Do archeologického areálu Cobá je to z turistického Tulumu na pobřeží Karibského moře necelých padesát kilometrů. Taxi jsou šíleně drahé – až 1500 pesos (mexické peso je 1,3 Kč). Jezdí tam colectivos, což jsou minibusy, které vyrážejí, když se naplní, a věřte, že naplněné budou s využitím každého centimetru prostoru. Lepší volba je autobus, z terminálu ADO v Tulumu jezdí i společnost Oriente – první autobus v 8:36, poté až po jedenácté, cena je asi 70 pesos, platí se až v autobusu, v pokladně na nádraží lístky neprodají.

Jenže, jak zpět do Tulumu… V Cobá zastavil autobus na místě, které je sice na mapě označené jako zastávka, ovšem v reálném světě zastávka neexistuje. Místní jistě vědí, že tam nějaké autobusy zastavují, ptal jsem se, kdy pojede nějaký do Tulumu, váhali, možná někdy. A tak jsem vyrazil pěšky směrem k hlavní silnici, křižovatka je vzdálená asi 2 km. Zkušenost mi napovídala, že tady gringa nenechají jít dlouho, nepochybně někdo pojede a projeví zájem. Ušel jsem snad 100 metrů, zastavilo auto, rychlá domluva o ceně, a jelo se.

Archeologický areál Cobá se nachází v blízkosti dvou lagun – Cobá a Macanxoc. Vstup stojí 100 plus 90 pesos. Nejprve se u brány platí stovka, tj. pro místní, poté přímo u vstupu devadesát, což je federální záležitost. U vstupu je možné zakoupit pití, bude se hodit, v areálu lze strávit několik hodin a dost se nachodí. A na tom je založen místní byznys – můžete si půjčit kolo, případně se pohodlně posadit do sedačky a už se vezete rikšou, říkají tomu tricitaxi. Sedíte vpředu, vzadu pán šlape. Nuže, pokud je někdo líný ujít několik kilometrů džunglí, pohodlnější volba. Ceny jsou napsané na informační ceduli u stánku – one way service 100 pesos, 80 minut 150 pesos, 2 hodiny 250 pesos, je možné platit v dolarech a eurech. Zapůjčení kola 65 pesos.


Vstup do archeologického areálu Cobá


Špička pyramidy La Iglesia


Nejvyšší pyramida areálu Ixmoja v Grupo Nohoch Mul


Mayské hřiště

Cobá má dlouhou historii, která začala kolem roku 200 před naším letopočtem. Od začátku klasického mayského období v polovině 3. století byla jedním z nejmocnějších měst severního Yucatánu, za vrcholných časů mezi lety 600 až 900 měla údajně 50 tisíc obyvatel. Cobá udržovala úzké kontakty i s velkými sídly mnohem jižněji, jako jsou Calakmul nebo Tikal v dnešní Guatemale. Nedaleká pobřežní místa Xel Há a Tulum zřejmě sloužila jako její obchodní přístavy. Postupný úpadek se nevyhnul ani Cobá, ve 14. století už měla pouze nepočetnou populaci a zřejmě zůstávala poutním místem až do doby španělské conquisty.

Kousek za vstupem stojí první pyramida v tzv. Grupo Cobá. Zklamáním je provaz a za ním nápis No subir a monumentos. Na internetu je spousta informací, že na pyramidy v Cobá je možné vystoupit, dokonce nedávného data, nuže, všechny jsou pohlceny minulostí. Nahoru se již nesmí. Pyramida se jmenuje La Iglesia, česky „kostel“, je druhou nejvyšší v areálu, dosahuje výšky 24 metrů. Stavěli ji zřejmě již v počátcích klasického období mayských dějin (udává se od roku 250).

Hned vedle hřiště na proslulou pelotu. Mayská hřiště měla rozdílnou velikost (obří je v Chichén Itzá) ovšem vždy obdélníkový půdorys a delší strany lemovaly šikmé zdi, nad nimiž byl umístěn kamenný kruh. Spekuluje se, že hra měla něco společného s kultem krvavých obětí a pravděpodobně byla spíše ceremoniálním rituálem než sportem, jak ho chápeme v současnosti. Kompletní pravidla jsou dodnes neznámá, leccos o nich vyčteme z mnohých vyobrazení a kamenných stél. Hrálo se kaučukovým míčem o váze až několika kilogramů (měly rozdílnou velikost) a hra rukou či nohou byla zapovězena, hráči se směli dotknout míče např. boky, hrudí, rameny. Z toho je patrné, že dostat těžký míč skrze kruh nebylo nijak snadné. Ze starých vyobrazení je zřejmé, že hráči používali chrániče, aby se vyhnuli zraněním. Leckde se zachovaly reliéfy hráče s nožem v jedné ruce a uříznutou hlavou soupeře v druhé. Jeden ze soupeřů byl tedy po hře obětován, dodnes není jasné, zda kapitán poraženého mužstva, či toho vítězného. Být v tomto případě obětován byla zřejmě čest a zároveň vstupenka do ráje, což by napovídalo obětování vítěze. Juego de pelota je současný název ze španělštiny, Mayové v dávné minulosti nazývali hru pok-a-tok, Aztékové tlachtli. V předkolumbovských časech Ameriky byla rozšířena u všech civilizací, nejspíše pochází od Olméků a je stará přes 2500 let.


Conjunto de las Pinturas


Život v Cobá nad hlavami – Spider monkey


Tricitaxi


Jedna z mnoha stél a její popis

Přibližně 700 metrů dále stojí Conjunto de las Pinturas. Nahoře na této nižší pyramidě je malý zastřešený chrám, v němž se zachovaly stopy nástěnných maleb (což napovídá jméno), ovšem zezdola mnoho vidět není. Poté vede upravená téměř kilometrová cesta ke Grupo Nohoch Mul a pyramidě Ixmoja, nejvyšší v komplexu a snad druhé nejvyšší v mexickém Yucatanu. Tyčí se do výšky 42 metrů. Zklamáním je, že i na tuto pyramidu je již zakázaný vstup. Ještě v nedávné minulosti se mohlo šlapat nahoru, užít si seshora pohled na prales všude kolem. V tom je rozdíl mezi pyramidami na severu poloostrova, a jihu, kam se vydává méně turistů, to je důvod, proč je v Becánu a Calakmulu výstup povolený.

Od Nohoch Mul je to téměř dva kilometry ke skupině Macanxoc a řadě stél, na nichž nezkušené oko stěží rozpoznává postavy a děj. Lepší orientaci umožňují nákresy vedle. Jsou na nich mj. zobrazeni vládci stojící na zajatcích či otrocích. Stély vnášejí světlo do dynastické historie Cobá, přestože většina z nich je dost poškozená. Díky stélám známe řadu králů, data jejich vlády a možné interakce mezi Cobou a dalšími mayskými sídly. Zaznamenány jsou i různé důležité astronomické údaje. Pamatujete datum 21. prosince 2012? Tehdy se světem šířily informace o konci světa. Alespoň podle těch, kteří konec 13. baktunu (časový úsek mayského kalendáře dlouhý asi 394 let) takto vykládali. Na stélách v Cobá jsou zaznamenána data 3114 př. n. l., tedy datum stvoření Mayů a začátek mayského kalendáře, i 2012, což je závěr jeho více než pět tisíc let dlouhého cyklu.

Známý historický seznam králů Cobá začíná zakladatelem jedné z dynastických linií, jmenoval se Yu’npik Tok’, a vládl od konce 5. století. Stély v Cobá odkazují i na panovnici Ix K'awill Ek/Ajaw, která vládla v letech 640 až 682. A nebyla to jediná královna v historii města, což rozhodně nebylo mezi mayskými dynastiemi obvyklé. Její vláda se shodovala se zlatým věkem Coby, snad právě ona poručila stavbu sacbe (upravené vyvýšené stezky, snad lemované kameny) dlouhé 100 kilometrů do Yaxuny. Posledním známým vládcem Coby byl Chan K'inich, v roce 773 vztyčil stélu 20 ve skupině Nohoch Mul. Je to zřejmě nejzachovalejší stéla v areálu, objevena byla v roce 1930 rozbitá na několik kusů, horní fragment byl nalezen v sutinách až v roce 1974.

O Cobě se písemně poprvé zmínil John Lloyd Stephens ve 40. letech 19. století. Jeho expedice a publikace přinesly západnímu světu první solidní informace o kultuře Mayů. V knize Incidents of Travel in Central America, Chiapas & Yucatan, vyprávěl příběh o cestách do asi 50 zničených a téměř zapomenutých mayských měst. Knihu lze doporučit, je k sehnání na internetu, její přitažlivost zvýrazňují ilustrace Fredericka Catherwooda. Ovšem do Cobá John Lloyd Stephens nedorazil, byla ukryta příliš hluboko v džungli a daleko od jakýchkoli tehdejších cest. Cobá byla poprvé prozkoumána a zdokumentována Juanem Peónem Contrerasem v roce 1882, tehdy byl ředitelem Musea de Yucatán. Vytvořil čtyři inkoustové náčrty, jejichž kopie se dochovaly.

Několik kilometrů od Cobá jsou cenotes Multun-Ha, Choo-Ha a Tankach-Ha, lze si půjčit kolo (samozřejmě za peníze) a užít si koupání.

Základní informace:
https://lugares.inah.gob.mx/en
Podrobný popis stél v Cobá:
Peabody Museum of Archaeology and Ethnology