A zase jednou vpadly na Šrí Lanku nepřátelské šiky a zase jednou museli potomci lvů dobývat svůj ostrov zpátky. V polovině 5. století se stal hrdinou, který obnovil sinhálskou velikost král Dhátuséna. Za jeho panování země vzkvétala, stavěly se nové vodní nádrže, ty poničené byly opravovány, znovu se ve své kráse zaskvěla buddhistická centra vydrancovaná nepřítelem. Neukojitelná touha po moci ale svedla Kassapu, jednoho z Dhátusénových synů, k otcovraždě a uchvácení moci. V ruchu palácového převratu se podařilo uprchnout právoplatnému dědici trůnu Mugalanovi. Aby se vyhnul a ubránil bratrově pomstě, nechal Kassapa postavit na nepřístupné skále nad džunglí skalní pevnost (jméno vlastně znamená „Lví skála“). Kolem skály nechal vystavět krásné zahrady zavlažované kanály z vodních nádrží, všude dále se rozprostírala těžko proniknutelná džungle, bažiny, království hadů a komárů. Spravedlnost byla pomalá, ale nakonec po dlouhých 18 letech Kassapu dostihla. Mugalan se objevil před jeho pevností s mohutnou armádou a když se bitva jednoznačně vyvíjela v Kassapův neprospěch, spáchal otcovrah sebevraždu. Mugalan panoval svému království z Anuradhapury a skalní pevnost nabídl mnichům. Jeden z nich – Mahánama – je považován (přestože některé zdroje tvrdí, že vycházel ze starších textů) za sestavitele starých šrílanských legend Mahávamsu.


U paty Sigiriye, na jejímž vrcholu stával nedobytný palác

Pevnost postavená za Kassapových časů byla dřevěná a kromě základů se na skále nic nezachovalo. Poutník si jen stěží představuje, jak se v pevnosti žilo a jak vypadala, místo upadlo v zapomnění a z džungle ho vysvobodili až britští archeologové. Schodiště vedoucí na vrchol začíná mezi dvěma obřími lvími tlapami, dále pokračuje železné zábradlí, v horku a vlhku asijské džungle to není procházka rajskou zahradou, ale namáhavý výstup. V jednom výklenku asi 100 metrů nad úrovní země a zahrad zůstaly zachovány barevné fresky, které jsou nejstarší malířskou výzdobou na Šrí Lance. Na malbách jsou pravděpodobně znázorněny smyslné nebeské tanečnice apsary (dle další verze jsou to královny zloducha Kassapy). Apsary odhalují ňadra v průhledných, sotva znatelných tkaninách, jiné nosí barevné halenky, všechny mají nádherné účesy a jsou ozdobené bohatstvím. Fresky nejsou bohužel zcela původní, před asi 40 lety je poničili vandalové a dokonce zamalovali barvou. Freskám ale neškodí jen vandalové, spousta hmyzu si hledá hnízda ve stěnách, negativně na ně působí i počasí včetně cyklonů.


Fresky nejsou bohužel zcela původní, před asi 40 lety je poničili vandalové a dokonce zamalovali barvou

Fresky se staly inspirací k básnickým dílům, které jejich autoři zapisovali do tzv. Zrcadlové zdi. Většina je oslavou lásky ke krásným nebeským nymfám, zrozeným z kvedlání mléčného oceánu, kdy „tisíc let uplynulo a z mořských pěn se zrodily ženy neodolatelné krásy, šest set miliónů jich vzlétlo k nebesům, oděné do zářících šatů a zkrášlené drahokamy, obdarované nekončícím mládím a božským půvabem“, jak nás poučuje hinduistická mytologie. Zdejší apsary mě příliš neokouzlily, jsou jen méně půvabnými sestřičkami krasavic z angkorských chrámů v Kambodži. Slova na Zrcadlové zdi ale dokazují, že jejich půvaby uchvátily nejednoho poutníka. Verše patří k nejstarším příkladům sinhálské poezie (nejstarší pocházejí ze 7. století):
„My mluvíme, ale ony neodpovídají,
ty princezny hor,
jejichž oční víčka se nepohnou,
ty krásky se zlatou kůží,
které uvádějí v pokušení mou mysl
a jejich něžná ňadra mě znovu a znovu volají“
Zřejmě marná byla tato volání k lásce od obyčejných smrtelníků. Apsary jsou sice lehkomyslné a mohou se spustit i s obyčejným pozemšťanem, zároveň jsou ale přelétavé. Navíc je láska k nim i nebezpečná – prý mohou vyvolat v člověku přespříliš citového vzrušení, které může způsobit i pominutí smyslů.


Sigiriya, výhled

Šrílančané jsou docela přátelští a přívětiví lidé. S tímto tvrzením si ale běloch, toulající se jejich zemí, nevystačí. Bílý turista je totiž zdrojem vítaných příjmů a tak zde platí stejná pravidla jako v dalších asijských zemích. Především si cenu vždy dohodnout dopředu, to platí i v restauracích, kde vám často ukazují – jen si vyberte něco z hrnců – a pak se uvidí. I tak zaplatíte více než místní, ale proč ne, ceny jsou na Šrí Lance nizoučké (kromě vstupného na památky). Všude vám kdokoli bude nabízet cokoli, včetně okouzlujících opiček, které ale samozřejmě těžko dovezete letadlem domů. Řeči typu: „Jste z Čech? Dám vám slevu“, nemá cenu ani vnímat, v praxi to znamená, že cenu mnohonásobně navýší. Cenu musíte znát předem a tvrdě smlouvat. Řidič, který nás doprovázel celý týden, byl vítaným pomocníkem v bludišti různých pastí na cizince. Mezi ně patří i desítky nabídek k odvozu, které dostává běloch chodící po městě, různé přesvědčivé výstupy, že dnes již autobus nejede a jedině jeho taxíkem se dostanu do hotelu atd. Doprovod řidiče byl v tomto směru příjemný, možná jsme se vlastně v očích místních již ocitli v rukách jiného domorodce a tak se soustředili na bělochy bez doprovodu.

Šrí Lanka je také zemí ajurvédy, na kterou se specializují i hotely, nabízející svým hostům olejové masáže naplněné omamnými vůněmi, bylinné koupele a napařování. Jako ve všech činnostech si při objednání masáže dejte pozor, zda jde o skutečné odborníky, nebo jen šarlatány, kteří vydělávají na naivitě turistů. Existují i týdenní terapie pod dohledem lékaře.