Lze ovšem odhadnout, že jako poustevník žil v lese skromně, obdělával kousek půdy, živil se lesními plody a vodou. Legenda vypráví, že v lese lovil zvěř kníže Oldřich (vládl 1012–1034), potkal Prokopa a požádal ho o vodu. Čerstvá voda mu prý zachutnala jako víno (či se měla proměnit ve víno), navíc při rozhovoru brzy poznal poustevníkovi kladné vlastnosti a podpořil ho v jeho plánech postavit monastýr, v němž by se sloužila slovanská liturgie. Legenda nezapomíná na vyprávění, že Prokop dokázal orat s ďáblem zapřaženým do pluhu, výjev návštěvníci uvidí na jedné z fresek v klášteře (severně od kláštera vedou zelená a žlutá turistická značka prudce do kopce brázdou, která dostala jméno Čertova, zřejmě se jedná o pozůstatky prastarého úvozu).


Klášterní park se základy kostela sv. Kříže, které byly objeveny až v 70. letech 20. století


Nedokončená gotická loď


Pozůstatky gotické přestavby


Jedna z nástěnných maleb v klášteře

Klášter byl založen v roce 1032 jako třetí nejstarší mužský klášter v českých zemích po břevnovském a klášteru Ostrov na Vltavě. Klášter navázal na dědictví věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje, vzdělaní sázavští benediktinští mniši vytvořili množství významných slovanských písemných památek. Po smrti Prokopa (i jeho řecké jméno svědčí o orientaci na východní křesťanství), který se stal duchovním ochráncem země České, byl zvolen novým opatem jeho synovec Vít. Prokop v té době ovšem nebyl oficiálně schváleným světcem, svatořečen byl až roku 1204. Za vlády knížete Spytihněva II. byli Prokopovi žáci z kláštera vyhnáni a byli naopak pozvání mniši němečtí, kteří prováděli latinskou liturgii. V roce 1061 za vlády knížete Vratislava II., pozdějšího prvního českého krále, bylo slovanským mnichům povoleno se na Sázavu vrátit, ovšem podruhé a definitivně byli vyhnáni v roce 1096 za vlády knížete Břetislava II. Slovanské modlitby v Sázavě utichly. Klášter byl osazen latinskými benediktiny z Břevnovského kláštera v čele s opatem Dědhardem. V latinském jazyce byla také sepsána historie kláštera obsahující i životopis sv. Prokopa. Tato kronika zaznamenávající události do roku 1177 je známá pod názvem Letopis Mnicha Sázavského.

Později, za vlády císaře Karla IV., přestavovala klášter v gotickém duchu huť Matyáše z Arrasu, huť prvotních stavitelů katedrály sv. Víta v Praze (gotický chrám ale nebyl nikdy dostavěn). Jejich dílem je i kapitulní síň s překrásným žebrovým klenutím. Mezi jedinečnými malbami na stěnách nás průvodkyně upozornila především na originální Madonu Sázavskou, která nechová – jak bývá zvykem – malého Ježíška v náručí, ale odhadem čtyřletého ho vede za ruku. V klášteře je i expozice, která vypráví o oživení tradice slovanské Sázavy, když Karel IV. povolal do pražského kláštera Na Slovanech mnichy z Dalmácie, kteří používali liturgický jazyk psaný v glagolici. Údajně právě tito mniši glagoláši vyobrazili sv. Prokopa v glagolském evangeliáři a s cyrilským evangeliářem připisovaným právě sv. Prokopovi ho svázali v jeden kodex, tzv. Remešský korunovační evangeliář, francouzsky Texte du Sacre. Podle legendy na něj později při korunovaci přísahali francouzští králové. Iluminovaný rukopis se totiž dostal až do Cařihradu, kde jej koupil jeden francouzský kardinál a odvezl do Remeše.


Kapitulní síň


Expozice kláštera


Na procházce v meandru Sázavy


Klášter Sázava

Nechci popisovat celou další historii kláštera, který vyplenili husité, vlastnili mj. páni z Kunštátu, Slavatové z Chlumu a Valdštejnové). Postupně upadala a mizela i svatoprokopská úcta, která rozkvetla za vlády císaře Karla IV., v jeho době byl sv. Prokop nezpochybnitelným zemským patronem. V roce 1785 byl klášter císařem Josefem II. zrušen, za socialistických časů byl areál v roce 1951 znárodněn, byly restaurovány objevené gotické malby v kapitulní síni, ovšem klášter využívaly i místní sklárny Kavalier, které v něm představily expozici technického skla. Od 60. let probíhal systematický archeologický průzkum a v roce 1962 získal klášter statut národní kulturní památky, jeho správu převzal Státní památkový ústav.

Z každého kroku sázavským klášterem na člověka dýchne česká historie. Prohlídka stojí 80 Kč a trvá přibližně 60 minut. Do konce srpna jsou prohlídky od 10 do 16:45 hodin. Další informace na www.klaster-sazava.cz.

Kousek za jezem Černé Budy pod klášterem lze snadno přebrodit Sázavu (nebo přejít přes blízký most) a vydat se po červené značce směrem do zákrutu řeky a dalšímu jezu Kavalier. Po trase jsou hezké výhledy na klášter. Ti, kteří mají rádi pěší túry, se mohou vydat po zelené značce až k hradu Český Šternberk, některé úseky vedou podél břehů Sázavy.