Do prohlídky hradu zbývala půlhodina a tak jsme se kochali výhledem z nádvoří dolů na Sázavu. A posadili se v hradní restauraci na jeden polotmavý granát za 28 korun. Obsluha v dobovém oblečení, kterému odpovídala i hudba, v krbu plápolal oheň a na stěně výjevy z dobývání hradu. Na jídlo nebyl čas, každopádně atmosféra v restauraci pohodová. Na nádvoří nám ještě sokolník povyprávěl o svých svěřencích a vysvětlil, že u orla se musíte mít na pozoru nikoli před jeho zobákem, ale nesmírnou silou pařátů.

Hned ve vstupní chodbě hradu zaujme sbírka dobových grafických listů (mědirytin), která čítá 545 kusů a patří k nejvýznamnějším v Evropě. Jejich námětem je Třicetiletá válka. Bohužel během prohlídky není příliš času na jejich zkoumání a schopnosti číst staré německé texty jsou také omezené, což je škoda např. v případě satirických písní o porážkách protestantských vojsk. Lepty ukazují mj. rozestavení vojsk během bitev nebo dobytí Magdeburku císařskými vojsky v roce 1636.

Hrad byl založen v roce 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců a byl pojmenován Šternberk (Stern – hvězda, Berg – hora, kopec). Rodovým heslem Šternberků je „Nescit occasum“ – v češtině „nikdy nezapadá“, což má znamenat, že rod Šternberků nikdy nevymře. Hrad nepatřil Šternberkům krátce po roce 1467, kdy byl dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, později v letech 1712–1841 po vymření holické větve rodu (zpět ho koupil pradědeček dnešního majitele) a také v období vlády jedné strany ve 20. století. Otce dnešního majitele dokonce během prohlídky uvidíte na fotografii z roku 1956, kdy působil na hradě jako kastelán a průvodce, údajně na přímluvu místních obyvatel (prováděl do roku 1963). V roce 1992 byl hrad v restituci vrácen Zdeňku Sternbergovi, v jehož držení je dodnes. Podle vyprávění průvodce pan Sternberg na hradě trvale bydlí. V majetku Šternberků (Sternbergů) jsou i zámky Jemniště, Častolovice, Březina a Zásmuky.


Betlémská hvězda nad Sázavou

Prohlídková trasa začíná v největší místnosti hradu, tzv. Rytířském sále, kde jsme hned upozorněni na osmicípé betlémské hvězdy na modrém pozadí. V Matoušově evangeliu se dočteme (2,9–10): „Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo malé dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“ Tak vypráví Bible o cestě tří mudrců (králů) a setkání s Herodem. Matouš ale neuvádí jejich jména, Kašpar, Melichar a Baltazar se objevili až ve středověkých příbězích, takže, kdo ví, jak je to s tím původem odvozeným od Kašpara. Obrazy rozvěšené na stěnách rytířského sálu nemají kupodivu nic společného se Šternberky, jsou to podobizny generálů Třicetileté války (výjimkou je Jiří z Poděbrad). Prohlídka pokračuje kaplí sv. Šebestiána, tzv. Žlutým a Růžovým salónkem, který sloužil dámám k popovídání pod stropem s namalovaným Amorem (kde mě z rozestaveného rokokového nábytku zaujala chaise longue, tedy „dlouhá židle“, na níž zřejmě dámy během rozhovoru seděly proti sobě v tureckém sedu).


Český Šternberk


Český Šternberk – Rytířský sál


Pohoda pod Českým Šternberkem


Hned ve vstupní chodbě zaujme sbírka dobových grafických listů, která čítá 545 kusů a patří k nejvýznamnějším v Evropě. Na obrázku dobytí Budyšína roku 1620.

Prohlídka pokračuje knihovnou, která čítá asi 2000 svazků (na hradě je ještě jedna s 10 tisíci svazky). Jsou zde mj. první výtisky Ottova naučného slovníku, nejstarší Mayovky, ale i současná literatura, neboť majitel hradu knihovnu využívá. Na stole je soška knihomola s opravdu dlouhatánským nosem, jakési varování, že takhle dopadne ten, kdo bude hodně číst. A dále do jídelny, kde se natáčela Arabela, a do dalších salónků, kde se dozvíte i o objevení šternberského pokladu, schovaného kdysi před německými okupanty. Krásná je téměř neznámá série olejomaleb z prvních ročníků Velké pardubické. Autorem většiny z nich je Filip Sternberg (1852–1924), který patřil k zakladatelům slavné steeplechase. Na starých obrazech ožívají legendy závodu včetně koně Fantoma, prvního vítěze z roku 1874. A na závěr kromě tradičních loveckých trofejí uvidíte i krokodýla.

Vstupné pro dospělého činí 125 Kč, dalších 40 stojí povolení k fotografování. Během dubna je otevřeno jen o víkendech, od května denně mimo pondělí. Po prohlídce hradu si můžete zvolit některou z nabízených aktivit, např. zapůjčit si na hodinu loďku, jen pozor na místní jez, který si již vyžádal životy několika lidí a na Benešovsku patří k vůbec nejnebezpečnějším. Nebo si zamluvit celodenní výlet na kánoi po Sázavě. Ti, kteří mají rádi pěší túry, se mohou vydat po břehu Sázavy, směr Rataje nad Sázavou a dále ke klášteru Sázava nebo opačným směrem na Kácov.

www.hradceskysternberk.cz