Objevené zkamenělé dinosauří stopy již nejsou ve světě takovou zvláštností, jako před desítkami let. Pozůstatky dinosauřích stop (anglicky Dinosaur Tracks) byly objeveny na severozápadním pobřeží Austrálie (nedávno dokonce největší stopa široká 1,7 metru), v mongolské poušti Gobi, dinosauřími stopami je známá řeka Paluxy v Texasu, lokalita Cal Orcko u bolívijského Sucre a Dinosaur Ridge v Coloradu. Otisky nohou dávných tvorů lze vidět i v Evropě, např. v italském Roveretu nebo na pobřeží skotského ostrova Skye.

Stopy pocházejí z druhohor z období střední Jury (175–160 mil. let). V tehdejších mělkých bahnitých lagunách hlubokých do dvou metrů zanechaly své stopy obří sauropodi. Tito gigantičtí tvorové se v dnešním Serra de Aire procházeli v časech mělkých moří, mnoha ostrůvků a lagun, žádná Evropa tehdy neexistovala, pomalu se rozpadal superkontinent Pangea a mezi dnešním severoamerickým kontinentem a Pyrenejským poloostrovem se z teplých moří formoval dnešní Atlantický oceán. Později laguny vyschly, bahnitá dna ztvrdla na vápenec a stopy byly postupně překryty mnoha nánosy. Miliony let trvajícím pohybem zemských desek se lokalita zvedla a naklonila (na mnohých lokalitách, např. Cabo Espichel a Cal Orcko až téměř do svislé polohy). Až těžba kamene (do roku 1994) pomohla odhalit dinosauří stopy, Monumento Natural das Pegadas dos Dinossáurios leží uprostřed bývalého vápencového dolu.


.
.
.

Pozoruhodná lokalita obsahuje stopy jedněch z největších zvířat, jaká kdy žila na planetě Země, a údajně i nejdelší dinosauří stezku se zachovanými stopami. Na nakloněné skalní plošině nazvané Pedreira do Galinha nedaleko Fatimy lze dnes pozorovat putování dinosaurů v podobě jejich stop. Až k samotným stopám se nesmí, povolená návštěvní stezka je ohraničena provazem, ale stopy mnohdy vedou hned za ním, není problém se jich dotknout nebo porovnat velikost své nohy s tou dinosauří. Chráněnou památkou je lokalita od roku 1996. Na plošině je na dvě desítky stezek se stopami, jedna z nich je délkou 147 metrů – podle údajů z webových stránek www.pegadasdedinossaurios.org – nejdelší stezkou s dinosauřími stopami na světě. Vzhledem k tomu, že stopy vypovídají mnohé o anatomii zvířat, vědci odhadují, že sauropodi se pohybovali rychlostí 4–5 kilometrů za hodinu a největší ze zvířat bylo dlouhé až 30 metrů. Přestože sauropodi byli pravděpodobně stádní živočichové, stopy napovídají, že se nejednalo o průchod stáda, nýbrž osamělých zvířat.

Bývalý vápencový lom je opuštěné místo, žádná veřejná doprava k němu nejezdí, nemáte-li auto, je několik možností, např. pěšky nepříjemných deset kilometrů po silnici, nebo taxi. Navíc možná existuje nějaká doprava do vesničky Bairro nedaleko lokality, ale s jejím hledáním jsem se už nezatěžoval. Mé deset let staré zkušenosti s taxikáři v Portugalsku byly pozitivní, oslovil jsem tedy u autobusového nádraží ve Fatimě prvního taxikáře s dotazem na přibližnou cenu za – cesta tam, hodina čekání, cesta zpět. Po několika minutách dohadování jsem to vzdal, jeho požadavek 40 € jsem nebyl ochoten akceptovat. Zkusil jsem promluvit s řidičem auta hned za ním a dohodli jsme se na třiceti s tím, že pustí taxametr, ale že by cena měla tu odhadnutou třicítku překročit maximálně o jedno euro. Nad požadavkem svého kolegy si poťukal nekolegiálně na hlavu, že to vážně přehnal. Anglicky náš taxikář neuměl, moje portugalština na základní konverzaci stačila. Nejprve vysvětlil, že pojede na tarif 5, který se používá pro cesty tam a zpět s čekáním a je pomalejší než klasický tarif 3 z místa na místo. Na tarif 3 přepnul až cestou zpátky v okamžiku, kdy jsem ho na kraji Fatimy požádal, aby místo zase na autobusové nádraží nás odvezl do hotelu, změnu trasy hned pojal právě změnou tarifu, vypadalo to, že jede vážně poctivě. Trojka běžela výrazně rychleji (až dvě eura za kilometr), celkově mě cesta skutečně stála 31 eur (s rychlejší trojkou poslední kilometr), přičemž přibližně 15 bylo za hodinové čekání.


.
.
.

Před lokalitou je parkoviště, vstupné nízké, zavřeno v pondělí, podrobnosti o otevírací době na www.pegadasdedinossaurios.org, dodržuje se přestávka během siesty. Prohlídku lze absolvovat samostatně, před ní pouštějí návštěvníkům informační film o dinosaurech v portugalštině, není povinný. V informačním centru nechybějí suvenýry a panely seznamující se životem dinosaurů i rozvojem lokality. Mimochodem, zdá se to na prohlídku stop dostatek, ale doporučil bych více než hodinu (pokud na vás nebude čekat taxi).

Serra de Aire není zdaleka jediným místem v Portugalsku, kde lze vidět dinosauří stopy. Snad nejznámějším jsou útesy mysu Espichel nedaleko kláštera Santuário de Nossa Senhora do Cabo Espichel (nebo Santuário de Nossa Senhora da Pedra Mua). Stopy na skále nad oceánem byly známé již nejméně od středověku a o jejich původu nemohla nevzniknout půvabná pověst. Jak vysvětlit obří stopy na skále nad bouřícím oceánem (původně se nepochybně jednalo o bahnitou rovinu)… Pověst vypráví, že z vod oceánu vystoupil velký osel nesoucí na zádech Pannu Marii s Ježíškem. Tato legenda je ztvárněna na tradičních portugalských azulejos v kapličce Capela de Memória, postavené pravděpodobně už počátkem 15. století. Zmíněné azulejos jsou ovšem až z 18. století, přesto jsou možná nejstarším známým výtvarným vyobrazením dinosauřích stop na světě (přestože vlastně oslích) – na skále jsou stopy zřetelně viditelné, osel s Pannou Marií je již nahoře, kolem létají andělé. Díky této legendě se lokalita stala v minulých staletích hojně navštěvovaným poutním místem, postupně byly postaveny první poustevny, domovy pro poutníky, a později byl postaven klášter. Od roku 1997 je lokalita Monumento Natural da Pedra da Mua součástí národního parku – Parque Natural da Arrábida.

Dinosauři vymřeli na přelomu křídy a terciéru (třetihory) před přibližně 66 miliony let. Chcete-li se i po takové době s dinosaury projít, portugalské dinosauří lokality jsou správnou volbou. Otázkou je, zda návštěvu Monumento Natural das Pegadas dos Dinossáurios da Serra de Aire doporučit. Pro fajnšmekry nepochybně ano. A pro ostatní? Odpovím otázkou: Kolikrát jste viděli opravdové dinosauří stopy?