Region na jihotureckém pobřeží bývá označován Kekova-Simena. Kekova (v turečtině znamená Kekova „pláň tymiánu“) je neobydlený ostrov, který v dávných dobách nesl lýkijské jméno Dolichiste, alespoň ho tak zmiňují Plinius Starší i geograf Ptolemaios. Ve vodách kolem ostrova leží pohřbené trosky starověkého města Simena, v anglických textech bývá ale často zmiňováno jako „Kekova Sunken City“. Proti ostrovu Kekova uvidíte vesničku Kaleköy s hradem vybudovaným rhodskými rytíři. Kaleköy je též starověká Simena, přesněji její nepotopené čtvrti.
Simena – schody přímo do moře
Na pobřeží proti ostrovu Kekova stojí vesnice Ücagiz, starověká Teimussa. Dostat se do Ücagizu není, pokud nejedete vlastním autem, právě nejsnazší. Jednou z možností je cesta po moři, zastavují zde lodě, které vyrážejí na několikadenní plavby podél jihotureckého pobřeží např. z Fethye, výlet si lze objednat i z Kasu nebo Kalkanu. Já jedu po zemi, z Finike se dostávám busem do Demre (Kale), dále směrem na Ücagiz žádná veřejná doprava nejezdí, snad nějaký minibus, ovšem maximálně jednou za den. U autobusové stanice v Demre začínám tradiční hru na smlouvanou s taxikářem, který chce za odvoz 50 lir. Skončíme na 30 a jedeme. Asi po půlhodině se přede mnou rozevře okouzlující výhled na zátoku plnou lodí. Skály, tyrkysové moře, červené turecké vlajky na stěžních lodí, olivové háje, starověké lýkijské sarkofágy, to vše zalité horkým sluncem.
Lýkijské sarkofágy
Ücagiz je malé městečko přizpůsobené turistickému ruchu. Restaurace, kavárny, prodejny koberců a především výlety lodí do té nádherné zátoky s ostrovy. Když jsem před cestou telefonicky kontaktoval jeden penzion v Ücagiz, přiznali mi, že koupání v zátoce nedoporučují, voda zde není nejprůzračnější a tak vozí hosty trošku dále. Zamrzelo mě to – jaké by to bylo plavání – vždyť všude kolem pobřeží stojí nádherné lýkijské sarkofágy, doslova stovky sarkofágů. Některé přímo uprostřed vesnice.
Živel si s námi pohrál, v pozadí hrad v Kaleköy
Ücagiz je idylická vesnice. Dokud nepřijede autobus a nevyhrnou se turisti. Tady to tak chodí, naženou je na loď a pluje se zátokou nad „sunken city“. Já hledal menší rybářskou loď s nějakým místním kapitánem. U stolku před restaurací posedával turecký děda, hned mu bylo jasné, že chci loď, ale s tou cenou mě tradičně trošku pozlobil, když plácl něco o stovce lir. Dohodli jsme se na půlce, zavedl mě za majitelem rybářské loďky a vyrazil jsem na sólo hodinovou plavbu. To jsem ovšem netušil, že jakmile vyjedeme z přístavu k ostrovu Kekova trochu dále na moře, klidné vody se promění v metrové vlny, které se budou jedna za druhou valit přes palubu, přese mne a můj fotoaparát.
Moře má krásně modrou barvu, loďka krouží těsně kolem pobřeží ostrova, ale z potopeného města pod vodou nic nevidím. A tak fotím poslední zbytky staveb na břehu, někde dokonce schody končí přímo v moři. Až v několikametrové hloubce jsou zdi města, v němž kdysi pulzoval život. Jsme několik metrů od pobřeží, živel si s námi pohrává, jsem promočený, ještě že jsem nevolil zapůjčení kajaku, zřejmě by mě vlny rozmázly o tyhle starověké zdi. Pokud jsou vody klidné, je ale kajak nepochybně perfektní nápad.
Sarkofág uprostřed vesničky Ücagiz
Tohle pobřeží se spoustou malých zátok, které sloužily jako úkryt, bývalo ve starověkých i středověkých dobách známé jako „Pobřeží pirátů“. Již někdy ve 12. století př. n. l. vyslal faraón Ramesse III. válečnou flotilu proti tzv. mořskému národu, kterému Egypťané říkávali Lukki. Vymýtit pirátství v těchto vodách se podařilo až v 19. století.
Toulám se podél pobřeží kde stojí sarkofág za sarkofágem. Dávám pozor kam šlapu, mezi kamením a horkým létem vysušenými keři tuším rozespalé hady, spíše zde ale pobíhají kočky. A pak z Ücagizu vyrážím pěšky na kopec užít si ještě jednou výhled na zátoku. Pár chvil tam posedávám a stopuji. A za chvíli odjíždím na korbě pick-upu do Demre. Stálo by za to zůstat tu pár dní navíc, zajezdit si na kajaku, podívat se do vesničky Kaleköy a užívat si zdejší rajčata a olivy.
Další články z jižního Turecka:
Toulky
starověkou Lýkií 1 aneb V dunách panenské pláže Patara
V troskách
měst Xanthos a Letoon
Myra:
hrobky lýkijských patricijů i sv. Mikuláše
Adresy, které se mohou hodit
www.lycianturkey.com
www.allaboutturkey.com