Butrint leží na malém poloostrově vystupujícím do vod lagunového Butrintského jezera, které je spojeno s mořskou úžinou oddělující břehy Albánie a řecký ostrov Korfu. Z jihoalbánského přístavu Sarandë je to do Butrintu asi půl hodiny jízdy po slušné silnici. Památky v Butrintu jsou otevřené po celý rok a vstupné je pro cizince 700 leků. Na seznam světového dědictví UNESCO byl Butrint zařazen v roce 1992 (kromě Butrintu jsou na seznamu města Berat a Gjirokastra), a během devadesátých let a politické i ekonomické krize v Albánii, byl zařazen na seznam ohroženého dědictví kvůli nedostatečné ochraně, krádežím a rabování. Ruiny starověkého Butrintu byly odkrývány od roku 1928, kdy sem přijel italský archeolog Luigi Maria Ugolini. Itálie pod fašistickou Mussoliniho vládou měla zájem o odkrytí římských památek a prokázání římského vlivu v této oblasti, na kterou si zase jednou činila nárok.