24. duben je udáván za počátek genocidy Arménů. V letech
1915–1917 zahynulo během deportací a vraždění v Osmanské říši přes
milion Arménů. Turecko ovšem připouští jen přibližně 300 000
mrtvých, které označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
24. dubna 1915 osmanské úřady zatkly asi 250 arménských intelektuálů
v Istanbulu, což byl počátek nelítostného vyvražďování. Osmanská
armáda donutila Armény po celé říši bez ohledu na věk a pohlaví opustit
domovy a pochodovat stovky kilometrů nehostinnou krajinou bez jídla a vody,
dokud neumírali vyčerpáním. Pogromy na arménské obyvatele ovšem byly
v osmanské říši běžné již dávno před rokem 1915. 24. duben je
v Arménii dnem smutku a Arméni přicházejí položit květiny k památníku
genocidy.
Na téma tureckého běsnění proti Arméncům lze doporučit knihy:
Pohádka o poslední myšlence (Edgar Hilsenrath)
Hrůzy východu (Karel Hansa)