Když řeknu Kypr, co Vás napadne jako první? Právě nyní, v době, kdy články o krizi na Kypru plní média.
Klid. Člověk si na Kypru odpočine. A nemám na mysli jen ty, kteří na Kypr přiletí na dovolenou. Kypr je prostě příjemným místem k životu. Všechno je blízko a pokud si člověk potřebuje něco vyřídit, vše lze poměrně jednoduše, služby fungují v pohodě a bez zbytečných průtahů. Uvedu jednoduchý příklad – nedávno jsem potřeboval mezinárodní řidičský průkaz. Představovali jsme tehdy kolegům z Česka kyperské památky a u jedné jsme je vyložili i s průvodkyní a mě řidič odvezl na nedaleký úřad. Za čtvrt hodiny jsme byli zpět i s řidičákem, lidé si ještě ani nestačili pamětihodnost prohlédnout. V tom to je. O Kypru se nyní píše v souvislosti s finanční krizí, že končí daňový ráj. Tak jednoduché to není, mimochodem, já s výrazem daňový ráj vůbec nesouhlasím, současných 10 procent není žádný daňový ráj. Krize? Na Kypr dorazili novináři a zjistili, že nemají o čem psát a co natáčet. Byli tam týden a nic se nedělo. Takových tam byly celé štáby. Co mají domů hlásit… Pak se chytali všeho a někteří to vysloveně nafukovali.

Zkuste tedy rozptýlit obavy turistů z dovolené na Kypru. Já mohu za sebe říci, že jsem byl na Kypru v době, kdy „to“ vypuklo. Zatímco české titulky hlásily fronty před bankomaty, na Kypru probíhal karneval a po něm začátek předvelikonočního půstu, který je dnem pracovního volna. A nepotkal jsem jediného naštvaného člověka, všichni se bavili.
To, co se na Kypru dělo, se nedotklo a nedotkne turistů. Výběry z bankomatů byly pozastaveny, ale jen – a to se v článcích a komentářích u nás opomíjelo – u dvou bank. Což se turistů nedotklo, protože si mohli vybrat z bankomatů jakékoli další banky. Že byly dvě banky zavřené, to je přece turistům jedno. Výběry s limitem asi 300 eur na den se také týkaly těch dvou bank, já například jejich klientem nejsem a nijak jsem „krizi“ nepocítil, přestože jsem v té době též byl na Kypru. Co se týká cestovního ruchu, na Kypru funguje všechno a fungovat nepřestane. Hotely, restaurace, obchody, vše je otevřené a normálně funguje. A už vůbec žádné násilnosti, nedá se to srovnávat s tím, co se odehrávalo loni v Řecku. I když i v Řecku byl rozdíl mezi protesty v Aténách a pohodou na ostrovech, na těch menších ani nevěděli, co se to v hlavním městě vlastně děje. Současná situace – což bych trochu opatrně tvrdil – může naopak přinést pro turisty výhodu, protože lze předpokládat, že klesnou ceny v restauracích i obchodech. Už nyní klesají ceny realit. Každopádně cestovní ruch si na Kypru hlídáme, je to pro Kypr zásadní odvětví, které tvoří významnou část příjmů. Nyní se sice prodeje přibrzdily, přesto jsou od března hotely téměř plné na celou sezónu a na léto hlásí stop stav. Pokud tedy přijedou individuální turisté bez zajištěného ubytování, nemusí být jeho sehnání nejjednodušší.


Kyperské moře


Kyperské pobřeží u hrobek králů nedaleko Pafosu

Proč není na Kypr přímá letecká linka z Prahy?
ČSA zrušily přímé lety loni a žádná jednání o jejich obnovení neprobíhají. Přirozené by asi bylo, kdyby je zastoupily kyperské aerolinie, bohužel Cyprus Airways jsou v ještě horší situaci než ČSA. Proč ČSA přímou linku na Kypr zrušily, je pro nás velká neznámá, přestože to oficiálně zdůvodnily nezájmem v destinaci. Ale – měly na Kypr sedm letů týdně a v létě dokonce devět. Proč z devíti rovnou na nulu? Jak může být nezájem v destinaci, vždyť jsem teď uprostřed března letěl na Kypr s Austrian Airlines a v letadle do Vídně i z Vídně byste nenašel volné místo. Obsazenost z Prahy byla vysoká též. Na Kypr létá ročně asi 20 tisíc českých turistů, to číslo nebude skokově padat ani se zvedat, většina létá s cestovními kancelářemi a tedy chartery. Přibližně 20 procent z nich cestuje individuálně, to je asi 4000 ročně. Ti létají přes Vídeň, to je nejideálnější a nejrychlejší spojení, lety na sebe dobře navazují. Přestože Austrian Airlines zvedly ceny, jsou pořád levnější, než bývaly ČSA, letenky lze dostat za 11 000 i méně. Nás netrápí ani tak neexistence přímého spojení, ale ceny letenek. (Srovnatelné ceny mají Lufthansa i LOT, ale jejich lety jsou většinou o několik hodin delší díky horší návaznosti ve Frankfurtu a Varšavě – pozn. pn.)

Jaká jsou Vaše nejoblíbenější místa na Kypru?
Spíše než místa bych zdůraznil roční období. Já když letím na Kypr soukromě, tak jsem vlastně také turista a nejraději mám Kypr koncem září nebo v první polovině října. V létě teploty stoupají až na 40 stupňů a to už je až příliš vedro. Koncem září je vše po sezóně zklidněné, teploty se pohybují kolem 30 stupňů, moře je vyhřáté, zraje víno. Snad jediným mínusem je, že se dříve stmívá, zatímco v létě svítí slunce do devíti večer. Ale posezení venku za soumraku a v příjemných teplotách bez klimatizace má své kouzlo. Pokud bych přece jen měl upřednostnit nějaké místo, nejraději jezdím do Pafosu, který je různorodější než města na východě Kypru. V Pafosu sednete do auta a za pár minut jste na vinicích a v horách, v nichž se schovávají staré kostely zapsané na listině světového dědictví UNESCO.

Říká se, že Kypřané jedí s takovou rozkoší, jako by právě to dnešní jídlo mělo být jejich posledním. A také, že nejedí, aby žili, ale žijí, aby jedli. Připomíná to marketingová hesla.
Nejen, že se říká, že jedí, jako by toto jídlo mělo být jejich poslední, tedy jako by měli zítra zemřít, ale také, že si staví domy, jako by měli žít věčně. Kypřané mají opravdu poměrně velké domy. Nedávno jste mohl číst titulky na internetu, že Němci jsou nejchudší v Evropě, naopak Kypřané po Lucemburčanech nejbohatší. Kypřané totiž mají majetky v nemovitostech a půdě. Většina opravdu bydlí ve vlastním. Ale zpět k jídlu. Není pravda, že by se na Kypru všichni denně nacpávali, že by si neustále dopřávali meze. Na Kypru se říká mezeves – chuťovky. Je to způsob stolování, který se dá přirovnat ke španělskému tapas. Vyvíjí se to dlouhodobě a liší se oblast od oblasti. V dřívějších dobách se převážná většina obyvatel živila zemědělstvím a lidé celý den trávili na polích. Když zašli v poledne domů, nebo za nimi na pole někdo z rodiny přišel, přinesl to, co bylo místně a časově k dispozici. Nebyl čas vyvářet a tak to byl třeba zbytek masa, pár oliv, trochu chleba, nakrájela se okurka. Ten vývoj trval staletí a dnes, kdy už pomalu nevíme, co bychom si dali, je z toho „specialita“ pro turisty. V pětihvězdičkovém hotelu vám nabídnou fazolovou polévku a je to delikatesa, a přitom před padesáti lety to jedly naše babičky a dědové to odmítali. Meze dnes může být bohaté, třeba i rybí a z mořských plodů. Ovšem, má to svůj styl. Vy si máte dát od všeho opravdu chuťovku, na jedno či pár kousnutí, kousek masa ze špejle, kousek dalšího masa, musí na to být čas, nejde o to se nacpat, aby se člověk odvalil si lehnout. To pak ani zdravá středomořská kuchyně není zdravá, to se vrátíte z dovolené o čtyři kila těžší. Na Kypru nechodí dva tři lidi na meze. Vždy je u toho více lidí, například když se sejde rodina při příležitosti nějakého svátku, to hoduje 20 až 30 lidí. Takový oběd začíná v jednu hodinu a trvá do pěti odpoledne, povídá se, pomalu se jí. Ale meze není typické kyperské jídlo.


Kyperské hodování


Kyperská večerní nálada

A co byste nazval typickým či národním jídlem?
Když se na Kypru přiblíží léto, na svátek sv. Heleny a sv. Konstantina 21. května, lidé vyrážejí do hor na tradiční pikniková místa a tam se rožní maso. Souvlaki. To vídáte v restauracích, jsou to malé špízy s kousky masa. Souvla, to je asi takovýto špíz (pan Orphanides roztáhl paže) a na něm pořádné kusy masa. To se rožní ve velkém, to je typické. A všude na Kypru si všimnete pecí, nejen na vesnicích, ale i v hotelích v restauraci u pláže. V těch pecích se tradičně peče chleba na celý týden pro celou rodinu, on ten týden vydrží, a také se v ní pečou další pokrmy, například dušené maso s cibulí – tavas. Připravuje se to tak, že se pec vystele dřevem, to se zapálí a nechá hořet. Když je pec dostatečně rozžhavená, vše se vymete a dovnitř se dá kotlík s masem, případně pekáč s bramborami, zavřou se dvířka a zadělá se to hlínou. V postupně vychládající peci se to dělá přibližně pět hodin.

Jaký byste doporučil kyperský festival? Je vhodné letět na Kypr o Velikonocích?
Velikonoce jsou na Kypru významnějším svátkem než Vánoce. Pokud turisté nejsou pravoslavného vyznání a nechodí na bohoslužby, budou jen chodit kolem, bez jakéhokoli vztahu, příliš smyslu tam v takovém případě nevidím. V tu dobu přilétá hodně Rusů, což je právě otázka náboženství, Velikonoce jsou v pravoslavném světě více duchovní záležitostí než u nás, kde máme pomalovaná vajíčka, pomlázky a tím to pro většinu lidí končí. Spíše bych doporučil na podzim festival vína v Limassolu, žije tím celé město, víno teče proudem a teče zadarmo. Ve starověkém divadle v Kourionu se zase konají divadelní Shakespearovy slavnosti, kam pravidelně jezdí soubor ze Stratfordu. A i když se hraje Shakespeare, je z toho taková party, protože Britové si otevřou příruční ledničky, vytáhnou pivo, víno, pojídají sendviče. Zábavný je též březnový karneval v Limassolu. Naše organizace vydává pravidelný měsíčník, kde nejatraktivnější akce na Kypru inzerujeme.

Většina lidí vždy létala na Kypr kvůli moři a asi tomu tak je i dnes. Přesto – kyperský cestovní ruch se orientuje i na alternativní způsoby dovolené.
Ještě před 10–15 lety byl Kypr destinací Sea & Sun. V sílící konkurenci hledali Kypřané, jak využít přírodního prostředí. Vždyť Kypr na poměrně malém prostoru nabízí značné výškové a klimatické rozdíly. Vybudovaly se naučné stezky, jako příklad uvedu stezku Afrodita, která mapuje oblast Pafosu a míst, kde stály ve starověku chrámy, v níž se bohyně narozená na Kypru uctívala. Další stezky vedou po vinicích a sklepích apod. Pohoří Troodos je protkáno cyklostezkami, uvidíte cedry, vinařské vesničky, staré kostelíky. Cyklostezky jsou vybudovány i u moře, kde se v nulovém převýšení mohou projet i děti. Limassol má na šířku od moře sotva dva kilometry, ale po pobřeží se táhne snad 25 kilometrů. A po celé délce je vybudovaná cyklostezka i pěší stezka. Můžete jít s dětmi na procházku, kam dojdete, tam dojdete, i z přilehlých oblastí jezdí zpět autobusy a stojí jediné euro. Příměstský autobus jezdí až k památkám v Kourionu. A tak je to na Kypru téměř všude. Soustředění na Kypru mívají sportovní kluby. Začali to fotbalisté, v našem zimním období, to je na Kypru nějakých 12–15 stupňů, tam z ČR bývají každoročně dva tři týmy, celoevropsky jsou to desítky. Díky báječným podmínkám tam trénují i cyklisté, pravidelně tam jezdí olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý, který letos zopakoval své vítězství v Cyprus Sunshine Cupu. Na Kypru jsou čtyři golfová hřiště, přesto golfisté tvrdí, že je to málo. Ve vodách kolem Kypru je množství skvělých potápěčských lokalit, kde nechybí ani vraky lodí, rozšířené jsou i vyjížďky na koních.


Starověké mozaiky v Pafosu


Bazilika Hrysopolitissa. U jednoho ze sloupů před bazilikou byl údajně bičován sv. Pavel.

Commandaria je nejstarší víno na světě s původní recepturou. Jak ho pijí Kypřané?
Spousta lidí na Kypru ho považuje za mešní víno a také se jako mešní víno používá. Je to světoznámé víno, ale že by se na Kypru pilo ve velkém, to rozhodně ne. Možná jste sám zažil, že Vám Kypřané nabídli po večeři něco ostřejšího, chlapské kyperské pití je zivania, Commandariu nabídnou spíše ženám. Commandaria se pila v Čechách už za Karla IV. Tehdy putoval Evropou kyperský král Petr I. z dynastie Lusignanů a snažil se sehnat podporu pro uspořádání křížové výpravy. Jednal s papežem, v Anglii, Itálii, Německu a také v Čechách. Petr I. sebou vozil právě Commandariu, protože jiná vína by se cestou zkazila. Z té doby je Commandaria známá nejen u nás, ale i v Anglii a jinde v Evropě. Postava Petra I. je známá z muzikálu Noc na Karlštejně, kde ho hraje Waldemar Matuška. V muzikálu se mu říká král cyperský, což mnoho lidí mate a ani si neuvědomí, že je to kyperský král.

Kde nakupujete v Praze kyperské speciality, například sýr halloumi?
Kyperské speciality se podobají řeckým, ale i arabským specialitám. Kyperskou specialitou je mj. bulgur, ten se na Kypru velmi ujal. Je bulgur arabský? Turecký? Kyperský? Každý Kypřan bude tvrdit, že je kyperský, vždyť jako jednu z příloh ho na Kypru dostáváte pravidelně. V Opletalově ulici ho kupuji v arabské prodejně, v řeckých ho nemívají, protože Řekové ho nejedí. Sýr halloumi snad má kyperský původ, ale byl již v dávných časech rozšířen i v Řecku a na Blízkém východě. K výrobě se používalo kozí mléko, dnes i ovčí nebo nějaká směs. Halloumi seženete v řeckých prodejnách. Kdysi se ho podobně jako další speciality snažil dovážet pan Fábry, ale nemohl prorazit politiku, kterou zde razí velké řetězce a to přesto, že Halloumi má životnost rok. Dnes se halloumi vozí v malém z Německa.

Více o Kypru na www.visitcyprus.com