Masivní kamenné desky jsou postaveny do tvaru stolu do výšky téměř dvou metrů a ta horní v horizontální poloze má rozměry 2×3 metry. V okolí stojí stovky mnohem menších dolmenů, jejichž stáří je ale často jen několik minut. Pro zábavu si zde totiž hrají s množstvím kamenů turisté.

Poulnabrone lze přeložit jako „jáma zármutku“. V dávných dobách vypadal ale Poulnabrone jinak než dnes. Byl pokryt zeminou a tvořil vstup do hrobky, v jejíž pohřební komoře nalezli archeologové v roce 1986 kostry 16 dospělých a šesti dětí včetně jednoho novorozence. A vše co zemřelí potřebovali na cestu do věčného světa – kamenné sekyry, keramické nádoby, šperky. Většina pohřbených dospělých zemřela do třiceti let, někteří měli vážná zranění způsobená pravděpodobně v častých bojích. O oblíbených irských sekyrách psal Gerald z Walesu ve 12. století: „Je to starý a špatný zvyk, že stále nosí v ruce jako hůl sekyru, aby mohli bez obtíží provést, co zlého jim přijde na mysl. Kamkoli se hnou, nikdy bez ní. Je stále po ruce, ba přímo v ruce, vždycky v pohotovosti, co stačí pro smrt."


Flóru v Burren – Poulnabrone Dolmen, kreslil Filip Trnka

Irská příroda v Burren vystavuje ještě nevlídnější tvář než v jiných částech ostrova. Tuhle holou vápencovou skalnatou krajinu vytvaroval ledovec v poslední době ledové asi před 10 tisíci lety, kdy jeho pohyb smetl zeminu a obnažil skály. A protože v Burren, jak již za Cromwella věděli, tedy není dost půdy, i v hrobce Poulnabrone je zeminy sotva 25 cm a hlouběji jen skála. Způsob pohřbívání zůstává záhadou, těla byla totiž pohřbívána bez masa a kosti byly od sebe oddělené. Otázkou zůstává, jak bylo oddělení masa od kostí dosaženo. Kdyby bylo maso posmrtně oddělováno řezáním či sekáním, na kostech by byla viditelná poškození noži či sekerou. Kdyby nechávali těla nebožtíků vystavena drobným predátorům, byly by kosti též poškozeny a především ty menší rozdrceny zuby. Nejpravděpodobnější variantou je tedy rituální pohřbívání, kdy byli nebožtíci pohřbeni na jiném místě a po nějakém čase byly kosti vykopány a pečlivě uloženy do nového hrobu.
Poulnabrone je jen jedním z asi 150 dolmenů v Irsku, rozhodně ale nejfotografova­nějším. Jméno Burren možná pochází z anglického barren, tedy neúrodný, pustý. Irský název An Bhoirrean znamená skalnatá země. Skalnatá, neúrodná, pustá, přesně taková je místní krajina a pokud by mělo jméno Burren jiný původ, bylo by to docela překvapující. Planina holých vápencových skal se šíří do nekonečna, jakoby jsme ani nebyli v Irsku, jehož zelená zmizela za námi. Šedivý je kraj Burren, zvláště setmí-li se a z irského nebe se snese déšť.

Ukázka z knihy Geralda z Walesu: „Dějiny a místopis Irska" nakladatelství Aurora, překlad Petr Šourek

Zajímavé internetové adresy:
www.burrenforts.ie
www.megalithicireland.com
www.yourirish.com
www.ireland-fun-facts.com