O Melniku se říká, že tam každý Bulhar alespoň jednou zavítá na dovolenou. Kdybych byl Bulharem já, nepochybně by těch dovolených (či alespoň víkendů) bylo více. Vždyť Melnik je proslulý vinohradnickou tradicí sahající až do 14. století a městským muzeem pod otevřeným nebem. Ovšem historie města nás zavádí až do prvních staletí našeho letopočtu. V antických časech býval Melnik křižovatkou na obchodní stezce mezi Soluní a Serdikou, což bylo jméno dnešní Sofie.

Melnik patří mezi nejatraktivnější turistické destinace v Bulharsku. Leží v jihozápadním cípu země přibližně 20 km jihovýchodně od města Sandanski a necelých 30 km od řeckých hranic. Vzhledem k historickému významu má status města, přestože v něm žijí pouze asi čtyři stovky obyvatel. Což znamená, že je nejmenším bulharským městem. Nejen v Melniku, v celém údolí řeky Struma (řecky Strymónas, teče do Řecka) se rodí báječná vína. Melnik jako centrum vína a tabáku prosperoval především od 17. století, jeho produkty byly známé i v zahraničí a vyvážely se. Bulharský geograf a etnograf Vasil Kančov udává, že v roce 1900 měl Melnik přes 4330 obyvatel – 2650 Řeků, 950 Turků, pouze 500 Bulharů, 200 Cikánů a 30 Valachů. Obyvatelstvo tedy bylo převážné řecké a křesťanské.

Melnické domy se z obou stran silnice (leckde pouze prašná) zvedají nahoru do svahu. Mají suterény z kamene, mnohé sklepy ve skalách, v nich zrálo a zraje báječné víno. Elegantní patra s bílými fasádami podpírají dřevěné konzole, v interiérech dřevěné bohatě vyřezávané stropy. Domy vypadají podobně, ovšem každý má svou vlastní historii. Až na východním konci města stojí ve svahu Kordopulův dům (Кордопулова Къща), klenot architektury bulharského národního obrození postavený v roce 1754 a největší zachovaný dům té doby v Bulharsku. Jeho majitelem byl vlivný obchodník s vínem Manolis Kordopulos, který studoval ve Francii a své znalosti využil k modernizaci vinařských technologií a renesanci vinařského průmyslu v Melniku. Na místní poměry mimořádně vzdělaný a sečtělý člověk s vynikajícími obchodními schopnostmi patřil k nejbohatším obchodníkům, mezi místními se mu říkalo Manol. Bulharský revolucionář Jane Sandanski využíval dům jako úkryt v revolučních časech na začátku 20. století. Poslední z rodiny Kordopulovů byl zabit zřejmě Turky v roce 1916.


Melnik


Melnik


Kordopulův dům

Melnické pyramidy zdobí oblast mezi Melnikem a vesnicemi Karlanovo a Rožen. Jsou staré až pět milionů let a tvořené pliocenními (třetihorními) usazeninami. Tisíce a tisíce let rozrušují voda a vítr nesoudržné pískovcové sedimenty a vytvářejí tuto nezaměnitelnou krajinu. Skalní věže, někdy až ostré jehly, se tyčí nad domy přímo v bezprostředním okolí Melniku. Nejlépe si tento neobvyklý svět vychutnáte výšlapem k ruinám monastýru Пресвета Богородица Спилеотиса, schody začínají v zatáčce za Kordopulovým domem. Pochází ze začátku 13. století, založil ho tehdejší vládce regionu Alexij Slav. Jméno Спилеотиса (Spileotisa) se vztahuje k nedaleké jeskyni, která sloužila jako poustevna. Ze starého monastýru mnoho nezbylo, ovšem ten výhled… Do stometrové hloubky na domy Melniku, na pískovcové pyramidy nad nimi, v současnosti chráněnou geologickou lokalitu, v dálce na zamlžené vrcholy pohoří Pirin.


Melnické pyramidy

Od Kordopulova domu je to asi 400 metrů dále na jihovýchod směrem ven z města ke kostelu sv. Petka. Svatá Paraskeva Srbská (Petka, bývá označována i přídomkem Bulharská), které je zasvěcen, je uctívána pravoslavnými církvemi po celém Balkáně. První kostelík zde stál pravděpodobně již v 6. století za vlády byzantského císaře Justiniána I., jednoho z nejznámějších panovníků pozdní antiky. Druhá archeologická perioda kostela sahá do první poloviny 13. století, právě tehdy byl spojen s uctíváním svaté Paraskevy Srbské z Tarnova.

Villa Melnik

Typické středomořské podnebí kombinované s půdou z vápence a pískovce vytvářejí příznivé prostředí pro místní červená vína. Villa Melnik je zřejmě nej nej vinařství v regionu. Není vinařstvím prastarým, své brány otevřelo na jaře 2013. Doma, v Česku, pijeme jejich vína pravidelně. Nastal čas, seznámit se s výrobou osobně. Podle informací na webových stránkách má vinařství pro své hosty otevřené brány denně. Jejich průvodci každého provedou nejen výrobními zařízeními, ale i degustací vín. Prohlídky v angličtině jsou samozřejmostí. Úžasný je vstup do podzemních prostor, sklepa hluboko v písčitém kopci, kde víno v sudech a lahvích zraje za konstantní teploty a vlhkosti po celý rok. Můžete se projít po vinicích nebo si splnit sen o svatbě na vinici.


Vinařství Villa Melnik


Ve sklepě vinařství Villa Melnik


Ve sklepě vinařství Villa Melnik

Většina obyvatel Melnika se zabývá vinařstvím a s ním spojeným turistickým ruchem. Přesto, taxi v Melniku nevedou, a do Villy Melnik je to přibližně sedm kilometrů. Zeptali jsme se, zda by byl k dispozici odvoz z hotelu v Melniku do vinařství a zpět, přijel pro nás majitel vinařství Nikola Zikatanov (ovšem my měli doporučení). Pan Nikola během degustace osobně naléval a představoval svá vína. Narodil se v nedaleké vesnici Kapatovo v rodině s dlouholetou tradicí vinohradnictví a zasvětil svůj život oživení rodinných tradic. Vydařilo se, tomu se říká doslova renesance regionu. A navíc nám dal námět na další den. Nedaleko od jeho vinařství se zdvíhá spící sopka, pod níž žilo starověké město Heraclea Sintica, založené v polovině 4. století př. n. l. Filipem II. Makedonským, otcem Alexandra Velikého, dobyvatele Persie.

Základem melnických vín je tradiční místní odrůda Široká melniška loza, známá snad od starověku, jak již to bývá, neexistují ověřitelné informace, kdy se objevila v Melniku. Předpokládá se, že byla z Malé Asie přivezena už Thráky. Její intenzivní křížení probíhá od 60. let minulého století, známé současné odrůdy jsou jejími kříženci – Melnik 55 s francouzskou Valdigie, Melnik 1300 Jubilee s gruzínskou Saperavi, Rouen s Cabernetem Sauvignon. Charakterizují je intenzivní barva, úžasná vůně, plnost, alespoň 14 procent alkoholu, jsou vyrobené ze starostlivě ručně vybíraných hroznů a zrají v dubových sudech. Vína jsou vhodná i pro dlouhodobější archivování, čímž získávají jedinečnou chuť a buket. Bývají přirovnávána k slavnému Châteauneuf-du-Pape a posbírala řadu uznání v mezinárodních soutěžích.

Široká melniška loza a její kříženci se pěstují pouze v okolí města, je to pozdně dozrávající odrůda, sběr probíhá až do poloviny října. Údajně se o ní zmiňuje Homér v eposu Ilias (což se objevilo i v dokumentu na ČT, ovšem žádnou zmínku si v Iliadě nevybavuji). Internet je plný informací, že melnické víno si oblíbil Winston Churchill, dokonce i údaj, že si objednával 500 lahví ročně. Kdo ví, zda má toto vyprávění pravdivý základ.

Roženský klášter

Podle nepřímých údajů v řeckém rukopisu, který je uschován v knihovně mnišského státu Athos v řeckém Chalkidiki, byl Roženský klášter založen ke konci 9. století, což by znamenalo, že je starší než proslulý Rilský klášter. Nedoložené jsou legendy, že v těchto místech žil poustevník sv. Ivan Rilský, patron Bulharska, než odešel do podhůří Rily, kde později založil Rilský klášter.

Přes tuto rozšířenou informaci se udává, že vznik a nejstarší období existence Roženského kláštera nelze přesně doložit, důvodem je zničení klášterního archivu požárem. Předpokládá se, že jako opati Roženského kláštera působili v jeho nejstarších časech mniši z Athosu. Každopádně, je jedním z mála dodnes zachovalých středověkých bulharských klášterů a nejvýznamnějším v oblasti pohoří Pirin (podle něj se jmenuje nedaleká vesnice Rožen, Sveto Rozhdestvo Bogorodichno – narození Panny Marie). Klášter býval a je regionálním duchovním centrem a v minulosti vlastnil rozsáhlé pozemky v okolí. Klášterní komplex byl významně rozšířen v době panování bulharského cara Ivana I. Kalojana a místního šlechtice Alexije Slava na přelomu 12. a 13. století. Archeologové během vykopávek v klášterním dvoře objevili šperky a mince ze 13. století, kdy vládl byzantský císař Michael VIII. Palaiologos.


Roženský klášter


Roženský klášter


Roženský klášter

Ve druhé polovině 20. století probíhaly v areálu kláštera rozsáhlé restaurátorské a konzervátorské práce věnované zachování budov a nástěnných maleb včetně fresek v kostele, které pocházejí z přelomu 16. a 17. století a jsou mimořádně cennými památkami stejně jako oltářní ikonostas. Většina z nich zobrazuje výjevy znázorňující život Krista Pantokratora, tedy všemohoucího. Klášterní dvůr a třípodlažní dřevěné kryté galerie, které ho obklopují, jsou porostlé vinnou révou, což dodává klášteru vinařské kouzlo.

Ve vnitřních prostorách kostela je zakázáno fotografování. Ubytování a jídlo nabízejí v nedaleké vesnici Rožen. Z Melniku je to po silnici ke klášteru asi 7 kilometrů, po zelené značce pěšky polovina.

Nedaleko kláštera stojí kostel svatého Cyrila a Metoděje, u kterého byl pochován bulharský revolucionář Jane Sandanski, jeden z vůdců Ilindenského povstání proti osmanské nadvládě. Byl zavražděn v roce 1915 a je považován za národního hrdinu nejen v Bulharsku, ale i v dnešní Severní Makedonii, dokonce se jeho jméno společně s jeho spolubojovníky objevuje v makedonské hymně.

Z historie regionu

Jméno Melnik má původ pravděpodobně ve zdejších písečných útvarech – bulharské slovo „mel“ znamená „bílá hlína“ či „křída“. Pochází tedy z 6. století, z časů příchodu Slovanů. Později se Melnik stal součástí prvního bulharského státu na Balkáně.

Archeologové dokazují, že se v tomto regionu jako první usadil thrácký kmen Maedi (řecky Maidoi). Jejich země se jmenovala Maedica a hlavní město Iamphoryna, jeho poloha ovšem dodnes zůstává neznámá. Ke kmeni Maedi údajně patřil i proslulý Spartakus, který vedl nejslavnější povstání otroků v římské historii, alespoň to zmiňuje starořecký historik a filozof Plútarchos.

Bulharské kmeny migrovaly na Balkán až po slovanských. Část turkických protobulharských kmenů se nejprve usadila v jižní Besarábii, v končinách dnešního Bulharska se objevila zřejmě pod vedením Asparucha, jednoho ze synů cara Kuvrata, ve druhé polovině sedmého století. Asparuch se spojil se slovanskými kmeny, které se tam usadily asi o sto let dříve, jejich svazek je označován Sedm slovanských kmenů. Společně založili tzv. První bulharskou říši a Asparuch se stal jejím chánem, což naznačuje, že nejprve měli Bulhaři navrch. Útočili i na Byzantskou říši, jejíž vládce Konstantin IV. jim od roku 681 platil tribut, právě toto datum je tak považováno za ustanovení bulharského státu na Balkáně. V průběhu asi dvou stovek let byli Bulhaři slovanskými kmeny postupně asimilováni, takže v současnosti považujeme Bulhary za slovanský národ. (Další z Kuvratových synů odvedl svůj lid na sever na střední Volhu, kde vytvořili mocný státní útvar s metropolí Bolgar. Tamní bulharský vládce přijal poselství bagdádského chalífy s muslimskými učenci, přijal islám a zavedl arabské písmo. Prosperitu Bolgaru zničily mongolské vpády, po nich dílo dokonali Tamerlán a Ivan Hrozný.)

https://villamelnik.com
https://www.kordopulova-house.com
https://www.bulgariamonasteries.com