Turečtí celníci mě zamkli do slabě osvětlené místnosti plné lidí
tlačících se u východu na druhé straně. Na stěně fotografie imáma
Chomejního, všude kolem ženy v černých čádorech. Plné dvě hodiny jsem
strávil na tomto nevlídném místě, než se otevřely dveře a sloužící
íránský důstojník mi podal ruku a řekl větu, kterou jsem od tohoto
okamžiku slyšel nejčastěji – Welcome to Iran.
Mezi Tureckem a Íránem je tato pochmurná pohraniční místnost
Isfahán, jedno z největších náměstí světa pojmenované po Chomejním
Isfahán, Loftoláhova mešita
Isfahán, takto vypadá bazar když je svátek na počest imáma Husajna
Isfahán, čajovna pod mostem Khaju
Isfahán, čajovna pod mostem Khaju
Isfahán, kdysi šáhova mešita, dnes Masjed-é Emám
Isfahán, kdysi šáhova mešita, dnes Masjed-é Emám
Masjed-é Emám čili Imámova mešita
Isfahán, smutné byly isfahánské mosty bez tekoucí Zayandé
Isfahán
Isfahán, typické knihkupectví, převládá náboženská literatura
Isfahán, v klidné zahradě mešity
Qom, svatyně Fatimy v nejsvatějším městě Íránu
Qom, šíité mají svátek