Prohlídka hradu začíná nezvykle již v pokladně během zakoupení vstupenek. Stačí se otočit a člověk si uvědomí, že se ocitl v zachovalé černé kuchyni s velkou pecí a vystaveným dobovým nádobím, které dotváří atmosféru starých časů. Kuchyně pochází z přestavby gotického hradu na lovecký hrádek na konci 16. století a naposledy se zde vařilo pro lesní adjunkty krátce před 1. světovou válkou. Občerstvení je ale nutné hledat o pár kroků dále, v hradní hospodě.

Na Roštejn jsme přijeli v den netradičních kostýmních prohlídek, které měly pobavit především děti (ale zasmáli se i dospělí). Akcí pro veřejnost bývá během sezóny na Roštejně více, např. letní noční prohlídky, středověké šermířské hry, koncerty, výstavy a divadelní představení, pohádkové a zábavné akce pro děti. Program najdete na stránkách hradu www.rostejn.wz.cz.
Klasické prohlídky jsou rozdělené do dvou okruhů, noční prohlídky s hraběnkou Františkou Slavatovou s duchy a strašidly se konají během letních měsíců vždy v pátek ve 21.30.

A jak taková divadelní prohlídka vypadá? Vstoupili jsme do Hodovní síně, kde s hlavou na stole pospával zmožen hodováním hradní pán. Po probuzení nejprve mečem pohrozil písaři, že ho ruší v rozjímání, a pak se věnoval svým hostům, tedy nám. Hradní pán nás provedl svými komnatami, seznámil s krásnou komornou i žárlivou manželkou, ráznou kojnou i kupcem, který dorazil z dalekých zemí. Potkali jsme jeptišky, zahráli nám hudebníci. Prohlídka skončila v botanickém sále, na jehož stěnách je ojedinělý soubor 492 maleb léčivých a užitkových rostlin s jejich německými názvy. Původní výzdoba je z přelomu 18. a 19. století. V prostorách hradu jsou vystaveny zbraně, ty nejstarší z doby Třicetileté války. Prohlédnout si můžete Erbovní sál s téměř sedmi sty šlechtickými znaky, sedm metrů dlouhý betlém se 450 ručně vyřezávanými figurkami, kapli zasvěcenou patronu lovců sv. Eustachovi i obrazárnu s barokní kolekcí z 18. století.

Součástí prohlídky byl i výstup na sedmibokou hradní věž vysokou 48 metrů, z jejíž oken je nezapomenutelný rozhled na zalesněné Jihlavské vrchy i na nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny Javořici, na níž stojí 166 metrů vysoký televizní stožár. A také na druhou stranu na Velký Špičák, vypínající se nad Třeští. Renesanční Telč leží necelých 10 kilometrů jihovýchodním směrem, Slavonice dalších 20 kilometrů na jih. Ve věži právě probíhá výstava fotografií Jakuba Pejcala Střípky ze skautského tábora.


Na nádvoří hradu Roštejn


Hodovní síň


Výhled z věže na kapli a okolí hradu


Černá kuchyně na Roštejně


Výhled z hradu na nádvoří a kapli


Velký pařezitý rybník

Krátce z historie hradu:
Hrad rozkázali vystavět někdy v polovině 14. století páni z Hradce. Ti získali v roce 1339 do svého vlastnictví Telč a hrad měl střežit severní hranici jejich panství. Podle pětilisté růže a skalnatého charakteru místa dostal hrad jméno Rossenstein. K hradu původně náleželo i rozlehlé podhradí, které bylo zničeno za husitských válek (hrad ale husitským vojskem dobyt nebyl). V 70. letech 16. století nechal renesančním duchem prodchnutý Zachariáš z Hradce původně obranný gotický hrad přestavět na lovecký hrádek, kolem něhož byla založena obora, jedna z nejstarších v Čechách. Na začátku 17. století se stali majiteli Roštejna Slavatové, koncem téhož století Lichtenštejnové. Na začátku 20. století hrad sloužil jako středisko lesnické panské správy, ale po úderu blesku v roce 1915 vyhořel a od té doby chátral. V roce 1964 dostalo zříceninu do správy Muzeum Vysočiny v Jihlavě. Zchátralý Roštejn byl postupně opravován a v roce 1969 jeho část poprvé zpřístupněna veřejnosti. V dnešní podobě je přístupný od roku 1982.

V podhradí se můžete projít po naučné stezce, která vede částečně i oborou pro mufloní a srnčí zvěř. Pohodlně lze z Roštejna dojít i k Velkému pařezitému rybníku s překvapivě čistou vodou, která je díky rašelinovému podloží zabarvená do hněda. Rybník založil Zachariáš z Hradce jako vodárenský rybník a zdroj vody pro Telč. Voda byla svedena důmyslnou stokou do Telčského potoka. Jméno rybníka pochází z pařezů na jeho dně. Přírodní rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1984 za účelem ochrany mokřadních olšin a rašelinných březin. Botanicky významná je tzv. Vejtopa, jihozápadní břeh rybníka, kde roste pozoruhodný typ rašelinné březiny s břízou pýřitou a bělokurou. Směrem na nedalekou Telč vede buď červená turistická značka přes vesnici Řásná nebo modrá přes kamenné pole, zbytky hradu Štamberk a vesničku Lhotka. Nedaleko rybníka je i kemp.