Z bruselského letiště je doprava do Gentu jednoduchá, nejprve vlak na Gare du Midi (v nizozemštině se nádraží jmenuje Zuid), přestup a pouhá půlhodinka dalším vlakem na Gent-St-Pieters, odkud je to na Graslei asi dva kilometry. Centrum Gentu je atraktivní a krásné, ale i přeplněné.

Na tomto nábřeží kotvily lodě už ve 13. století. Turisté i místní posedávají na obou stranách řeky, někteří přímo nad vodou, další na zahrádkách restaurací, třeba u oblíbených vaflí. Již nejméně stokrát každý četl a slyšel, že se Bruggám říká „Benátky severu“. Gent není tolik protkán labyrintem kanálů, ale nevynechejte projížďku loďkou po řece Leie, která pramení ve Francii, a kanálu Lieve, který kdysi spojoval Gent se Severním mořem (vykopaný ve 13. století). Z loďky uvidíte Gent jinak a uslyšíte leccos originálního o historii města, mj. jak pivo zachránilo jeho obyvatele.

Projížďka lodí stála loni 10 eur, trvá 40 minut a provezou vás celým centrem Gentu, kolem honosných starých obchodních domů i hradu Gravensteen, jehož hradby vystupují nad vodou jak opevnění pohádkového sídla. Poplujete pod řadou starých kamenných mostů, jsou to malé Benátky, však z lodi lze vystoupit nejen po schodech, ale dokonce i dveřmi rovnou do domu prakticky v úrovni vody nebo těsně nad ní. Leckde posedávají lidé na zahrádkách barů a restaurací přímo u vody či nad vodou, od vodní hladiny je Gent naturalističtější, střídmější a vlídnější, dá se říci nejpěknější gentská podívaná.


Gent – loďka je připravená


Gent – vpravo Leie, vlevo kanál Lieve


Kanál Lieve od 13. století spojoval Gent se Severním mořem


Gent – posezení u vody


Gent

V současnosti asi málokoho napadne, že Gent byl na přelomu 14. a 15. století vedle Paříže nejlidnatějším městem Evropy severně od Alp. Měl 60 až 70 tisíc obyvatel a kupecké domy na Graslei leccos napovídají. Například Havenhuis, přístavní dům ve stylu brabantské gotiky. Původně ho vlastnil mlynářský cech, od roku 1530 byl majetkem Cechu svobodných kapitánů, který měl privilegium jako jediný dopravovat zboží z přístavů až na Graslei. Přístavní společnost North Sea Port koupila Havenhuis v roce 2011, zrestaurovala a zpřístupnila návštěvníkům. Také další domy doslova dýchají historií. Vedle Havenhuisu stojí renesanční Cooremetershuys, Dům měřičů obilí. Od středověku v něm probíhala kontrola veškerého obchodu s obilím včetně kukuřice, která ovšem do Evropy pronikla až poté, co Kryštof Kolumbus objevil Nový svět. Dům je zmiňován již v roce 1374. V současnosti si v něm v elegantním butiku koupíte šperky, kabelky apod., údajně především od belgických návrhářů. Do trojice domů na následující fotografii je doplňuje Korenstapelhuis. Dům v románském slohu z konce 12. století, jako sklad obilí sloužil až do 18. století. V současnosti si v něm pochutnáte na burgerech.


Korenstapelhuis, Cooremetershuys a Havenhuis

V Gentu si spíše užijte vafle. Typicky mřížkované těstíčko pomazané nutellou a doplněné o ovoce a šlehačku, chutná asi každému. Není to ovšem v centru Gentu nejlevnější záležitost, suchá za 3,5, plus nutella za další euro, jahody, banány, kiwi nakrájejí za dalších 5 eur. Výběr je široký, například na Graslei lze posedět v House of Waffles, tam ceny ještě vyskočí. Levnější budou u obyčejných stánků na chodníku. S historií místních vaflí je to komplikované, v Bruselu budou tvrdit, že jsou jejich kulturním dědictvím, v Gentu, že u nich byly sepsány první recepty na vafle v Belgii.


Hrad Gravensteen


Vafle, vafle, vafle


Havenhuis

Graslei a protější Korenlei, to je pouze začátek atraktivní lodní projížďky. Hlavy nahoru, kousek za mostem Grasbrug se nad kanálem Lieve tyčí hradby hradu Gravensteen. Jeho nejstarší dějiny sahají až do vlády flanderského hraběte Arnulfa I. (890–964), původní dřevěnou pevnost nechal o téměř tři sta let později nahradit kamenným hradem další flanderský hrabě Filip I. Alsaský. Udává se, že se nechal inspirovat podobou křižáckých hradů na Blízkém východě, zúčastnil se totiž dvou křížových výprav a ve Svaté zemi i zemřel. Filip I. Alsaský a jeruzalémský král Balduin IV. měli společného dědečka, jeruzalemského krále Fulka V. z Anjou.

Soutok řek Leie a Šelda, to je pradávná kolébka Gentu. Název zřejmě pochází z keltského slova „ganda“, což znamená „soutok“. Příznivá poloha přitahovala a spojovala lidi již od pravěku, archeologové odhalili stopy lidského osídlení až z doby kamenné. Známá je římská přítomnost, na kopci Blandijnberg stávala římská vila. Invaze Franků ukončila římské časy na začátku 5. století, kolem roku 650 svatý Amandus založil dvě opatství a obrátil pohanské obyvatelstvo rozvíjející se osady na křesťanskou víru. V 9. století vše brutálně vydrancovali Vikingové. Ovšem soutok řek poskytoval příliš dobré příležitosti pro obchod a Arnulf I. ho pozvedl k budoucímu rozkvětu.

Dnešní Gent není městem před stovkami let. Neuvidíte žádné loďaře, rejdaře, námořníky, místo nich turistické průvodce, který podají zábavný výklad o minulosti města. Neuvidíte žádné měřiče obilí a obchodníky, místo nich restaurace s burgery a vaflemi. Ovšem výlet loďkou po řece a kanále vás ty stovky let zpět téměř zavede.