude nikdo bránit za dodržení základních jednoduchých pravidel. Nerušte v době modliteb (první kolem páté ranní, poslední kolem sedmé večer, již za tmy), vždy se zujte, dejte si pozor, abyste nevstupovali do oddělení žen (muži), respektujte posvátnost místa, dbejte na oblečení. Nepřístupné jsou vnitřní prostory Al-Masdžid an-Nabaví (Prorokova mešita) v Medíně a Al-Masdžid al-Harám (Velká mešita) v Mekce. Nepřístupná je celá Mekka, před svatým městem islámu zastaví nevěřící a pošle jiným směrem cedule se šipkou For Non Muslims.

Plovoucí mešita Al-Rahmah

Jednou z nejznámějších mešit v Džiddě je tzv. Plovoucí mešita. Postavena byla v roce 1985, klasický islámský design se v ní mísí s moderním architektonickým stylem. Perleťově bílá, má jediný minaret, z jejího interiéru vidíte mořské vlny. Celkem 56 oken, z mnohých lze pozorovat dění na moři. Jako by se vznášela, protože je postavena na pilířích. Pyšní se otevřeným nádvořím nad vodou, od moře vane svěží vánek, šum vln uklidňuje. Východ a západ slunce jsou nejoblíbenější dobou pro návštěvu mešity díky nádhernému výhledu na moře, který vytváří doslova velkolepý umělecký obraz. Ti, kteří budou mít štěstí, a navštíví mešitu během přílivu, si budou moci vychutnat neskutečnou podívanou, protože v této době mešita vypadá, jako by plula.

Vstup do Al-Rahmah je samozřejmě zdarma, je přístupná sedm dní v týdnu, rušněji je v průběhu pěti modlitebních hodin během dne. Pokud jsou dveře do modlitebního prostoru zamčené, mešitou se potuluje „pan domácí“ a ochotně je odemkne. Nevýhodou Al-Rahmah je vzdálenost, stojí nad vodou nedaleko letiště až 25 kilometrů severně od centra Džiddy. Přesto ji každoročně navštíví miliony lidí, je jednou z nejnavštěvo­vanějších mešit v Džiddě. Je známá i pod jménem Fatima Al Zahra, což byla dcera proroka Mohameda a jeho první manželky Chadídži (manželem Fatimy byl Alí ibn Abí Tálib, pozdější čtvrtý chalífa, syny Hasan a Husajn, druhý a třetí šíitští imámové).

Okolní moderní čtvrť před pěti lety ještě neexistovala – alespoň dle vyprávění taxikáře. V současnosti je kolem mešity plný společenský ruch, hned vedle jachtařský klub, příjemné korzo podél pobřeží, všude zábava pro celé rodiny. Ceny vyšší, i malá voda najednou stojí třikrát tolik než jižněji ve městě.


Jako by se vznášela, protože je postavena na pilířích


Mešita se pyšní otevřeným nádvořím nad vodou


Východ a západ slunce jsou nejoblíbenější dobou pro návštěvu mešity díky nádhernému výhledu na moře


Mešitou se potuluje „pan domácí“ a ochotně otevře zamčené dveře do modlitebního prostoru ozdobeného krásnými lustry

Mešita Al-Šafi'i – nejstarší v Džiddě

Jak stará je nejstarší mešita Džiddy? V roce 647 n. l. si prý třetí chalífa Uthmán vybral Džiddu jako hlavní námořní přístav pro vstup do Mekky. Kdo ví, kolik tehdy – pouze 15 let po smrti islámského proroka – proudilo do Mekky poutníků právě přes moře. Ovšem pokud v tehdejší Džiddě žili horliví následovníci Mohameda, nepochybně stavěli mešity.

V Džiddě se nachází mnoho působivých historických mešit, především mešita Al-Šafi'i. Je známá také pod jménem Al-Atiq a tvrdí se, je nejstarší mešitou v pobřežním městě u Rudého moře. Byla pojmenována po imámovi Muhammadovi ibn Idrisovi Al-Šafi'i. Na stavbu mešity bylo použito mořské bahno, korálový kámen, cihly a dřevo – tyto materiály se obvykle používaly i na stavbu tradičních domů v Džiddě s nádhernými arkýři, kterým se zde říká rawashin. Podle geografa a cestovatele z 12. století Ibn Džubajra má mešita kořeny právě až v časech chalífy Uthmána, pochází tedy téměř z dob prorokových. Jiný pramen ovšem staví její počátky mnohem méně daleko do historie, do vlády druhého sultána dynastie Rasúlovců (Al-Muzaffar Yusuf I., 13. století). Impozantní minaret pochází právě z této doby a je považován za nejstarší v oblasti. Další rekonstrukce proběhla v roce 1533, tehdy do Džiddy zavítal indický obchodník jménem Chavádža Muhammad Alí, z Indie přes Jemen dokonce přivezl dřevěné sloupy, které ozdobily interiér mešity. Některé mramorové sloupy údajně pocházejí už z rané éry islámu a předpokládá se, že je do Džiddy přivezli obchodníci z Etiopie.

Jakmile jsem se v klidu usadil u jednoho sloupu, objevil se pán a… bezvěrce nevyhazoval, ale přinesl mu vodu. Mimochodem, prodejci na trhu v okolí mešity – souq al-Jami – se tradičně specializovali na zlato a šperky.


Jak stará je nejstarší mešita Džiddy? Sahá její historie až do časů chalífy Uthmána?


Jakmile jsem se v klidu usadil u jednoho sloupu, objevil se pán a… bezvěrce nevyhazoval, ale přinesl mu vodu

Mešita Hassan Enany na Middle Corniche

Mešita Hassan Enany je nepochybně jedním z architektonických skvostů Džiddy. Falasteen Street protíná celou Džiddu od východu západním směrem až k moři v délce asi 17 kilometrů. Blízko pobřeží je to živá moderní ulice se spoustou restaurací a kaváren, rušné místo a jedno z těch dražších. Ovšem od Falasteen Street vede podél mořského břehu příjemná promenáda parkem Middle Corniche až k mešitě Hassan Enany. Ve večerních hodinách tryská v zálivu slavná fontána krále Fahda (městu ji věnoval král Fahd bin Abd al-Azíz), údajně nejvyšší na světě. Byla postavena v 80. letech minulého století a v noci je nasvícená a dobře viditelná i z přistávajícího letadla. Fontána krále Fahda přes den odpočívá, když se kolem šesté večerní setmí, stříká vodu do výšky 312 metrů rychlostí až 375 km/h, její hmotnost ve vzduchu může přesáhnout 16 tun. Základna fontány má podobu velké mabkhary, kadidelnice, která symbolizuje místní kulturu. Mabkhara se tradičně vyráběla z hlíny, mívá čtvercový podstavec se stranami skloněnými dovnitř, dřevěný podstavec je obvykle vyřezávaný a tvoří nohy. Mabkhara je jedním z tradičních suvenýrů z Arabského poloostrova. Je to místo setkávání, celé rodiny posedávají na trávníku u mořského břehu a užívají si podívané a pikniku. Kolem jedenácté večerní to na pobřeží opravdu žije, kavárny a restaurace otevřené, plno lidí, místo piva či vína osvěžující džus, ale není to nijak levná záležitost, na Falasteen Street za 20 rijálů (120 Kč).

Promenáda parkem Middle Corniche vede až k mešitě Hassan Enany, jsou to necelé dva kilometry podél moře. Začínáme kávou, kiosek s výhledem na fontánu krále Fahda přímo u moře ji má za 4 rijály. Na Falasteen Street je množství podniků „evropského střihu“ a stejná káva stojí 18 rijálů, což je v českých přes stovku. Nechybějí lavičky, promenáda je na mořské straně chráněna zábradlím, koupat se nedá, ostatně, svlékat se uprostřed města v Saúdské Arábii je jedna z hloupostí, kterých by se měl člověk vyvarovat.

Mešita Hassan Enany má krásnou polohu na mořském břehu a je velkolepým příkladem moderní islámské architektury, jejíž identita není té staré zase tolik vzdálená. Zdálky vidíme dva minarety i kupoli představující nebeskou klenbu, už z dálky nepůsobí příliš kruhově, spíše jako šestiboká s malými zlatými dlaždicemi, stejnými, jakými jsou vyzdobené vrcholky minaretů nad ochozem. Z otevřeného prostoru sloupového nádvoří se díváme na moře. Dovnitř sem tam pronikají okny sluneční paprsky, stěny jsou zdobeny krásnou kaligrafií oslavující Alláha a arabeskovými vzory. Vedle mihrábu svítí časy denních modliteb a číslo 1444, což je rok islámského kalendáře, jehož počátek byl stanoven na náš rok 622, kdy prorok Mohamed odešel z Mekky do Medíny (tzv. hidžra).

Stavbu mešity financoval v roce 1985 šejk Hassan Enany, rodák z Mekky (1943), zakladatel finanční a investiční Enany Group. Zároveň financoval mj. programy islámských studií na univerzitách nebo programy pro léčbu rakoviny a dalších závažných onemocnění.


Zdálky vidíme dva minarety i kupoli představující nebeskou klenbu


Mešita Hassan Enany má krásnou polohu na mořském břehu

Mešita Juffali

Podobu mešity vytvořil v roce 1987 egyptský architekt Abdel-Wahed El-Wakil, který v Saúdské Arábii pracoval na patnácti mešitách, devět z nich stojí v Džiddě včetně monumentální mešity krále Saúda, největší ve městě. Také v Medíně vypracoval návrhy na přestavbu několika mešit včetně mešity Qiblatain, v níž se věřící poprvé modlili směrem k Mekce, dříve totiž byla qibla (směr modlitby) obrácená k Jeruzalému. Mešita Qiblatain byla během této rekonstrukce stržena a znovu postavena od základů. A stejným způsobem se postupovalo v případě nejstarší mešity Quba, staré zdi nebyly zakomponovány do nové stavby. Kromě Juffali dal Abdel-Wahed El-Wakil v Džiddě tvář mešitám Suleiman, Harithy, Azizeyah, King Saud, Island, Corniche, Ruwais a Abraj.

Abdel-Wahed El-Wakil je jedním předních představitelů současné islámské architektury a celosvětově známý svým návrhem Centra islámských studií Oxfordské univerzity. Jeho filozofií je, že krása v architektuře nespočívá v absolutní inovaci či originalitě, ale oživení tradičních stylů a postupů. Lze ho tak vnímat jako tvůrce návratu k původní klasické islámské architektuře.

Mešita Juffali je jednou z nejznámějších v Džiddě. Malebná bílá barva, desítky menších kopulí, jediný minaret. Stojí nedaleko starého města Al Balad, necelý kilometr severně u břehu jezera Al-Arbaeen. Zářivá mešita je ohromujícím architektonickým a duchovním mistrovským dílem. Pojme až 2500 věřících, velikostí je tedy nesrovnatelná s gigantickými saúdskými mešitami. Znalec islámské architektury by nepochybně dokázal vysvětlit množství prvků a podobností se slavnými mešitami v Medíně (Quba a Qiblatain). Vejdete-li dovnitř, nejprve každého ve vstupní hale upoutá mramorová podlaha s barevnými i černobílými ornamentálními vzory, kopule i podloubí, v modlitebním sále se rozprostírá klid, usadíme se v tichosti k jednomu ze sloupů, nikomu nepřekážíme.


Bílá barva, desítky menších kopulí, jediný minaret


V modlitebním sále se rozprostírá klid, usadíme se v tichosti k jednomu ze sloupů, nikomu nepřekážíme

Červená mešita Ruwais v zapadajícím slunci

Architekt Abdel-Wahed El-Wakil vytvořil i známou, přestože menší, mešitu Ruwais. Pomalu končila poslední večerní modlitba, věřící opouštěli mešitu. Mešita Ruwais (červená) asi kilometr od rybího trhu je postavena z červených cihel hned na mořském břehu, nedaleko přísně střežený přístav, tím směrem se nesmí fotit. Sem tam se někdo zeptá where are you from, nad Czech Republic kroutí hlavou, Central Europe jasno do záležitosti také nevnese. Dovnitř mohou v klidnější chvíli i nevěřící cizinci, poslední opozdilci se ještě modlí, v tichosti sedíme, nerušíme. Po setmění se piknikuje, půvabná mešita je v obložení mnoha celých rodin, pohodová atmosféra, děti hrají fotbálek, kočky polehávají a čekají, co by mohlo být dobrého i pro ně.


Končila poslední večerní modlitba


Po setmění se piknikuje