Městečko Dalyan (asi 6000 obyvatel) je od letiště Dalaman vzdálené pouze 30 km, z Prahy s přestupem v Istanbulu tam létají místní Turkish Airlines a Pegasus. Nevýhodou Dalyanu je vzdálenost od moře, výhodou atraktivní plavba po řece, lodě zakotví u proslulé želví pláže Iztuzu. Není to tak dlouho, kdy byl Dalyan neznámou rybářskou a zemědělskou vesnicí, až ve 2. polovině minulého století objevili jeho přednosti turisté. V současnosti je v Dalyanu dostatek hotelů, restaurací i možností atraktivní plavby po řece. Ovšem mosty chybějí, v tom se v posledních desítkách let nic nezměnilo.

Převoz je pouze na třech místech, cena… pán na malém člunu přímo v centru Dalyanu, který ručně vesloval na druhou stranu, si řekl o 2×15 tl, chlapík s motorovou loďkou o kilometr dále po proudu řeky přímo pod starověkým Kaunosem vyžadoval hned stovku, prý jsou to jen tři libry. Každopádně, z některých restaurací je parádní výhled nejen na řeku, ale i nahoru na skalní hrobky za ní.

Na druhé straně řeky jsou starověké ruiny města Kaunos a skalní hrobky, fasády těch nejhonosnějších připomínají průčelí helénistických chrámů se dvěma iónskými sloupy. Nic víc, tam za řekou je venkov. Kaunos byl v dávné minulosti důležitým námořním přístavem, jehož historie sahá až tři tisíce let zpět. Nejstarším nálezem v Kaunosu je hrdlo amfory pocházející z 9. století před naším letopočtem. V současnosti leží ruiny Kaunosu několik kilometrů od pobřeží kvůli zanášení říční delty.


Antický Kaunos


Kaunos, opevnění na skále


Antický Kaunos


V ruinách Kaunosu to žije

Kaunos ležel na jihu Kárie, přímo na hranici s Lýkií, kterou byla pravděpodobně řeka Calbys (dnes Dalyan). Divoké, hornaté a členité pobřeží, není divu, že v tomto regionu mnozí historici hledají domov bojovných Amazonek, s nimiž vedli Řekové řadu válečných konfliktů (jak známe z mytologie, nejznámější rekové řeckého světa se postavili Amazonkám – Héraklés, Théseus, Bellerofontés, Achilleus). Řecká mytologie vypráví, že zakladatelem města byl král Kaunos, vnuk boha Apollóna, do kterého se zamilovala jeho sestra Byblis. Kaunos se ovšem incestní lásky obával, její city neopětoval a raději odešel z města. Byblis zešílela smutkem a řeka Calbys vznikla z jejích slz (jak už to bývá, variant jejich lásky/nelásky je více). O lásce Calbys píše i Ovidius ve svém slavném díle Proměny.

Jistě nejznámějším osídlením starověké Kárie byl Halikarnassos (dnešní Bodrum) se slavným mauzoleem, které je řazeno mezi sedm divů světa. Kárové, jako národ, postupně zmizeli, přicházeli dobyvatelé, usazovali se, vliv měla Lýkijská liga a její kultura, Peršané, Kárie patřila do panství Alexandra Velikého, po jeho smrti byla pod nadvládou ostrova Rhodos (Rhodian Peraea), poté ovládla region římská vojska. Později převzala panování Byzantská říše, kterou napadali Arabové sjednocení pod vládou islámu, a nakonec kraj dobyli ve 14. století Osmané. Války měly za následek dramatický pokles námořního obchodu, postupně Kaunos ztrácel funkci přístavu, osudným byly opakující se epidemie malárie, někdy v 15. století byl Kaunos liduprázdný.

Že kdysi dávno existoval jistý Kaunos, to historikové a archeologové věděli. Jeho polohu ovšem určil až v roce 1842 důstojník britského královského námořnictva a hydrograf Richard Hoskyn. Jeho posláním na jižním pobřeží Turecka bylo vytvořit mapu regionu. Při takové činnosti nelze nenarazit na množství starověkých rozvalin a na jednom nápisu objevil řecké jméno Kaunos (Καῦνος). Vykopávky v Kaunosu a okolí pokračují dodnes, před několika lety archeologové objevili nedaleko pláže Iztuzu prohlubně (pánve) využívané k produkci soli, která byla před tisíciletími nepostradatelnou součástí hospodářského života města. Nalezené celní předpisy dokazují, že místní sůl byla i důležitým vývozním artiklem.


Přístaviště v Dalyanu


Výhled z restaurace v Dalyanu přes řeku na skalní hrobky


Lýkijské skalní hrobky za řekou


Řecký nápis v ruinách Kaunosu

Zaniklý jazyk starověké Kárie je řazen do anatolské větve indoevropské jazykové rodiny. Byly nalezeny téměř dvě stovky nápisů v karianštině, jeden v Aténách, maximálně dvě desítky v Kaunosu, většina v Egyptě. Karianština je nepochybně příbuzná lýkijštině, vědci ji s jistotou rozluštili až ke konci minulého století díky dvojjazyčným pohřebním nápisům z Egypta. Porovnáním jmen v karianských znacích s jejich protějšky v egyptských hieroglyfech byli úspěšní John David Ray, Diether Schürr a Ignacio J. Adiego, kupodivu žádné znaky nemají stejnou fonetickou hodnotu jako znaky podobného tvaru v řecké abecedě. Tzv. systém Ray-Schürr-Adiego je v současnosti plně uznáván. V karianských znacích bylo dávné jméno Kaunosu Kbid, což lze dokumentovat např. na nalezených mincích.

Asi dva kilometry severně od centra Dalyanu – v jižním cípu jezera Köyceğiz – si lze užít bahenní lázně. Ve městě nelze minout spoustu nabídek na možnost ponořit se do teplého lepkavého bahna, které údajně pomáhá ke zmírnění mnoha neduhů, zahání např. kožní problémy, ischias, revmatismus, ovšem nepočítejte s tím, že po dvouhodinovém pomazání místním bahnem budete vypadat o několik let mladší. Nepochybně vám budou vyprávět, že místní bahenní lázně měla v oblibě i královna Kleopatra. Není to jediné místo v kraji spojené s proslulou egyptskou královnou, kterou ve filmech představovaly i Elizabeth Taylor a Geneviève Bujold. Jihovýchodně od letiště Dalaman jsou ruiny napůl do moře ponořených Kleopatřiných lázní (Kleopatra Hammami). Z města Göcek je to asi 25 km jižním směrem do zátoky Sarsala a poté po červené značce dále po poloostrově. Kromě historického kouzla s nádechem egyptské královny uchvátí každého nádherné moře a kopcovité zelené okolí plné půvabných zátok, pokud by sem Kleopatra opravdu připlouvala užít si teplo a moře, nikdo by se nemohl divit. Nuže, ponořte se do legendy o Kleopatřiných lázních.

Dalyan je východiskem k pláži Iztuzu. Existují dvě varianty, jak se na ni dostat. Po silnici je to asi 12 kilometrů, v Dalyanu je dostatek taxíků, na kraji pláže je parkoviště. Výhodou jízdy autem je, že z této jihovýchodní strany uvidíte Iztuzu z výšky, odkud jsou nejhezčí fotografie, nejlépe zachytí, jak kosa pláže dělí sladkovodní deltu řeky a moře. Atraktivnější je ovšem loď, která zakotví u opačné strany pláže. V přístavišti v Dalyanu je spousta nabídek na plavbu lodí. Nejlevnější za 140 tl je plavba tam a zpět. Ráno od 10:30, první možný návrat (kteroukoli lodí) od 13:00. Lze si pronajmout privátní loď, cena se šplhá do tisíců, lze vyrazit na cca pětihodinový výlet přes různá zajímavá místa, cena se pohybuje ve stovkách tureckých lir. Loď pluje z Dalyanu rozvětvenou deltou, městečko zmizí, všude kolem hradby rákosí. Plavba trvá nejméně 40 minut, spíše až 50.