Každého asi nejprve napadne, že jarních vod je příliš a odpočinkové místo je zaplavené. Nikoli. Není to odpočinkové, ale léčebné místo – Natur Kneipp Anlage. Tedy zařízení na knajpování. Německy mluvící vědí, že výraz „Kneipe“ znamená hospoda a český slangový výraz knajpa je známý i těm, kteří německý jazyk neovládají. A znamená totéž – hospoda, spíše horšího charakteru. Ovšem knajpování nepochází z výrazu Kneipe a není chozením po hospodách. Všimněte si těch dvou „p“ – ty lavičky v potoce mají jméno po páterovi Sebastianovi Kneippovi (1821–1897), jednom ze zakladatelů přírodní léčby vodou.
Z dětství si pamatuji, jak babička připravovala dědečkovi lavor s vodou, přestože již v těch dobách byla vana v koupelně samozřejmostí. Děda po celodenní práci sedával v křesle a dával nohám odpočinout právě v onom lavoru a vodě. Sebastian Kneipp jako kluk trpíval tuberkulózou, kterou tehdy lékaři nedokázali vyléčit, a uzdravil se pravidelným chozením bos v ranní horské rose a koupáním v chladných alpských vodách.
Je libo medailonky, ragú či guláš?
Salzburger Almenweg
V současnosti jsme na podobnou vodní terapii zapomněli. A rakouské Alpy jsou k takové kúře jako stvořené, ranní rosa na každém kroku, potok téměř na každém, chladivá voda. Už slyším nářek mnohých: „Vždyť nastydnu!“ Nezdá se mi, že by Thomas a další obyvatelé Hüttschlagu působili nemocným dojmem. Žijí s okolní přírodou ve zdravém každodenním dotyku, letním i zimním.
Chození ranní rosou jako by bylo v naší době vyhrazené pouze romantickým zamilovaným párům. V rakouských Alpách dosud nezapomněli Kneippovu životní filozofii. Mimochodem, knihy o jeho léčebných metodách založených na vodoléčbě a léčivých bylinách vyšly i v češtině.
Nejen knajpování poznáte pod vrcholy rakouských Alp. Nad Hüttschlagem se můžete projít po horské cestě Salzburger Almenweg, narazíte na desítky certifikovaných chat, které jsou otevřené pouze v teplejších měsících, a kde se žije a knajpuje jako za našich babiček a dědů. Majitelé brzy ráno vstanou, podojí krávy, a poté nabídnout hostům před horskou túrou ke snídani vlastní máslo a sýr (obojí s originální pečetí). Na jelení pochoutku musíte zpět dolů do Hüttschlagu, v místních restauracích vám jelení připraví jako medailonky, ragú či guláš. Pouze počítejte s tím, že zvěřina patří na jídelním lístku k těm nejdražším položkám.