Turecká policie nadále zatýká desítky lidí včetně
penzionovaných generálů, kteří jsou obviňováni ze spiknutí proti
vládě. Zápas o nadvládu nad Tureckem mezi zvolenými politiky a
představiteli ozbrojených sil není nic nového, ale zdá se, že politici
mají poprvé navrch. Stovky lidí se ve vězeňských celách ocitly již
v minulých letech, koncem března pak začal proces s bývalým náčelníkem
generálního štábu turecké armády Ilkerem Başbugem. Čelí obvinění
z vytvoření a vedení teroristické organizace. Otázkou zůstává, zda je
vyšetřování bývalých armádních špiček důkazem demokratizace země, na
níž měla armáda vždy velký vliv.
Petr Kučera, který překládá do češtiny knihy Orhana Pamuka a vyučuje
turečtinu a tureckou literaturu o propojení armády a státu říká: „
V Turecku je dodnes závažným problémem to, co politologové a sociologové
nazývají „hluboký stát“ (turecky „derin devlet“). Je to vlastně
propojení části politické reprezentace (dost často marginálních
opozičních skupin) s některými soudci, byrokraty, armádou
i paramilitaristickými organizacemi. Někdy jsou označováni také za
„strážce republiky“ – hlásí se k odkazu prvního prezidenta
Atatürka a zasáhnou proti čemukoli, co by mělo zpochybňovat jeho odkaz, či
to, co oni takto interpretují. Právě mafiánské struktury tohoto
„hlubokého státu“ často stály za rozdmýcháváním násilností
v kurdských provinciích i za sérií vražd v nedávné době.
Nacionalisté napojení na „hluboký stát“ se pokusili vyvolat etnickou a
náboženskou nenávist, aby se zpomalily liberální reformy. Mnohé
o propojení armády a politiků nebo různých nacionalistických spolků
vyšlo najevo v tzv. procesu Ergenekon. Dnes je prostě problémem Turecka
střet volené reprezentace, občanské společnosti a stále se
liberalizujících médií s touto archaickou strukturou především
armádních složek, které nechtějí ztratit své pozice. Vždyť je jasné,
že vyřeší-li se kurdský problém, nepotečou do armády tak obrovské
finanční prostředky.“
Více v rozhovoru
s Petrem Kučerou o Turecku minulém i současném