Za zimní romantikou na středověkém hradě vyrazily stovky lidí. Někteří z náměstí v Kašperských Horách, odkud jsou to na hrad pouhé 3 kilometry po zelené značce. Město Kašperské Hory je vlastníkem hradu, radní zpustlý Kašperk koupili jako součást rozsáhlých pozemků již začátkem 17. století od krále Matyáše. Od té doby byl Kašperk po staletí ponechán svému osudu.
Hrad založil Karel IV. v roce 1356 a měl pro jeho stavbu tři pádné důvody. Vojenská posádka na Kašperku zajišťovala neklidnou hranici s Bavorskem (kraj za Lucemburků trpěl loupeživými vpády z Bavor), chránila zlatonosný region Kašperských Hor a také obchodní stezku, po níž se vozila sůl z Pasova až do Prahy a která vedla nebezpečnými šumavskými hvozdy. Říká se, že Karel IV. na Kašperku nikdy nebyl a výběr úzkého ostrohu, na němž byl hrad postaven, i samotné pětileté budování hradu vedl stavitel Vít řečený Hedvábný. Kašperk (původním jménem Karlsberg) s rozlehlým panstvím nespravovala přímo královská komora, ale byl pronajímán do zástavy – prvním zástavním držitelem hradu byl přítel a rádce Karla IV. a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. Pánu z Kašperka příslušelo též právo (a povinnost) soudit zločince a všeobecně pečovat o bezpečnost a pořádek v kraji.

Zimní prohlídky Kašperka okořenili průvodci vyprávěním o vytápění hradu v dobách středověku. A to od nejprimitivnějších železných košů, v nichž plál otevřený oheň a všudypřítomný kouř dusil hradní panstvo, přes nehospodárné krby až po kachlová kamna, která se objevovala v českých zemích od 14. století. A protože kachlová kamna bývala dominantou interiéru, zdobila se např. heraldickými symboly nebo biblickými výjevy. V českých krajích se ovšem – zvláště v bouřlivých husitských dobách – i na kamnech projevoval politický názor hradního pána. A tak se prý na kašperských kamnech objevila podobizna papeže se psí hlavou (Kašperku, který byl v době husitských válek v rukách přívrženců kalicha, se vyhnuly pustošivé husitské nájezdy). Kachlová kamna měla kromě možnosti vyjádřit před hosty svůj názor na politické dění i další výhody, např. stávala v koutu pokoje a bývala obsluhována z jiné místnůstky nebo chodby, aby páni nebyli rušeni sloužícími.


Hrad Kašperk


Výhled z věže Kašperka na zasněžené šumavské kopce


Hrad Kašperk

Okruh „Západní věž“ (od dubna je otevřený i druhý okruh „Východní věž“) zahrnoval budovu purkrabství, kde jsme si prohlédli mj. fragmenty kachlových kamen i staré kresby hradu z poloviny 19. století, dále zříceninu hradního paláce a na závěr i impozantní výhled z věže na šumavské lesy a hory (Kašperk stojí v nadmořské výšce 886 metrů). Vybavila se mi říkanka, kterou jsem četl v informačním středisku na radnici v Kašperských Horách:
„Podívej se na Kašperk
šumavského lesa šperk
z hradu vidíš okolí
až u srdce zabolí“
Rytiny ve zdech věže dokumentují i první hradní turisty z poloviny 19. století. Na jedné stěně je datum 1856, již tehdy novodobí romantici navštěvovali opuštěný hrad a vyrývali svá jména na věčnou památku svých výprav.

Nevynechejte krátký výstup lesem na Pustý hrádek. Z pevnůstky, která bývala předsunutým opevněním hradu, sice zbylo jen torzo jedné stěny, ale výhled na hrad a Kašperské Hory je odtud fascinující. Pustý hrádek leží v nadmořské výšce 924 metrů a byl vybudován proto, aby se – vzhledem k rozvoji palebných zbraní – zabránilo ostřelování Kašperku z vyšších poloh. Pustý hrádek snad nechal vybudovat Zdeněk ze Šternberka, zástavní držitel Kašperka v letech 1454–1476, svému účelu ale nesloužil dlouho, již na konci století byl tento obranný prvek hradu zničen požárem (další prameny ale tvrdí, že Pustý hrádek existoval již dříve a byl zničen v roce 1434 oddíly Norimberských).


Pustý hrádek nad Kašperkem


Výhled z Pustého hrádku na Kašperské Hory

Až na jaře či v létě zavítáte na Kašperk, setkáte se prý i s opravdovým lazebníkem, který v kádi s hojivými a léčivými solemi vykoupe vaše nohy unavené ze šumavských kopců. Jedná se rekonstrukci tradičního řemesla a soli bude možné zakoupit i pro domácí lázeň. Mimochodem, správa hradu Kašperk nabízí komerční pronájem hradních prostor nejen pro natáčení filmů, ale také pro různé společenské a firemní akce.

Z hradního vrchu jsme sešli jehličnatým lesem zpět do Kašperských Hor. Kdysi byl kopec pod Kašperkem porostlý horskými javory (javor klen – Acer pseudoplatanus), ty ale nenávratně shořely během mohutného požáru již v 15. století. Půvabnému historickému náměstí Kašperských Hor dominují kostel sv. Markéty s padesát metrů vysokou věží a radnice sloužící od roku 1597. V původně renesančním domě bydlíval Jiří z Lokšan, zástavní držitel Kašperku za panování Ferdinanda I. Po Jiřího smrti v roce 1551 koupili dům měšťané a přestavěli ho na radnici. Tři barokní štíty jsou z konce 17. století, na radnici je i dřevěný malovaný strop, zachovaly se také kobky městské šatlavy. V budově dnes sídlí i Městské kulturní a informační středisko, koupit si zde můžete mj. krásné knihy o Šumavě.


Kašperské Hory – radnice

V Kašperských Horách strávil tři vojenské týdny Václav Havel. To ještě nebyl prezidentem, jako představitel státu sem přijel v roce 1995 a poseděl v restauraci Pod věží. Když vystoupíte v dolní části náměstí z autobusu, jste přímo u restaurace a bohužel vás uvítá reklama na Braník a Gambrinus. Jakoby dnešní šumavské pivovary nenabízely dobrá piva, za ochutnávku rozhodně stojí např. nepasterizovaný polotmavý ležák Klostermann ze Strakonic. Václav Havel nocoval v hotelu Tosch, asi nejluxusnějším ubytovacím zařízení v Kašperských Horách. Na radnici právě probíhá výstava Krásy Šumavy, kde uvidíte mj. fotografie ze starých unikátních diapozitivů z prvorepublikových výletů Klubu československých turistů ve Volyni. Z informací o výpravách k pramenům Vltavy se lze dočíst o výstavbě chaty u pramene: „prvním správcem a hospodářem chaty byl pan Tosch, který se však příliš neosvědčil a dle zápisů zde velmi zle hospodařil“.
A kde se v Kašperkách najíst? Když jsme nakukovali do oken restaurace Pod věží, kolemjdoucí babička se zděsila a doporučila nám raději penzion Waikiki. Poslechli jsme a ochutnali výborné špecle (spätzle), specialitu pocházející snad ze Švábska a zdomácnělou i v šumavských oblastech Bavorska. Bohužel, ani tam nezapijete večeři šumavským pivem.

Další informace na:
www.hradkasperk.cz
www.kasperske-hory.cz
www.sumavanet.cz
www.pamatkykasphory.cz