Slobodné kráľovské mesto Skalica:
O trdelníku, rubínu i rotundě sv. Juraja

Že je Skalica vinařským centrem, dokazuje nejen počet sklípků v okolí, ale i socha postávajícího chlapíka s demižonem – tak trošku opilecky opřeného o stůl – u níž se fotí turisté. Tradice místního vinařství sahá až do 15. století, ale když jsem se vyptával v turistickém infocentru na otevřené búdy a na možnost ochutnání skalické frankovky, která má údajně „vyhledávanou, plnou nezaměnitelnou chuť“, odpovědí bylo krčení ramen. Nejznámějším místním vínem je Skalický rubín, staré značkové víno, registrované již za Rakousko-Uherska, směs Modrého Portugalu, Frankovky a Svatovavřineckého. Má tmavou rubínovou až granátovou barvu a buket po zralém ovoci. Skalický rubín se prý báječně hodí ke Skalickému trdelníku. Historie této místní speciality sahá do 18. století, kdy se ve městě usadil maďarský generál (a básník) gróf Gvadányi. Významnější dědictví ale za sebou zanechal jeho sedmihradský kuchař, který sebou do Skalice přinesl recept na trdelník. Pravý Skalický trdelník je posypaný ořechy a práškovým cukrem a má ochrannou známku EU. Jenže jakmile ji v roce 2007 dostal, už se po celém Slovensku prodával „trdelník ze Skalice“, však jsem četl výhružky, že kdyby toto (např. napodobeninu s mákem) „chcel predávat v Skalici, asi by sa defenestrácii nevyhol“.