Z centra Českého Krumlova si pomáháme taxíkem, směrem na Kleť jsou to více než 3 km nevzhledným předměstím po silnici a není o co stát. Řidič nás za 90 korun dovezl na parkoviště pod Kletí a nahoru zbývají asi 4,5 km. Kleť je protkána sítí cest a stezek (je jich prý na 160 km), vybrat si lze libovolně, my volíme modrou značku a na závěrečných 1,5 km odbočíme na červenou.

Prvním orientačním bodem je rozcestí zvané Modrý obrázek, pojmenované podle modře zabarveného obrazu Krista. Před více než dvěma staletími zde prý pytláci knížecího hajného mordovali tak, že ho pověsili hlavou do mraveniště. Závěrečné stoupání po červené je lemováno spoustou kamenů. Dle pověsti je to dílo ďáblovo, který zde rozmetal kamenný hrad, aby se pomstil za to, že dostal košem od Krasavy, sličné dcery místního vladyky.

Vzhůru na Kleť

Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883 radí: „Je-li pošmourno, nechť se výlet odloží, neboť pak není s vrchu vyhlídky“. Tentokráte je nahoře modrá obloha bez mráčku a svítící slunce. A hemžení lidí i psů, přicházeli ze všech stran, někteří se nechali vyvézt lanovkou (www.holubov.cz). Řivnáčův průvodce dále popisuje: „Ve věži bydlí hajný, u něhož dostati lze pivo, kávu, chléb, máslo, sýr, někdy i drůbež. Kdo si přivezl maso, může si je dát zde upraviti. Také lze dostati zde několik noclehů, ač ne nejpohodlnějších“. Občerstvení využíváme i dnes, ale každý zatoužil po česnečce či čočkové polévce a obsluha je přetížena, další objednávky musí počkat. Přesto všichni zůstávali klidní, žádná rozezlení a nepohoda. Však grogu je dostatek a ještě horký černý rybíz. Tak ochutnáváme nabízený chléb se sádlem a papričkou, prodejci žena nabízí drobné spropitné – „od holek dýško nebereme“, čelí odpovědi gentlemana. Na nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, kterou dal vybudovat v letech 1822–1825 kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, je vstupné 20 korun a kruhový rozhled úžasný. Výhled na alpské vrcholky nám bohužel zůstal zapovězen, na obzoru mu bránila šedá mračna smogu, alespoň dobře vidíme pod čím každodenně dýcháme.

Výhled z rozhledny na Holubov a lanovku

Hvězdárna na Kleti připravila den otevřených dveří. Ze zábavného výkladu pana Tichého, objevitele mnoha planetek právě odtud z Kleti, jsme se dozvěděli, že jméno Kleti nesou celkem tři planetky (čímž se prý nemůže pochlubit žádné další místo na světě), proč se planetky jmenují James Bond nebo Idefix, Asterix a Obelix. Rád bych ale upřesnil, že astronomové zde pouze nepojmenovávají pro svou zábavu objevené planetky (956 jich bylo objeveno z observatoře na Kleti), ale především v rámci celosvětového sledování dávají pozor na jejich dráhy, zda nehrozí v budoucnosti srážka s naší planetou. Více na stránkách hvězdárny www.hvezdarnacb.cz.

Dalekohled ve hvězdárně na vrcholu Kleti

První známé jméno hory je ze 13. století – Mons Nakletti, dále se jí říkalo Naklati, Kletie, Kleta, v 17. století německy Schöninger, což zlidovělo na Šénygl (z té doby pochází písemné záznamy, že je zde hojnost zvěře včetně rysů, medvědů a divokých sviní). Jménem Schöninger je představena i v Řivnáčově průvodci po Šumavě z roku 1883. Německý název je odvozen od blízké vsi Krasetín, verschönen znamená krášlit se. Až na konci 19. století se jméno ustálilo na Kleť.

Na Kleti můžete dostat i přezdívku Himalajský tygr. Stačí k tomu maličkost – během stejnojmenné soutěže (koná se na jaře) vystoupat na vrchol Kletě 9× za sebou mezi 7. – 16. hodinou. Pokud to nedokážete, možná si odnesete přezdívku Anďák za sedm výstupů (dle jihoamerického pohoří). Více se dozvíte např. v občasníku Kleťák vydávaného klubem přátel hory Kleť, který v pdf najdete na stránkách klubu. Po návratu dolů do Českého Krumlova jsme zpestřili novoroční večer svařákem s okouzlujícím výhledem na osvícený zámek. Má své kouzlo Český Krumlov, přestože zimní sezóna se tady prostě nenosí.

Info o hoře Kleť
http://alpy.klet.cz
www.klubklet.cz
www.holubov.cz/lanovka-klet
www.hvezdarna-klet.cz
www.klet.com
www.blanet.cz