Karel Čapek kdysi ve svém Výletu do Španěl napsal, že „všude na světě jsou domy a příbytky, ale na dvou koncích Evropy si zřídili lidé domovy ve zvlášť plném, tradičním a poetickém smyslu. Jedno to místo je stará Anglie, zarostlá břečťanem, se svými krby a lenoškami a knihami; a druhé místo jsou Španěly s krásně zamřížovaným pohledem do království ženina, do života rodiny, do kvetoucího srdce domu… nemá rodinného krbu; má rodinné patio, kde vidíte božím lidem do jejich pohovu, na jejich děti, na jejich denní svátek.“ A já bych dodal, že třetím takovým poetickým místem je alsaský Colmar a vůbec tohle francouzsko-německé pomezí, kde lidé jako by vymalovali kvetoucí čtvrtě hrázděných domů na kanálech, v jejichž podzemí se skrývají vinné sklepy. V těchto uličkách kdysi sídlily jednotlivé řemeslnické cechy, proto ty názvy – ulice výrobců klíčů, koželuhů, obchodníků, myslivců. Na břehu řeky Lauch bývala i rybářská čtvrť – Quai de la Poissonnerie.

Nejkrásnějším domem v Colmaru je Maison Pfister na rohu Rue Mercière a Rue des Marchands v samém centru města hned vedle Place de la Cathédrale. Postavit si ho nechal v roce 1537 obchodník s klobouky Louis Scherrer, ale jméno nese po F. X. Pfisterovi, který ho vlastnil v letech 1840–1892. Dům ukazuje na vkus buržoazie 16. století, jaká kombinace gotických a renesančních prvků, pískovce a dřeva, dřevěných balkonů, věžiček, arkýřů, reliéfů evangelistů, císařů i papežů. Hned vedle stojí ještě starší dům ozdobený dřevěnou skulpturou zasmušilého obchodníka – pod ním je na zdi datum 1419.

Chcete-li vystopovat původ města, musíte hluboko do historie. Nejstarší písemnou zmínku o Colmaru z roku 823 objevíte v chartě krále Ludvíka I. Pobožného, syna Karla Velikého. Zda byl Colmar založen za Merovejců či Karlovců, dnes nikdo neví, jméno města je ovšem římského původu – znamená „holubník“ (nikoli ve smyslu nepořádku, ale chovu holubů). Římskou přítomnost dokládá i nádherná mozaika o 80 metrech čtverečních objevená v 19. století v nedalekém Berghaimu v pozůstatcích římské vily. Mozaika je již 160 let součástí muzea Unterlinden v kostele bývalého dominikánského kláštera. Bezesporu nejslavnějším dílem muzea je ovšem Issenheimský oltář (Retable ďIssenheim), považovaný za jedno z nejdojemnějších uměleckých děl. Němec Matthias Grünewald ho maloval v letech 1512–1516 a ústředním motivem je ukřižování Krista, zvěstování a zmrtvýchvstání. Ve sbírkách muzea Unterlinden jsou i díla Picassa, Moneta či Dürera. Z roku 1226 pochází dokument, v němž je Colmar zmiňován jako město a v roce 1354 byl jedním z deseti měst, která vytvořila tzv. Décapole, federaci deseti alsaských měst, potvrzenou císařem Karlem IV. Décapole trvala přes tři sta let a přestože svazkem otřásla třicetiletá válka, byla zrušena až v roce 1679, kdy bylo celé Alsasko tzv. Nijmegenským mírem připojeno k Francii.


.
.
.
.
.

V Colmaru nelze neochutnat místní vína. Alsasko má mimořádně vhodné klima pro vinařství, za což vděčí pohoří Vogézy, přirozené hradbě proti západním dešťům a větrům. Pěstují se zde báječná bílá vína – mj. odrůdy Gewürztraminer, Pinot Gris, Riesling a Muscat. Alsasko protíná 170 km dlouhá cyklistická vinařská stezka a právě Colmar si můžete zvolit za základnu pro výlety po Route des Vins. Stezka vede i přes Riquewihr, nejvyhlášenější vinařskou vesničku Alsaska zařazenou do seznamu nejkrásnějších vesnic Francie (Les Plus Beaux Villages de France). Reklamní texty tvrdí, že v Riquewihru vlastnil vinice i filozof Voltaire. Ten v Colmaru žil od října 1753 do listopadu 1754 a dával zde dohromady materiál ke svému dílu Annales de l´Empire. Voltaire si pochvaloval bohatství místních knihoven stejně jako ochotu a komunikativnost místních právníků a úředníků, zvláště ve srovnání s Paříží.

Kam za kulturou? Přímo v centru na Place de ľ Ancienne Douane se v létě konají Soirées Folkloriques, tedy folklorní večery alsaské hudby a tance, vstup je zdarma. V prvních dvou měsících roku můžete do Colmaru vyrazit za karnevalovým veselím, Colmar je známý i svými vánočními trhy, které začínají již koncem listopadu. Časy colmarského „Woodstocku“ jsou ale nenávratně pryč. V sedmdesátých letech zde po pět let na obřím rockovém festivalu vystupovaly legendy jako Jethro Tull, Lou Reed, Frank Zappa, Carlos Santana, Peter Gabriel či Pink Floyd. Hudební festival se ve městě koná v srpnu, na letošní ročník jsou přihlášeni mj. Deep Purple a rappeři Sexion d´Assaut.

Kromě Unterlinden jsou v Colmaru i další zajímavá muzea, především Musée d´Historie Naturelle et d´Ethnographie, kde od února začíná celoroční výstava pravěkých koster a fosilií. Colmar je rodištěm F. A. Bartholdiho, sochaře a architekta, jehož nejznámějším dílem je Socha Svobody, darovaná francouzskou vládou Spojeným státům – blíže se s jeho dílem a životem seznámíte v Musée Bartholdi.

Jak do Colmaru? Nejpohodlnější je let do Štrasburku (ČSA mají přímé lety) a odtud 74 kilometrů vlakem, cesta trvá asi 45 minut. Další možností, jak dorazit do Colmaru, je chůze – pěšky z Paříže. Žertuji – jedná se o údajně nejdelší chodecký závod na světě. V posledním desetiletí se v hlavní kategorii chodí vzdálenost mezi 430 až 540 km, loni zvládl již trojnásobný vítěz Dimitrij Osipov z Ruska trať za 56 hodin.

Adresy, které se mohou hodit:
www.carnavaldecolmar.com
www.ot-colmar.fr
www.visit-alsace.com
http://frenchmoments.com
www.noel-colmar.com
www.tourisme-alsace.com
www.ter-sncf.com
www.musee-unterlinden.com
www.colmar.fr
www.alsace-route-des-vins.com
www.foire-colmar.com
www.museumcolmar.org
www.musee-bartholdi.com

články z Alsaska a Francie:
http://www.cestomila.cz/zeme/128-francie