Vízum, letenky, bezpečnost

Na webových stránkách www.mzv.cz/cestujeme se dočteme informaci: Království Saúdské Arábie zavedlo od 27. 09. 2019 nový druh krátkodobého víza – turistické vízum (bez nutnosti saúdského ručitele – sponzora). Návštěvníci mají možnost získat mnohonásobné vízum na jeden rok s pobytem maximálně 90 dnů.

Informace platí. Prostřednictvím webových stránek visa.visitsaudi.com lze vízum vyřídit během několika desítek minut. Vytvoří se účet, nahraje fotka určené velikosti, vyplní požadované údaje, žádná záludnost se neobjeví. Vízum není levné, jeho součástí je pojištění v případě léčby covidu-19 v zemi, celkem přibližně 3500 Kč. Po zaplacení kartou přišlo za deset minut na udanou emailovou adresu: We are glad to inform you that your application has been approved and your e-visa has been issued. We wish you a pleasant stay in Saudi Arabia. Vízum je možné podle informací MZV získat i po příletu na letišti v Saúdské Arábii.

V současnosti, na rozdíl od časů před rokem 2019, je tedy Saúdská Arábie přístupná turistům. Navíc, žádná omezení kvůli covidu-19, bez očkování, bez testu, bez roušek či respirátorů. Tuto informaci jsem zkoušel ověřit emailem u české ambasády v Rijádu, odkud přišla odpověď: Podle našich informací v místě i zkušeností z cest do KSA je platná a aktuální informace našeho webu, tedy vstup do KSA je není podmíněn prokázáním se bezinfekčností. Co přesně znamená je není podmíněn už jsem neřešil. Ze saúdského velvyslanectví v Praze nepřišla odpověď žádná. Ovšem u online vyřizování víz tyto informace nechyběly.

Do Rijádu či Džiddy (Jeddah) létají z Prahy např. turecké aerolinky s přestupem v Istanbulu. A platí u nich totéž, co v případě SA – žádná omezení kvůli covidu-19, bez očkování, bez testu, bez roušek či respirátorů. Letenky do Rijádu jsou levnější, lze je pořídit i pod 10 tisíc Kč. Let z Istanbulu do Džiddy trvá přes 3,5 hodiny a pravděpodobně bude okořeněn poutníky do Mekky, kteří jsou již na cestě oděni v tradičním bílém rouchu (překvapením může být, že hovoří německy). Na letišti v Saúdské Arábii pasová kontrola, třikrát přiložit čtyři prsty na čtečku a vstup do donedávna uzavřené země je otevřen.


Stará čtvrť Džiddy Al Balad byla založena v 7. století


Moderní architektura využívá prvků té dávné


Před Mekkou vítají hosty nápisy „For non Muslims“


Občas se velbloud uprostřed silnice objeví

„Bezpečnostní situace v Saúdské Arábii vyžaduje zvýšenou úroveň opatrnosti.“ To se dočteme na stránkách MZV. Ale kdeže, na světě je z hlediska turisty málo bezpečnějších míst, na evropském kontinentu taková stěží najdete. V Saúdské Arábii se nekrade, nepřepadává. Samozřejmě, je nutné se vyvarovat vyslovených hloupostí, např. urážet islám, pašovat alkohol, chodit v minisukni, drze fotografovat ženy apod., dva líbající se muži na veřejnosti též nebudou v bezpečí, ale to je snad každému jasné.

Platební karty, půjčovny aut, smlouvání

Není vůbec samozřejmé platit v Saúdské Arábii kartami Visa nebo MasterCard. Terminály platbu často nepochopitelně odmítnou, např. u jedné karty platba neprojde, vzápětí u druhé projde. Leckde požadují především místní karty Mada. Rozhodně je tedy výhodné mít u sebe hotovost v rijálech dostačující k zaplacení např. ubytování v hotelu nebo benzínu, především na pumpách jsme téměř nikdy s našimi kartami neuspěli, podobně se to stávalo v restauracích, jednou ano, podruhé ne. Rijály lze směnit hned na letišti, ve městě není jednoduché objevit směnárnu, kurzy jsou stejné jako na letišti, nevyděláte, neproděláte. Některé hotely ve vnitrozemí přijímaly pouze hotovost, po kratší diskusi byli v recepci ochotni akceptovat platbu v dolarech.

Jednou ze situací, které musí čelit každý, kdo vyjede do arabských zemí, je smlouvání. Někteří tvrdí, že je součástí kultury. Smlouvání na trzích, v mnoha obchodech, je v arabském světě běžné. V Saúdské Arábii jako by na tuto součást kultury zapomněli, turistický ruch a možnost pořádně obrat neznalé prostředí ještě naplno neobjevili. Nikdo nenadhodí na úvod nesmyslně vysokou částku, leckde, i ve starém městě v Džiddě, jsou např. na oblecích cedulky s cenou. Totéž platí v taxi, hotelích, restauracích i obyčejných jídelnách. Půlka kuřete s kopcem rýže bude za 16 rijálů (přestože je vše v restauraci pouze v arabštině, kterou neovládáte), možná někde řeknou 18, ale nikdy 32. Jídelní lístek v angličtině není samozřejmostí ani v drahých restauracích.

Půjčení auta se neobejde bez komplikací. V jedné arabské společnosti hovoří pouze arabsky, vedle v mezinárodní společnosti prohlásí bez zájmu, že auto nemají, kromě předrahého bavoráka. Není snadné na poslední chvíli objevit společnost, která udělá vše, abyste za pár hodin odjeli ve vypůjčeném autě. V současnosti zřejmě platí, že držitelé řidičského průkazu ze zemí EU ho mohou v Saúdské Arábii používat (případně mezinárodní řidičský průkaz). Jenže… co platí na papíře, nemusí platit v reálném světě.

Všude vyžadovali saúdskou řidičskou licenci, protože na to mají kolonku v počítači a nevyplněná je dál nepustí. Faktem je, že je to pouze byrokratická záležitost, kterou náš asistent dokázal vyřešit. Nejprve nás posílal taxíkem někam na úřad, kde dopředu domluví naši návštěvu a vše proběhne nečekaně rychle, v rámci pár desítek minut. Proběhlo to ještě rychleji, nakonec vyfotil doklady, poslal na úřad a za deset minut měl zpět saúdskou řidičskou licenci a vytiskl ji na papíru formátu A4. Komplikací byl i požadavek na saúdské telefonní číslo, ale i to se mu podařilo vyřešit, formulář v jeho počítači vzal zahraniční kontakt na WhatsApp. Ponaučení – zřejmě nebude to pravé nechat vše na poslední chvíli, tedy až na příchod do půjčovny.

Jezdí se vpravo, max. rychlost na dálnicích 140 km/h, cena benzínu cca 12 Kč. Řídit smějí od roku 2018 i ženy. Na řízení v Saúdské Arábii si budete muset pár minut zvyknout, spousta řidičů se příliš nezabývá mnoha dopravními předpisy, trocha pozornosti neuškodí. Občas se setkáte s tzv. checkpointy, zpomalovací retardéry donutí zpomalit, ale ani jednou se nám nestalo, že bychom byli policisty/vojáky zastaveni a žádáni o doklady. Značení ve všech větších městech je dvojjazyčné (arabsky a anglicky), ve vnitrozemí a menších městech mohou být cedule se jmény pouze v arabštině. Bezpečnost silničního provozu se zlepšuje, silnice a dálnice hlouběji ve vnitrozemí byly obvykle téměř prázdné. Pozor na velbloudy, podél dálnic jsou ploty, ale jinde se občas velbloud uprostřed silnice objeví, nic výjimečného.


Ve vstupu do mešit vám za dodržení základních pravidel nebude nikdo bránit


Rovné a prázdné – silnice ve vnitrozemí Saúdské Arábie


Letopočet se v islámském světě liší


Na rybím trhu

Většina taxikářů jsou Pákistánci, odhadem 90 procent. V Saúdské Arábii pracují, rodiny daleko doma navštěvují jednou za rok. Někteří zapnou taxametr, jiní nikoli. Na otázku „kolik stojí cesta“ jsme několikrát dostali s úsměvem odpověď: „jak budete chtít, ať jste spokojení“. A obvykle to bylo méně než s taxametrem. Často neumějí anglicky ani pár základních číslovek. Na rozdíl od České republiky získá člověk k taxikářům v Saúdské Arábii brzy důvěru, nedovolí si zákazníka vysloveně podvést. A stává se, že neznají ani město, ve kterém jezdí, přesněji anglicky uvedené místo, např. aquarium, vyžadují adresu, kterou zadají do navigace. Nejednou připojili můj mobil na svou wi-fi a podle mojí navigace jeli.

Oblečení, fotografování, alkohol

Saúdská vláda zveřejnila požadavky na oblečení, které by měli dodržovat všichni turisté při vstupu do království. Přestože se od saúdských žen očekává, že budou na veřejnosti nosit tradiční černé dlouhé šaty (abája), pro cizinky toto pravidlo neplatí. I turistky ovšem musí vždy zakrývat kolena a ramena. Také muži musí mít oděv zakrývající ramena a nohy a dbát na to, aby se na veřejnosti vyhýbali úzkým džínům, tričkám bez rukávů a kraťasům. Vše řečené zdaleka není dodržováno, u žen i mužů. Přesto, většina saúdských žen stále plně zahalená chodí, vidíte pouze oči. Ale je již běžné že dívky/ženy posedávají bez mužského doprovodu např. v kavárně.

Fotografování? Respektujte ostatní a všímejte si, co dělají místní. Vstoupíte-li do mešity, nikomu (pravděpodobně) nebude vadit, když si uděláte fotografii. Pokud si drze nestoupnete přímo před modlící se věřící. Fotografují všichni. Fotografovat ženy, zvláště v případě mužů, je nevhodné.

Položka alkohol je jednoduchá – neexistuje. Za pašování alkoholu jsou přísné tresty (bičování, pokuta, vězení, deportace), nezkoušejte to. Na rozdíl od dalších zemí Arabského poloostrova není alkohol legálně k sehnání nikde, ani v drahých hotelech. Dva týdny putování Saúdskou Arábií jsou dva týdny bez alkoholu. Večer káva a džusy.

Mekka, Medína, mešity

Ve vstupu do mešit vám nebude nikdo bránit za dodržení základních jednoduchých pravidel. Nerušte v době modliteb (první kolem páté ranní, poslední kolem sedmé večer, již za tmy), vždy se zujte, dejte si pozor, abyste nevstupovali do oddělení žen (muži). Nepřístupné jsou Al-Masdžid an-Nabaví (Prorokova mešita) v Medíně a Al-Masdžid al-Harám (Velká mešita) v Mekce. Nepřístupná je celá Mekka, před svatým městem islámu zastaví nevěřící a pošle jiným směrem cedule se šipkou For Non Muslims.

Do Mekky nemuslimové nesmějí, s Medínou je to komplikovanější. Někde slýcháte/čtete, že je vstup do města zakázán, jinde, že nikoli. Je zjevné, že se situace uvolňuje a úřady to neberou tak vážně, jako v případě Mekky. Na nápis For Non Muslims s odbočením před Medínou nenarazíte. Hotely v úplném centru města nemusí nemuslimy ubytovat, ale v přístupu až k Prorokově mešitě vás zřejmě nikdo nezastaví. I na booking.com jsme narazili na hotel v centrální části Medíny, který měl v podmínkách, že se mohou ubytovat pouze muslimové. S hotelem několik kilometrů od centra Medíny nebude problém.