S Chichén Itzá bych Uxmal nesrovnával. To je zřejmé již z návštěvnosti, v Uxmalu není problém zažít pocit téměř samoty, což bylo překvapující. Kolem desáté ranní bych lidí v areálu napočítal maximálně pár desítek, poté jde jejich počet nahoru. Srovnatelné s Chichén Itzá je ovšem vstupné 531 pesos, což je částka přehnaná (1 peso je 1,3 Kč). Platí se dvakrát, dvě okénka vedle sebe, jednou 90 a podruhé 441 pesos. Jedna platba je lokální, druhá federální. Stejně jako například v Chichén Itzá i v Uxmalu nabízejí služby průvodci. Ve španělštině a angličtině za 800 pesos, v dalších jazycích je to dražší. Pokud cestuje skupina, cena je přijatelná, pro jednotlivce náročnější.
U mnoha budov Uxmalu je na první pohled patrné, že rekonstrukce byla rozsáhlá, leckde až příliš, což je ovšem subjektivní pocit. Většina Uxmalu v minulosti podlehla džungli. Na internetu se dočtete, že jméno Uxmal pravděpodobně pochází z mayštiny a znamená „třikrát postavené“, což odkazuje na přebudovávání. Snad by se hodilo nové jméno, díky rekonstrukci „čtyřikrát postavené“.
Uxmal, vpravo Pirámide del Adivino, vzadu Grupo Cuadrángulo de las Monjas,
uprostřed hřiště na posvátnou mayskou hru
Pirámide del Adivino
Uxmal
Nejkrásnější a nejpůsobivější stavbou je samozřejmě pyramida – Pirámide del Adivino. Stojí hned u vchodu do areálu, je vysoká 35 metrů, nahoře chrám. Pyramida věštkyně, nazývaná také Pyramida čarodějnice nebo trpaslíka. Vypráví se o ní legenda o trpaslíkovi, synovi čarodějnice, který se narodil z vajíčka. Příběh kdysi popsal už John Lloyd Stephens (jeho publikace z poloviny 19. století v angličtině i španělštině lze koupit v místní prodejně u vchodu, cena je asi 300 pesos, doporučuji). Právě trpaslík prý za jedinou noc postavil tuto pyramidu a stal se vládcem Uxmalu. Jedinečná budova – jediná známá s oválným půdorysem v mayské kultuře – je výsledkem pěti postupných přístaveb různých etap a stylů od 6. do 10. století.
Za trpaslíkovou pyramidou, která rozhodně nemá trpasličí rozměry, je působivé nádvoří, taktéž nikoli trpasličích rozměrů. Říká se mu Grupo Cuadrángulo de las Monjas, což nemá nic společného s jeptiškami, toto jméno je pozůstatkem španělského pojmenování z koloniálních časů. Je to zřejmě bývalý královský palác, udává se, že Španělé považovali pokoje za rezidence mayských kněžek. Rozsáhlé nádvoří obklopují nádherně zdobené jednopatrové paláce, převládá mřížovina, hadí motivy, masky božstev, jaguáři. Odtud se sestupuje k tradičnímu posvátnému mayskému hřišti a poté po schodech vystupuje ke Casa del Gobernador, paláci, který je považován za jeden z nejobdivuhodnějších příkladů předkolumbovské architektury. Jemně zpracovaná až filigránská fasáda je plná náboženských symbolů, které vracejí do časů, kdy se lidská krev prolévala na oltářích. Dále vzadu stojí Gran Pirámide, což je sice přitažlivý název a člověk by tam běžel, ale je ve špatném stavu a nesrovnatelná s trpaslíkovou. A El Palomar, česky Holubník, se zajímavým hřebenem. Bohužel, ani v Uxmalu není možné na pyramidy vystoupit, za touto zábavou je nutné vyrazit do Becánu a Calakmulu hlouběji na jihu Yucatanu.
Hadí motiv na Grupo Cuadrángulo de las Monjas
Grupo Cuadrángulo de las Monjas
Gran Pirámide
Některé nálezy dokazují řídké rané osídlení Uxmalu již kolem 8. století před naším letopočtem. Ovšem rekonstruované struktury, které zdobí současný areál, pocházejí z pozdního klasického období mayských dějin (600 až 900). Jejich architektonický styl se nazývá Puuc. Maximální populace Uxmalu se odhaduje na přibližně 25 000 obyvatel. Mayské texty Chilam Balam údajně vyprávějí, že Uxmal byl založen kolem roku 500, nejstarší zaznamenané datum Uxmalu, které bylo objeveno, je 569 (v Chilam Balam jsou shromážděny znalosti o historii, náboženství, rituálech, astronomii i lékařství). O vládcích Uxmalu není mnoho informací, nejznámějšímu se říká Lord Chac, podle dochovaných nápisů právě za jeho vlády byly postaveny nejúchvatnější stavby Uxmalu jako Grupo Cuadrángulo de las Monjas a Casa del Gobernador.
Z Evropanů poprvé informoval o Uxmalu mnich Diego Lopez de Cogolludo, jehož dílo Historia de Yucatán, bylo vydáno v Madridu v roce 1688. Jean-Frédéric Maximilien, hrabě z Waldecku, narozený v Praze v roce 1766, navštívil Uxmal v roce 1838 a v Paříži vydal publikaci Voyage pittoresque et archéologique dans la provincie d'Yucatan pendant les années 1834 et 1836. John Lloyd Stephens a Fredrick Catherwood, jejichž dílo Incidents of Travel in Central America, Chiapas, and Yucatan je fascinujícím čtením s okouzlujícími ilustracemi ruin, dosáhli Uxmalu v roce 1841.
Casa del Gobernador
Casa del Gobernador
El Palomar
V Uxmalu se na kamenech povaluje spousta leguánů, v jednu chvíli jsem jich napočítal najednou devět. Ctenosaura similis, česky leguán černý. Všímejte si různých hromad kamenů kolem cestiček, to jsou jejich oblíbená místa. Zdálo se, že jsou bázlivější než jejich kolegové v Tulumu, což asi souvisí s počtem lidí, přece jen, Tulum je přeplněný.
Nejlepším východiskem pro Uxmal je Mérida, největší (téměř milionové) město Yucatanu. Do Uxmalu je to přes 80 kilometrů. Cesta tam je jednoduchá, cesta zpět komplikovanější. Chcete-li jet do Uxmalu autobusem, rozsáhlý výběr není. Paní u okénka terminálu ADO mi na papírek napsala tři časy tam – 6:00, 8:00 a 12:00 a dva zpět – 15:00 a 17:00. Trasu nejezdí ADO, ale společnost SUR. Tam to jde ještě jednoduše, autobus dokonce vyjel přesně. Ovšem zpět jedou pouze dva autobusy, a protože jedou až z Campeche, paní hned upozorňovala, že se může přes Uxmal vracet spíše až kolem 15:30. Bylo to nakonec 15:55. Zatímco autobus tam byl téměř prázdný, autobus zpět narvaný, lidé stáli. Koupení lístků funguje na kartu. U pokladny dostanete kartu, na kterou nahrají zaplacený obnos a z této karty čte řidič informace o jízdném. Zpáteční jízdenku prý až od řidiče v autobuse. Cesta trvá téměř 90 minut. Proč riskovat, že náhodou druhý zpáteční autobus nepojede, asi nejlepší varianta je v 8:00 tam a v 15:00 (15:55) zpět. Přestože je to na ruiny Uxmalu příliš času, za dvě hodiny si areál projdete, ale dá se sednou do restaurace.
Pokud máte auto, lze doporučit celodenní výlet po tzv. Puuc Route, což jsou Uxmal a blízká archeologická naleziště Kabah (22 km od Uxmalu), Sayil (10 km od Kabahu), Xlapak (5 km od Sayilu) a Labná (4 km od Xlapaku). Nikdo takový výlet v Méridě nenabízel, vyptával jsem se. Bez auta to nepůjde.