Nejprve z Méridy do Madridu a… vlakové nádraží Chamartin v Madridu nám k srdci nepřirostlo. K prodeji lístků snad deset pokladen, ale… pouze ve dvou prodávají na dnešek a před nimi fronta jak… ve Španělsku. Jak jsme očekávali, první rychlovlak do Segovie vyprodaný, druhý stojí místo 13 eur za osobu dvojnásobek, takže jedeme za dvě hodiny třetím. Pominu-li ty dvě hodiny čekání, Madrid – Segovia za cca 28 minut, rychlovka (obyčejné vlaky jezdí asi dvě hodiny), ale většina cesty vede tunelem a z krajiny nevidíme nic. Pouze dostáváme z obrazovky informaci, že se řítíme rychlostí 220 km za hodinu (oficiálně dosahuje vlak Avant 250 km a je součástí rozsáhlé sítě španělských rychlovlaků).

Na Chamartinu byly otevřené ještě další tři pokladny, v nichž se prodávaly lístky na příští dny. Mačkám červený knoflík „venta anticipada“ a vyjede mi číslo 692. Právě prodávají čísla kolem 630, brzy poznávám, že bych čekal na lístek na zítřejší den nejméně dvě hodiny (velmi optimistický předpoklad) a vzdávám to. Jedna paní jde protestovat k pánovi sedícímu u okénka, který si jen tak ťuká do počítače, že by mohlo být otevřeno více pokladen. Výsledkem je cedulka, že zde je pokladna mimo provoz, prodej tedy rozhodně neurychlila. Zlaté poměry například na pražském „Hlaváku“. Samozřejmě, jízdenky je možné koupit přes internet, pro cizince to však není vždy ideální. Španělský systém kupování jízdenek na vlak je jednoduše šílený, přestože je ve Španělsku vysoká nezaměstnanost.

Podobné je to v Segovii, kde je otevřené jediné okénko a před ním asi 15 lidí. To máte pocit, že se Španělé fakt zbláznili. Čekám deset minut a u jediného okénka kupuje stále stejný pán a něco zdlouhavě řeší. To ale nemá řešení, stál bych tu hodinu dvě, přece nestrávím večerní Segovii na nádraží ve frontě. Mávnu rukou a ohlížím se po odjezdu do města a do hostalu, protože nádraží rychlovlaků je nějakých 5–6 km za městem. Autobus jede za 15 minut, cesty z Extremadury (ráno jsme vyrazili z Méridy) máme už plné zuby, vedle stojí taxi a za 8 eur nás doveze k hostalu v uličce za katedrálou. Jmenuje se Hospedaje La Juderia (dvoulůžkový pokoj za 45 €), protože v těchto uličkách bývala kdysi židovská čtvrť, ale to je půl tisíciletí zpět.


.
.
.

Z hostalu je to pár kroků kolem katedrály na Plaza Mayor, sedáme si na zahrádku, objednáváme kávu, dvakrát dražší než jinde v Segovii, ale posezení před katedrálou je fajn. Z hlavního náměstí po Calle Isabel la Católica a Calle de Juan Bravo scházíme na Plaza de San Martín se stejnojmenným kostelem a sochou Juana Brava, v 16. století jednoho z vůdců povstání občanů Kastilie proti králi Karlovi V. Habsburskému. Revolta byla rozdrcena v bitvě u města Villalar (1521) a její vůdci, mezi nimi Juan Bravo, hned druhý den popraveni. Kus dále se z Calle de Juan Bravo stává Calle de Cervantes, pojmenovaná po autorovi proslulého románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, a každým okamžikem už se musí otevřít pohled na úchvatný akvadukt tyčící se nad Plaza del Azoguejo. Prý jeho statiku narušují otřesy způsobené hustým provozem v centru města, ale stojí už téměř dva tisíce let. Vlevo akvadukt končí u hradeb, na druhou stranu se táhne přes náměstí dále z centra města. Stojí za to, projít si těch přibližně 800 metrů do úzkých uliček, mezi méně vznešené domy, na jejichž balkonech visí rozvěšené prádlo, tam, kde se oblouky postupně snižují.

Segovia leží v nadmořské výšce 1000 metrů a přibližně 12 km od města začínají kopce Sierra de Guadarrama (nejvyšší vrchol Peñalara dosahuje výšky 2428 m n. m.) a díky tomu má v létě příjemně chladnější klima. Prý se Segovii říká „Kamenná loď“, neboť její silueta na kopci právě loď připomíná, hrad je přídí a katedrála stěžněm. Každopádně je Segovia půvabné historické město se spoustou nádherných památek, které bylo na seznam světového dědictví UNESCO zapsáno už v roce 1985. Rozhodně nevynechejte noční procházku městem, katedrála i kostely jsou krásně nasvícené, po půlnoci byly uličky téměř prázdné, ale cítil jsem se v nich bezpečně.

V dávných dobách stála na ostrohu mezi řekami Eresma a Clamores keltsko-iberská osada a právě ze starého keltsko-iberského jazyka pochází název města, které se tehdy jmenovalo Segobriga. Výraz „sego“ znamená vítězství, podobně se jmenovaly další osady v dnešním centrálním Španělsku např. Segontia nebo Segeda, výraz „briga“ město – Vítězné město, to byl starý název Segovie. Současné jméno neslo již za Římanů, tehdy byla Segovia vojenským i obchodním centrem. Za arabského panování se pod jménem Šiqūbiyyah stala postupně významným městem několika maurských království. V roce 1088 dobylo město vojsko krále Alfonse VI. Kastilského, její bohatství a význam v křesťanských časech stále rostl, stala se dokonce sídlem Trastámarské dynastie. V roce 1474 byla v kostele San Miguel korunována Isabela Katolická kastilskou královnou (stavba katedrály započala až v roce 1525). Význam města upadl po potlačení povstání comuneros proti králi Karlovi V. Habsburskému, v němž hrála Segovia vedle Toleda jednu z podstatných rolí, král nikdy Segovii neodpustil a udělal z ní druhořadé město. Za Karla V. sice započala stavba katedrály, ale protáhla se na dlouhých 200 let. Až v 18. století pozvedli Segovii bourbonští panovníci, kteří nechali vystavět asi 10 kilometrů jihovýchodně od města své letní sídlo La Granja s krásnými zahradami (celým jménem Palacio Real de La Granja de San Ildefonso). Poručil ho postavit Filip V. Španělský, první Bourbon na španělském trůnu, jako by se mu stýskalo po nádheře Versailles a nepochybně právě komplex Versailles byl vzorem při stavbě paláce.


.
.
.

Asi půl kilometru za katedrálou stojí Alcazar, hrad, o němž turistické letáky vyprávějí, že byl inspirací pro pohádkový Cinderella Castle v Magic Kingdom ve Walt Disney World Resort na Floridě. A na první pohled, něco na tom bude. Toto není typický španělský Alcazar, tedy zdi z velkých kvádrů a uvnitř jemná maurská krása jak z pohádek o tisíci a jedné noci, ale pozor, kdo ví, jak vypadal před tisíciletím, současná podoba je hodně novodobá. Původně na tomto vyvýšeném místě stávalo římské opevnění, poté arabská pevnost, podobně jako u řady dalších španělských hradů. První zmínky o Alcazaru pocházejí z dob asi 30 let po dobytí města křesťany během reconquisty, do poloviny 12. století to bylo pravděpodobně jen dřevěné opevnění. Až Alfons VIII. Kastilský nechal postavit kamenný hrad, který postupně mohutněl v následujících stoletích za dalších panovníků, za Jana II. Kastilského byla vztyčena velká věž, která dnes nese jeho jméno.

V turistickém centru v Segovii nabízejí turistickou kartu (Tarjeta turística Amigos de Segovia) za tři eura, na kterou jsou slevy – obvykle 5 až 10 procent – v některých turistických místech, hotelech, restauracích i obchodech. Ale neočekávejte, že byste na tuto kartu měli volný vstup do hradu nebo paláce La Granja.

Segovia má úchvatnou katedrálu, téměř pohádkový hrad, několik starých kostelů, spoustu tajemných uliček, báječné restaurace. Ale Segovia má především něco, co snad žádné jiné město na světě – 800 metrů dlouhý římský akvadukt. Prochodil jsem uličky a kopce Segovie a vím, že akvadukt není vidět odevšad, přestože na Plaza del Azoguejo je vymalován vysoko nad střechami a měsíc svítí mezi jeho oblouky. Naopak to platí, na Plaza del Azoguejo vidíte celou Segovii, kdokoli ten obraz spatří, ví, že je v Segovii. Dílo mistrné a oslavné, dílo, které nepřetrhává svazky s nízkými lidskými příbytky, naopak, jako by přirozeně zapadalo do lidského hemžení dole. Nikoli hrad, nikoli katedrála, „obyčejný“ akvadukt na věky hlásá slávu a skvělost Segovie. Jakoby člověk zabloudil do jiného věku, to je otřepaná věta, ale znovu a znovu se mi žene hlavou. 2000 let od časů Traiana, akvadukt bez okolků účtuje s časem. Bavilo mne se pod ním poflakovat uprostřed noci a popíjet těžké španělské víno. Karel Čapek kdysi psal, že kastilská vína podněcují statečnost – a jsem v Kastilii – pít kastilské víno pod římským akvaduktem, tento večer si užívám pravou španělskou hospodu a statečnost.

Zítra zpět do Madridu a autobusem. Žádné fronty, cesta vyjde levněji než vlak (8 €) a lístky lze v pohodě koupit až před nástupem do autobusu. Navíc autobusové nádraží je nedaleko historického centra.

http://tarjetaturisticasegovia.com/
http://visitsegovia.turismodesegovia.com/