Hlavní město ostrova Port Louis je hlučné a vyčerpávající pro ty, kteří toužili uniknout na dovolenou na pláže afrických břehů. Omšelé koloniální domy v centru, přeplněná čínská čtvrť, hlavní tržnice kypící nepřeberným množstvím zboží i moderní nákupní centrum Le Caudan Waterfront s kasinem, hotely, restauracemi. A s muzeem Blue Penny, kde jsou originály modrého a červeného mauricia, proslulé známky, za které mauricijští investoři zaplatili dva miliony dolarů. Port Louis má několik tváří, které dokumentují náboženskou a národnostní rozdílnost obyvatel, jejichž předci připlouvali na ostrov z Evropy, Afriky i Asie. Přes polovinu obyvatel ostrova tvoří hinduisté, potomci přistěhovalců z Indie, které sem kdysi na práci nalákali britští kolonisté po zrušení otroctví. K nejvýznamnějším památkám na Mauriciu patří Aapravasi Ghat, zbytky komplexu budov, v nichž byli shromažďováni indičtí imigranti. Za návštěvu stojí mešita Jummah, ukázka směsi islámské, indické a kreolské architektury i katedrály sv. Ludvíka a sv. Jakuba. Hezký výhled na město je z pevnosti Adelaide (nejjednodušší cesta nahoru je po Suffren Street).


Port Louis

Každého zájemce o návštěvu Mauricia zahrnou informací (běžně rozšířenou i v českých médiích), že ostrov kdysi navštívil spisovatel Mark Twain a nadšeně napsal, že Bůh nejprve stvořil Mauricius a teprve potom podle něho ráj. Nic takového Mark Twain nikdy nenapsal, význam vět z knihy „Following the Equator“ je naprosto překroucen. Ve skutečnosti ji vyprávěl nejmenovaný a upovídaný místní rodák. Z knihy Marka Twaina:
This is the only country in the world where the stranger is not asked „How do you like this place?“ This is indeed a large distinction. Here the citizen does the talking about the country himself; the stranger is not asked to help. You get all sorts of information. From one citizen you gather the idea that Mauritius was made first, and then heaven; and that heaven was copied after Mauritius. Another one tells you that this is an exaggeration…

Nabídky cestovních kanceláří i knižní průvodci také shodně informují o mimořádné náboženské a rasové toleranci na ostrově. Žijí zde vedle sebe hinduisté, křesťané, muslimové, Číňané, běloši, kreolové, černoši. Během krátké návštěvy pravděpodobně nenarazíte na nějaké projevy nevraživosti, lidé jsou milí a příjemní, ale ke zmiňovanému ideálu má realita daleko – hinduisté totiž ovládají politickou scénu i státní správu a kreolové jsou v mnoha směrech znevýhodněni, také díky jinému životnímu stylu. Napětí mezi hinduistickou většinou a kreolskou menšinou vybuchlo v roce 1999 v několi­kadenní rasové nepokoje poté, co v policejní vazbě zemřel zpěvák Kaya, hvězda stylu seggae (kombinace reggae a ségy), zavřený za kouření marihuany během koncertu.


Ráj na zemi

Mimochodem, Mark Twain se ve své knize podivil i nad příběhem Paula a Virginie, údajně „jediné výjimečné události v historii Mauricia“, díky které jméno ostrova – tehdy francouzské Île de France – obletělo svět. Nuže, jejich láska a smrt jsou historií pouze románovou (román Paul a Virginie napsal v roce 1787 J. H. Bernardin de Saint-Pierre) a pokud vám budou na Mauriciu prodávat např. originální kousky ze svatební výbavy Virginie, zachráněné ze ztroskotané lodi, otočte se.

Port Louis bylo sužováno požáry, cyklony, morem i cholerou, v roce 1866 si epidemie malárie vyžádala 3700 životů, a tak se především bohatší lidé usazovali v kopcích dále od pobřeží (dnes se malárie na ostrově nevyskytuje). Některá sídla v lesnaté krajině stojí za návštěvu, např. dům Eureka, který patřil předkům spisovatele J. M. G. Le Clézia, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2008. Le Clézio proslul mj. romány Poušť a Bludná hvězda (vyšly česky). V knize Le chercheur d´or se vrací na Mauricius a do svého dětství – jeho rodina se zde usadila již v 18. století. Eureka stojí uprostřed okouzlující tropické přírody blízko vesnice Moka, dům je dosud vybaven původním nábytkem a množstvím památek na rodinu Le Cléziů a koloniální časy.


Grand Bassin

Z Moky vede silnice dále na Centrální plošinu a do lesů jihozápadního Mauricia, do parku Black River Gorges (Rokliny Černé řeky). Blízko návštěvnického centra Le Pétrin je Grand Bassin, nejvýznamnější hinduistické poutní místo na ostrově, kde statisíce věřících uctívají boha Šivu během svátku Mahá Šivarátrí, který probíhá po několik dní v únoru nebo v březnu. Kupte si mapu parku, který je protkán sítí stezek a v němž burácejí vody několika vodopádů – sedm kaskád Tamarinských vodopádů nedaleko vesnice Henrietta, vodopád Alexandra a především vodopád Chamarel, jehož vody se ze skalního převisu propadají do hloubky 100 metrů. Blízko Chamarelu je i tzv. Chamarel Seven Coloured Earth (Sedmibarevná země), zvlněný terén vulkanického původu, v minulosti zde tuhla žhavá láva, těch barev jistě není jen sedm, mezi okrovou, červenou, fialovou, růžovou, nažloutlou je nekonečný rejstřík odstínů, jakoby se zde proplétali obrovití mnohobarevní hadi (po Sedmibarevné zemi se nesmí procházet). V parku je i nejvyšší hora ostrova Piton de la Petite Riviere Noire (828 metrů). Dále na jih se nad mořem tyčí Le Morne Brabant a z výšky 556 metrů střeží kilometry pláží a lagun.


Sedmibarevná země


Vodopád Chamarel

Na Mauriciu je veselo po celý rok. Nejvíce svátků snad slaví hinduisté, kromě Mahá Šivarátrí např. Díválí nebo Pongal, kdy lidé zdobí dobytek a krmí ho rýžovým pudingem pongalem. Součástí oslav jsou i zvláštní býčí zápasy, během nichž se odvážlivci snaží sejmout býkům z barevně natřených rohů svazky bankovek. Významným křesťanským svátkem na Mauriciu je výročí smrti misionáře Pére Lavala, který byl blahoslaven papežem Janem Pavlem II. K hrobce Otce Lavala na předměstí Port Louis putují 9. září (zemřel 1864) poutníci, aby se dotkli jeho podobizny, které se připisují zázračná uzdravení. Své tradiční svátky slaví i muslimové a Číňané.


Mauricius

Symbolem ostrova je vyhynulý pták dronte mauricijský, zkráceně dodo. V muzeích celého světa dnes není jediný kompletní dodo. Byl to nelétavý pták a takový druh se mohl vyvinout jen na ostrově, na němž neměl přirozené nepřátele. Ti přišli až s příchodem námořníků a jejich doprovodu v podobě krys a prasat. Jméno dodo prý pochází ze staré portugalštiny (doudo – hlupák, zřejmě proto, že se nebál lidí). Běžně se udává, že ho vybili lidé, ale dle některých historických záznamů měl nechutné tuhé maso a tak možná jeho zánik způsobila konzumace vajec. Zobák dronteho je i ve sbírkách Národního muzea v Praze, prý pochází z ptáka, kterého na svém dvoře choval Rudolf II.
Na Mauriciu se ztratil jeden z nejslavnějších kocourů světa – Trim, který doprovázel svého pána Matthewa Flinderse na jeho objevných plavbách. Flinders, první člověk, který obeplul Austrálii, na Mauriciu napsal o svém společníkovi knihu Trim: Being the True Story of a Brave Seafaring Cat. Kdo ví, možná potkáte na Mauriciu některého z Trimových potomků.

Mauricius, to jsou především pláže. Bělostný písek, laguny, palmy. Ráj před očima. Jenže, např. ostrov Île aux Cerfs u východního pobřeží – kdysi tam žili jeleni a pláže byly opuštěné, dnes zde stojí luxusní hotely, golfové hřiště, chybí více klidu a volného místa.

Adresy, které se mohou hodit:
www.dmauritius.com
www.travelmauritius.info
www.pamplemousses.info
www.tourisminmauritius.com
www.chamarel.info
www.pongalfestival.org
www.jummahmasjid.org
www.lemauricien.com