Oxid uhličitý je těžší než vzduch a tak se drží dole u země, nemusíte se tedy obávat nedýchatelného prostředí. Tedy, pokud nejste hmyz lezoucí tam dole v blízkosti kráterků, ohroženi prý mohou být i drobní savci nebo ptáci. Některé výdechy plynů jsou pod vodní hladinou tůněk, jinde plyn uniká volně v trávě.

Zdejší rašeliniště se začaly tvořit v preboreálu, nejstarší fázi mladších čtvrtohor, asi před deseti tisíci lety. Tehdy zde vznikla téměř bezodtoková prohlubeň zaplavovaná potoky (Vonšovský a Sázek). Ze země tryskaly minerální prameny a slaná voda se mísila se sladkou. Z odumřelých křemičitých schránek slanomilných jednobuněčných řas rozsivek vznikla křemelina o mocnosti až sedm metrů. Rezervace je rájem ptáků. Hnízdí zde asi sto druhů, v nepřístupných mokřadech mají ideální útočiště. Chce to trpělivost a štěstí a můžete zahlédnout řadu druhů, které u nás hnízdí jen na několika místech, např. jeřába popelavého nebo slavíka modráčka. Roste zde nepřeberné množství slanomilných rostlin (halofyty), některé z nich by člověk očekával spíše na mořském pobřeží. Nejvydatnější pramen – Císařský – má teplotu mezi 14 až 18 stupni v závislosti na ročním období. Jeho voda je pitná.


SOOS – mofeta zblízka


SOOS – oxid uhličitý uniká


SOOS – někde na louce

SOOS – prapodivné a nečesky znějící slovo, však také krajina Soosu není právě typicky česká. Název je německého původu a má leccos společného s rašeliništi a půdou propadající pod nohama. Nejstarší známé pojmenování je sas, což znamená usazenina a vzdáleně může mít vztah právě k houpavé chůzi po půdě mokřadů. Chebské nářečí si pak s německým slovem poradilo po svém, „a“ se v něm proměnilo v „ó“ a tato dlouhá samohláska se psávala jako „oo“. I laika ale napadne, že Soos může pocházet ze slova „omáčka“.


SOOS – rezervací vede naučná stezka


SOOS

Od začátku 19. století se zde těžila rašelina, později také křemelina. Koncem století vlastnila oblast karlovarská firma Mattoni, postavila zde solivar a získávala mj. koupelnovou sůl. Začátkem 20. století byla založena vesnice Soos (dnešní Hájek) a vedla tudy železnice Cheb-Luby. Rezervace Soos byla vyhlášena v šedesátých letech minulého století. Rezervací vede naučná stezka dlouhá přes kilometr, projdete se i měsíční krajinou bez vegetace po dně vyschlého jezera. Na naučné stezce jsou informační tabule, z nichž se dozvíte více o profilu sooské kotliny, o ložiscích křemeliny, o mofetách, rašeliništní květeně, fauně rezervace, minerálních pramenech atd. Rezervace Soos je nejlépe přístupná z obce Hájek ze stanice Nový Drahov. Rezervace je jen několik set metrů od vlakové zastávky. Františkovy Lázně jsou nedaleko, pouhých 6 kilometrů, ale na hezkou lázeňskou procházku to rozhodně není, většina značené trasy vede po silnici přes vesnice Žírovice a Nový Drahov. Součástí Soosu je muzeum, které návštěvníky seznámí s přírodou Soosu a celého Chebska, s historií Země, jsou zde modely pravěkých ještěrů v životní velikosti, obrazy Zdeňka Buriana i expozice Ptačí svět. Rezervace není přístupná celoročně – pouze od 15. března do 13. listopadu.

Další info o Soosu:
www.muzeum-frantiskovylazne.cz