články - USA

Roman Tadič se zabývá etnologií a historií Šajenů z Velkých planin. Už v roce 2010 sepsal v knize Cesty do posvátné hory (nakladatelství Volvox Globator) šajenské mýty, čímž přiblížil českému čtenáři šajenskou mytologii, historii a způsob života. Roman Tadič také přeložil známou knihu Šajeni od Johna H. Moora, která vyšla v Nakladatelství Lidové noviny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Roman Tadič o šajenské představě světa, posvátném slunečním tanci, válečnických spolcích i šajenské současnosti, tedy o tom, kdo je dnes vlastně Šajen.

Nejznámějším a největším termálním pramenem v Yellowstonu je Grand Prismatic Spring v Midway Geyser Basin severně od Old Faithfulu. Byl pojmenován právě pro své nápadné zbarvení, jeho barvy odpovídají duhovému rozptylu bílého světla rozloženého optickým hranolem – červená, oranžová, žlutá, zelená a modrá. Grand Prismatic Spring je fascinující svou barevností, ovšem jeho zabarvení se během střídání ročních období mění, závisí totiž na množství živých organizmů, bakterií a řas. Většinou vídáme uprostřed sytě modrou barvu, která směrem ke krajům přechází do tyrkysové a poté okrové až žluté. A od břehů jako by šlehaly až červené plameny.

Stovky gejzírů, vroucí prameny, fumaroly, jezírka zabarvená do neuvěřitelných barev, pára stoupající ze země… a najednou vám zkříží cestu bizon nebo grizzly. Yellowstone – nejstarší národní park světa – byl už prvními evropskými trapery popisován jako místo ponurých hrůz, síry a kouře. Bylo to přibližně před 200 lety a lidé na východě se těm historkám smáli.

Antelope canyon je velmi obtížné popsat, na to musí mít člověk nejen cestovatelské, ale i básnické srdce. Karel Čapek kdysi napsal, že „na tomto světě má se vidět všechno, vše stojí za vidění“. A já dodávám, zvláště takovou hru světla, barev a kamene. Člověk by rád v těchto místech, které do dnešní podoby vymodelovaly voda a eroze, prolézal volně, bez překážek a podmínek, ale… nic takového, jsme na indiánské půdě, v rezervaci Navahů. V minulosti prý bylo možné jet vlastním autem až k hornímu kaňonu, kdo se chtěl projít, mohl pěšky, ty doby jsou dávno pryč, vládne turistický ruch a musí se vydělávat. Přece nebudete jen tak šlapat Navahům po jejich písku a skalách.

Jak název napovídá, Sequoia National Park je domovem sekvojovců obrovských, nejmohutnějších živých organismů planety. Sequoiadendron giganteum se dožívá požehnaného věku 2 až 3 tisíc let (nejstaršími stromy ale sekvojovce nejsou) a zlatý věk prožíval v časech druhohor, kdy se po Zemi proháněli dinosauři. Přes svou velikost mají malé a na první pohled docela obyčejné šišky (velikost do 7 cm), které se samozřejmě v parku nesmějí sbírat. Turisté ale spíše obdivují a odvážejí ty největší šišky dlouhé až 50 cm, které ovšem nejsou ze sekvojí, ale z místních borovic.

Route 66 je patrně nejproslulejší silnicí světa. Rolling Stones dokonce skladbu Get Your Kicks On Route 66 zařadili jako první píseň svého prvního alba. Route 66 je nejenom snem všech milovníků motorismu, ale i milovníků americké historie. Nepochybně málokdo z těch, kteří projeli Route 66, to zvládli tak stylově, jako Vít Moudrý. Po třech letech příprav a zdokumentování starých, neznámých tras, si užil slavnou Route 66 ze sedla stejně slavného Harley-Davidsona Road King Classic a navíc po dalších čtyřech letech práce vydal knihu Expedice Route 66 – 5000 mil legendami USA. Právě o Expedici Route 66 vyprávěl Vít Moudrý v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Vyrážím z městečka Hilo, jednoho z center havajského Big Islandu, a v Kea ´au odbočuji po silnici č. 130 směrem k jižnímu pobřeží… Najednou je konec. Konec silnice, konec života. Smrtonosná láva zaplavila silnici. Úřední budka, strážník, vstup dále je pro obyčejné smrtelníky zapovězen. Pokud… strážník nechybí na svém místě. A tak obcházím ceduli „AREA CLOSED, HAZARDOUS“ a vydávám se na nedlouhou zakázanou trasu přes rozsáhlá havajská lávová pole.

Jedeme metrem na stanici Bowling Green u Battery Parku. Zde končí (nebo začíná) svou jednadvacetiki­lometrovou pouť proslulá Broadway. Samotný Battery Park přiléhá k Hudsonovu zálivu a odtud vyjíždějí lodi k dobře viditelné Soše Svobody.

New York – město, které svou atmosférou poznamenalo tvorbu mnoha umělců. Fascinující je čistý vzduch, žádný smog, zřejmě i díky poloze Manhattanu mezi dvěma rameny řeky Hudsonu. Kde to urbanistická koncepce dovolí, tam je alespoň malý parčík s lavičkami nebo fontánou. Žádná odlidštěná, hlučná a uspěchaná džungle betonu a skla, ale prostor a zeleň.