Už v roce 1935 byl ustaven Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně, její brány ovšem byly slavnostně otevřeny až v roce 1953. Od té doby poskytuje svým hostům potěšení z divokých zvířat, odpočinek a relaxaci i nenásilné vzdělávání o přírodě. ZOO je přístupná celoročně, druhá polovina října je nepochybně méně ideální na návštěvu, ale své výhody má, například se nemusíte mačkat v davech jako v letních měsících v pražské zoologické zahradě. A některá zvířata jdou v ústrety… jako by jim lidé na podzim chyběli.

Brněnská zoo se za svou historii může pochlubit nejedním chovatelským úspěchem, např. v roce 1967 prvním umělým odchovem šimpanze v tehdejším Československu. Šimpanzů jsem si ale příliš neužil, příbuzní člověka pospávali. Zábava byla jinde, kde jsem ji vůbec neočekával. U velbloudů. Zatímco v pražské zoo postávají velbloudi v soukromí daleko od chodníku návštěvníků, v Brně jsme si okamžitě tykali. Jako by se velbloudi v prázdné zoo nudili, jeden hned prostrčil hlavu plotem a otíral se hlavou o nejbližší strom, další mi svou tlamu strčil až před obličej. Cedulka na plotě „pozor koušeme“ je jednoznačným návodem, že hladit je zakázáno, tak jsem nehladil, přestože situace si to doslova žádala. Že velbloudi koušou? Už jsem v Africe zažil velblouda, jak se doslova mazlí s mladou blondýnkou, to byl ale zamilovaný jednohrbý dromedár, v Brně jsou dvouhrbáči. Velblouda mé odmítnutí nenechalo chladným a jako by uměl číst, s jemu nepřátelsky nakloněnou cedulkou si to vyřídil po svém. Orientalista Alois Sprenger kdysi trefně nazval beduíny „parazitem velblouda“, neboť dokonale využívali všeho, co jim velbloud může poskytnout. Včetně vytrvalosti v boji. V Brně ale velbloudi bojovně nevypadali.


.

Novinky z brněnské zoo si můžete přečíst v Zooreportu, který bývá uveřejněn na webových stránkách zahrady. Bývá to čtení plné informací i zajímavých příběhů, v posledním je popsána drastická historie, jak se do Brna dostala skupina papoušků žaků konžských (v únoru se jim narodila mláďata). V zoo funguje záchytné centrum CITES, v němž jsou ošetřováni a chováni živočichové zabavení během nelegálního obchodu se zvířaty. Žakové pocházejí z tropických lesů západní Afriky a byli objeveni celníky v podezřelé zásilce na letišti v Praze. Většina z nich byla značně zbědovaná a nepodařilo se je zachránit, přeživší se již rozmnožují. Žakové jsou krásní tvorové, kteří mimořádně napodobují lidskou řeč a jsou ozdobou brněnské zoo. V Brně se věnují i záchraně želv, jejich krutému osudu ve světě, nelegálnímu obchodu a vymírání. Zoo Brno společně s indonéskou nadací Yaysan Kura-Kura Nusa Penida vytvořila projekt „Kura Kura – želvy v ohrožení“, jehož cílem je zřídit vzdělávací a rehabilitační centrum pro mořské želvy na ostrově Nusa Penida, který leží mezi ostrovy Bali a Lombok v Indonésii. O víkendu mohou návštěvníci zoo shlédnout v Tropickém království (kde uvidí i želvy obrovské, kočky pouštní a varana komodského) komentované krmení karetky novoguinejské.

Mláďata žaků nejsou jediná, která se letos v Brně narodila, už v lednu se rozrostla rodina kamčatských medvědů, překvapilo narození urzona kanadského, pobavit vás mohou tři mláďata marů stepních, narodili se vlci arktičtí, los, bizon, rosomák, žirafy atd. V zoo se dívají do budoucnosti, příští léto by měla být dokončena expozice lvů, do Brna se lvi vracejí po třinácti letech, poslední brněnský lev byl v roce 2003 přemístěn do jedné francouzské zahrady. Do lví expozice v blízkosti africké vesnice budou čtyři vyhlídky, bude tedy řešena podobně jako současná expozice tygrů. Chcete-li se v zoo občerstvit, právě u tygrů je restaurace nazvaná – jak jinak – U Tygra. Otevřena je denně, z některých míst je výhled do tygřího výběhu, u jídla budou kolem vás prolétávat třeba majny rothschildovy z ostrova Bali. Nahoře je prodejna dárkových předmětů.


Restaurace U Tygra


.

29. října od 16 do 19 hodin pořádá zoo v Brně oslavu halloweenu. Pro děti je připraveno 1000 dýní, spousta soutěží a strašidelných (nejen) zážitků. V zimě v zoo rozsvítí vánoční strom u expozice Beringia, což je rozsáhlý soubor výběhů, klecí a voliér se severskou zvířenou (včetně bílých arktických vlků) z oblasti Beringovy úžiny, tedy tundry a horských systémů s činnými sopkami. Pro návštěvníky se připravuje bohatý adventní program a mnohá blízká setkání se zvířaty. Lze pořídit zajímavý vánoční dárek v podobě adopce některého zvířete. Adopční suma by měla přibližně pokrýt roční náklady na chov zvířete, pokud zaplatíte plnou cenu, stáváte se adoptivním rodičem, v případě menší částky (nejméně 500 Kč) přispěvatelem na chov. Darovací smlouva má platnost jeden rok. Zoo můžete pomáhat nejen finančně, ale i pracovně. Pokud splníte kritéria, v zoo vás zapojí do programu „Poznej zoo z druhé strany“. Náplň dobrovolnické činnosti je různorodá a záleží také na tom, jakou aktivitu si vyberete a kolik času jí budete chtít věnovat. Jedná se ovšem především o pomocné práce – úklid výběhů, údržba cest a také zajišťování vzdělávacích aktivit a popularizačních akcí pro veřejnost.

Brněnské zoo je vytýkána určitá roztahanost v kopci („kolikrát jdete několik desítek metrů a není tam nic“ nebo „člověk se hodně nachodí do kopce, což s malými dětmi není ideální“), no, nejsem Brňák, netuším, zda by ve svém městě objevili vhodnější prostor, než je Mniší hora. A že je to sem tam do kopce… Zoo je v pohodě spojeno tramvajovou dopravou s centrem Brna, dopravíte se do něj za přibližně 20 minut od brněnského nádraží. Každopádně má návštěvnost brněnské zoo daleko nejen do pražské, ale i zlínské či plzeňské. A já jsem onen říjnový den byl v zoo téměř osamělým hostem.

Více o brněnské zoo: www.zoobrno.cz
Projekt ohrožených želv: www.kura-kura.org