Více než desetihodinová plavba trajektu z Pirea byla fajn, jen jí rušil kouř řeckých kuřáků. Zákazy kouření v Řecku jsou, ale na trajektech to nevypadá, že by je někdo někdy dodržoval (možná cizinci). Západ slunce nad Egejským mořem byl úchvatný, a po zakouřené noci jsme brzy ráno vystupovali v přístavu Skala, nejrušnějším městečku ostrova. Ubytování nebylo třeba dlouze shánět, „přichází“ obvykle k lodi – za pár minut máme slíbený velký pokoj s terasou a výhledem na moře za 30 € a dohodě nic nebrání.

Na ostrově Patmos napsal svatý Jan své Zjevení, poslední knihu Bible, a proto bývá nazýván Jan z Patmu. Žil ale v Efesu, římském městě na dnešním západním tureckém pobřeží, odkud byl v roce 95 na příkaz císaře Domiciána poslán na Patmos do vyhnanství. Janovo odloučení netrvalo dlouho, již příští rok byl římský krutovládce zavražděn a jeho nástupce povolil vyhnancům návrat domů. Jan zemřel v Efesu ve vysokém věku téměř sta let, ale místo jeho posledního odpočinku je dodnes neznámé. Na Patmos přicházejí denně poutníci do jeskyně, v níž sv. Jan přebýval. Dnes je z ní Monastýr Zjevení (Monastýr Apokalypsy) a uvnitř vám mj. ukáží, kde sv. Jan spal a kterými štěrbinami ve zdech slyšel slova Boží. Někteří biblisté ovšem pochybují, že Jan, který napsal Zjevení, je totožný s Ježíšovým apoštolem.

. .
V klášteře sv. Jana

První pohledy všech, kteří připlouvají na Patmos, se obracejí k opevněnému klášteru tyčícímu se nad bílými domky vesničky Hora. Je pojmenován – jak jinak – po sv. Janovi. Historie kláštera začala v roce 1088, kdy dostal opat Christodoulos povolení vybudovat na Patmu sídlo Boží od byzantského císaře Alexiose I. Komnenose. Výměnou za církevní pozemky na Kosu se stal opat Christodoulos prakticky pánem neobydleného ostrova. Patmos byl ale významným centrem křesťanství a obchodu již od časů sv. Jana, na ostrově bylo množství kostelů i Janova basilika. Půl tisíciletí ostrov prosperoval, od 7. století ale zaplavily východní Středomoří početné útoky pirátských hord i arabských nájezdníků sjednocených pod praporem islámu. Obyvatelstvo buď uprchlo, nebo bylo odvlečeno do otroctví. Christodoulos tak stavěl klášter sv. Jana v nehostinné vylidněné pustině. Na podobné podmínky byl ale zvyklý, žil totiž nějaký čas jako poustevník v poušti v tehdejší Palestině (před příchodem na Patmos založil opat Christodoulos kostel sv. Jana také na ostrově Leros). Christodoulos pozval kameníky a zedníky z Konstantinopole a v roce 1091 stavba opevněného kláštera začala. Podle původních Christodoulosových představ neměly mít na ostrov přístup ženy, ale stavitelé ho přesvědčili, aby si mohli postavit skromnou vesničku v zapadlém koutě ostrova, kde by žili se svými rodinami. Již dva roky po zahájení staveb byl Patmos opět terčem pirátského útoku z východu a Christodoulos i stavitelé uprchli na ostrov Evia. Když nebezpečí utichlo, kněží se na Patmos opět vrátili. Christodoulos je v klášteře, který byl jeho životním posláním, pohřben. Atmosféra v klášteře je duchovní, zapalujeme svíčky, mniši vedle nás si povídají, popíjí víno, kočky líně pospávají mezi zvony. Prohlížíme si fresky z 12. století, staré ikony i knihovnu se vzácnými rukopisy. Z kláštera je krásný výhled na moře a přístav Skala. Doporučuji vyrazit ke klášteru okouzlující starou byzantskou stezkou, je to sice méně pohodlné než po silnici, ale možná tudy chodíval již Christodoulos.


Stará byzantská stezka ke klášteru


Výhled zpět na přístav Skala

Chcete-li uctít sv. Jana, pijte víno na jeho svátek, neboť křesťané světili v ten den víno a pili na jeho počest. I staří Čechové prý znali tento zvyk. Kdysi totiž pohané dali sv. Janu napít otráveného vína, které mu ale nijak neuškodilo. Podle jedné staré pověry by měl na sv. Jana pít víno ten, kdo se bojí zmijí, v takovém případě bude v příštím roce před uštknutím ochráněn.
Patmos ale není jen ostrovem sv. Jana a Zjevení. Patmos má nádherné pláže – některé populární a plné lidí, taveren, s možností zapůjčení lehátek, slunečníků (Agriolivado, Kambos); další opuštěnější, ke kterým se dostanete procházkou přes kopce nebo lodí (Psili Ammos na jihu ostrova). Patmos není hornatý, kopce dosahují maxima 270 metrů, přesto působí divoce a nedotčeně, vždyť na ostrově žijí pouhé tři tisícovky obyvatel.

Adresy, které se mohou hodit:
www.12net.gr/patmos
www.patmos-island.com
www.greeka.com
www.patmosguide.net
www.explorepatmos.com