Královský klášter Santa María de Guadalupe na západě Španělska je vzdálený asi 400 kilometrů. Guadalupe je hezká vesnička kolem kláštera, staré domky s dřevěným podloubím, balkóny přeplněné květinami, jako bychom vkročili do uklidňující středověké krásy. A Fátima? Pro věřícího je zastávka ve Fátimě povinností, v opačném případě nenacházím příliš důvodů zastavit se na cestě Portugalskem právě ve Fátimě.

Vlastně pouze… nemáte-li vůz, Fátima je vedle Lisabonu (a možná Porta) nejlépe a nejčastěji spojeným místem v Portugalsku všemi možnými autobusovými linkami ze všech koutů země (např. z Coimbry na 15 autobusů denně). Fátima je tak dobrým východiskem např. za dinosaury. Pouhých deset kilometrů od křesťanského poutního místa byly objeveny jedny z nejkrásnějších stop dinosaurů na evropském kontinentu. Na nakloněné skalní plošině nazvané Pedreira do Galinha jsou rozeznatelné dvě desítky stezek se stopami, jedna z nich je délkou 147 metrů údajně nejdelší stezkou s dinosauřími stopami na světě. Jmenuje se to Monumento Natural das Pegadas dos Dinossáurios. A třicet kilometrů od Fátimy je Tomar, město založené templáři, nejtajuplnějším ze všech řádů, o němž se dodnes vyprávějí legendy, nad Tomarem stojí na kopci templářský hrad a klášter.

Jan Burian zavítal do Fátimy a popisuje své zážitky v knize Výlet do Portugalska: Malé město, prostor, do něhož se má vměstnat nesčíslněkrát víc lidí, než pro kolik bylo postaveno. Na místě zázraku musely vyrůst novostavby a ošklivé hotely. Žádal si to trh, vysvětlili by nám možná někteří naši trhovci. Autobusy tu opanovaly ulice. Některé už zaparkovaly, jiné se otáčejí na různých místech, kde by to člověk nečekal. Ulici bylo možné přejít pouze s pomocí strážníkovi píšťalky, všude shluky lidí, obchody, obchůdky a v nich svaté předměty, svaté suvenýry. Panenka Maria stokrát jinak. Svaté výjevy v umělé hmotě, ve dřevě, v kameni, zejména pak ve vosku. Svíčky.


.
.

Velkým prostranstvím před bazilikou Panny Marie Růžencové (Basílica de Nossa Senhora do Rosário) se táhne úzký chodníček z dokonale vyleštěného kamene, po němž věřící, kteří si chtějí vyprosit milosti nebeské, postupují po kolenou. V současnosti ale nebudete svědky žádných krvavých scén, odřených kolenou, lidé mají návleky, takže je jejich boží cesta méně bolestivá.

Poutních křesťanských míst je v Evropě dost a dost, nejznámější jsou Lurdy, Santiago de Compostela, Jasná Hora u Čenstochové, Mariazell. Jsou to místa, na nichž došlo k církví uznaným zázrakům nebo je v nich uchovávána prastará křesťanská relikvie. Fátima patří k těm prvním. Tam, kde se kdysi pásly ovce, stojí bazilika připomínající zázračné události. A jak to všechno začalo? Ve Fátimě jsou k dispozici letáky s popisem zjevení Panny Marie v mnoha jazycích včetně češtiny: 13. května 1917 pásly tři děti malé stádo v údolí Cova da Iria v obci Fátima, okres Vila Nova de Ourém, dnes diecéze Leiria-Fátima. Jmenovaly se Lucia de Jesus, která byla 10letá, její 9letý bratranec Francisco Marto a její 7letá sestřenice Jacinta Marto. Kolem poledne, kdy se jako obvykle modlily růženec… najednou uviděly zářivé světlo… uviděly paní jasnější než slunce. V rukách držela bílý růženec. Paní řekla těmto třem pasáčkům, že je nutné hodně se modlit, a pozvala je, aby přicházely v následujících pěti po sobě jdoucích měsících vždy 13., ve stejnou hodinu, ke Cova da Iria.

V Portugalsku v předcházejících letech vládl silný protináboženský duch, navíc vypukla první světová válka. V roce 1910, přesněji 5. října, byla vyhlášena Portugalská republika. Již v příštích dnech v rámci republikánských změn začalo protiklerikální tažení. Historik Jan Klíma v knize Dějiny Portugalska v datech uvádí: Jsou vyhoštěni jezuité a další náboženské řády, zavřeny kláštery, zrušeno vyučování náboženství ve školách (včetně teologie na univerzitách), odstraněny přísahy na náboženské symboly na soudech a při oficiálních aktech. Přední republikánský politik a ministr spravedlnosti Afonso Costa dá pozavírat kněží, mnichy a jeptišky, které policie uvidí na ulici. Proto 20. října odjíždí z Lisabonu papežský nuncius. Dne 3. listopadu je povolen rozvod a 25. prosince je zaveden pouze občanský sňatek.


.
.

Již při druhém červnovém zjevení Paní řekla, že Jacintu a Francisca vezme brzy do nebe. To se naplnilo, Francisco zemřel v roce 1919, Jacinta následující rok. Obě děti zemřely na španělskou chřipku, jejíž pandemie udeřila i na Evropu a zahynulo 50–100 milionů lidí. Paní děti povzbudila, aby se modlily za ubohé hříšníky a Lucii, která měla zůstat sama, slíbila, že ji nikdy neopustí a její srdce pro ni bude navždy útočištěm. Při třetím červencovém zjevení už se děti modlily k Paní před zástupem dalších lidí, ke čtvrtému zjevení došlo o několik dní později, protože 13. srpna byly děti drženy na faře. K dalším zjevením došlo opět vždy 13. dne v měsíci, poslednímu šestému 13. října, kdy se v Cova da Iria shromáždil dav až 70 tisíc lidí. Množství starých fotografií z této události lze najít na internetu.

Jsem Panna Maria, královna svatého růžence, měla údajně říci Paní, kterou viděly pouze tři děti, a zároveň předpověděla, že se strašlivá válka chýlí ke konci. Lidi vyzvala, ať již více neurážejí Boha. Poté, co zmizela, údajně došlo ke slunečnímu zázraku, sluneční kotouč kroužil na nebi jako ohnivé kolo, vystrašení lidé padali na kolena do bláta, neboť bylo po dešti. Katolická církev uznala pravost zjevení v roce 1930. Na internetu jsem našel slova tehdejšího reportéra listu O Século Avelina de Almeidy: Před užaslými zraky davu lidí, jejichž vzezření bylo biblické, když stáli s nepokrytými hlavami a dychtivě hleděli k nebi, se slunce chvělo, provádělo náhlé neuvěřitelné pohyby v rozporu se všemi vesmírnými zákony – podle vyjádření většiny lidí tančilo.

Bazilika Panny Marie Růžencové se začala stavět v roce 1928, tedy ještě před oficiálním potvrzením platnosti zázraku katolickou církví. Všechny tři děti jsou v bazilice pohřbeny, Lucia zemřela až v roce 2005. Všechny děti byly prohlášeny za svaté současným papežem Františkem 13. května 2017 při příležitosti 100 let od prvního zjevení. Bazilika je volně přístupná, vstupné se neplatí.

Zajímavou otázkou je, proč má křesťanské poutní místo jméno arabského původu, vždyť Fátima byla dcera proroka Mohameda, kterou měl se svou první ženou Chadídžou (Fátimu si vzal za manželku Mohamedův bratranec Alí ibn Abí Tálib, jehož zavraždění znamená trvalé rozštěpení muslimů na sunnity a šíity). Jméno svatyně ovšem nemá s touto Fátimou nic společného, údajně se vztahuje k maurské princezně, kterou během reconquisty a útoku křesťanů na Alcácer do Sal (1158) unesl rytíř Gonçalo Hermigues. Později z toho byla láska, pokřtění a křesťanské jméno Oureana, z něhož podle legendy vzniklo jméno města Ourém nedaleko Fátimy. Americký arcibiskup Fulton J. Sheen se snad jako první v roce 1952 zamyslel nad tím, co může být důvodem, že se blahoslavená Matka ukázala v bezvýznamné vesnici, takže je od té doby ctěna jako Panna Maria Fatimská. Fulton J. Sheen uvažoval, že Panna Maria z Fátimy jednoho dne pomůže konvertovat muslimy na katolickou víru: Věřím, že Panna Marie se rozhodla být známá jako Panna Maria z Fátimy jako slib a znamení naděje pro lidi muslimské víry, že oni, kteří jí prokáží úctu, jednoho dne přijmou i jejího Božského Syna.