Těmto inckým solným dolům se říká jednoduše Salinas. Jsou využívány dodnes. Kolik je těch bazénků? Nevím, údaje, které jsem četl, se různí, někde psali tři tisíce, někde téměř dvojnásobek. Pokud chcete znát zaručené číslo, počítejte. Nebo si objednejte v Cuzcu u nějaké agentury výlet spojený s odborným výkladem a předvedením prací spojených se získáváním soli, čištění bazénků i exportem. Salinas jsou vskutku ideálním místem pro jednodenní výlet. Jen ta prašná silnice kroutící se v serpentinách ve mně rozhodně nebudila důvěru a nabádal jsem řidiče k opatrnosti. A pak se konečně poprvé otevřel výhled do údolí, na jehož jednom svahu se v slunci třpytily bazény, dlouhé obvykle kolem dvou metrů a naplněné slanou vodou, mezi nimiž se proplétaly skupinky turistů a indiánů. Vypadalo to jako obrovská malířova paleta plná bělostně se lesknoucích barev.

Variant výletů do Salinas je několik. Z vesnice Moray, dalšího inckého sídla, je to do Salinas několik hodin chůze do kopce a z kopce mezi terasovitými políčky. A po prohlédnutí solných bazénů lze sejít na druhou stranu do údolí Urubamba a tam sehnat nějaký odvoz zpět do Cuzca (nebo ho mít domluvený předem). V Moray si nezapomeňte prohlédnout staré terasy vytvořené do kruhu, prý to bývala incká laboratoř, v níž hledali optimální mikroklima pro pěstování kukuřice. Terasy jsou zrestaurované a je zde i muzeum.


Kostelík v Chincheru

Dalšími oblíbenými cíly výletů v okolí Cuzca jsou vesnice Chinchero a Maras. V Chincheru se výborně nakupuje na trhu před okouzlujícím kostelem, postaveném na inckých základech. Většina domů ve vesnici je z nepálených cihel což dodává Chincheru starobylý incký ráz.