Naše základna, odkud jsme se vydávali na výlety, bylo letovisko Carevo (dříve Mičurin, ještě dříve Vasiliko) – menší městečko s 6000 obyvateli ležící na jižním pobřeží Černého moře asi 70 km jižně od Burgasu (zhruba 1,5 hodiny cesty z letiště) nedaleko tureckých hranic. Přes nějaký ten turistický hotel si Carevo udržuje poklidnou atmosféru rybářského a turisty nepříliš navštěvovaného městečka. Pro koupání chtivé návštěvníky jsou velkou předností čtyři pláže, buď přímo ve městě anebo v jeho nejbližším okolí. Jedna téměř liduprázdná malá pláž je u přístavu, další u hotelového komplexu Hermes, na jih od města u čtvrti Vasiliko je pláž Nestinarka. Čtvrtá pláž Arapia, nějakých 5 km severně, je asi největší a plně vybavená restauracemi, půjčovnou šlapadel atd. Tam jsme si užívali dovolenkovou pohodu na houpačce, pozorujíce západ slunce s vynikajícím koktejlem v ruce. Na pláž jezdí z centra Careva kuriózní vozítka – bílé minibusy s velkými okny bez skel, což zaručuje v třicetistupňových vedrech velmi příjemnou desetiminutovou cestu podél pobřeží. Večer, když už není takové horko, se vyplatí udělat si pěší procházku podél skalnatého pobřeží zpět do Careva. Přímo ve městě jsou dva kostelíky a zajímavé pískovcové útvary – oblíbené místo podvečerních procházek. Symbolem města je osamocený kostelík na vrchu poloostrova ve čtvrti Vasiliko. Mimořádný je tím, že zvonici nemá uvnitř kostela. Několik zvonků se pohupuje na železné konstrukci před kostelem. Nedaleko je již zmiňovaná přístavní plážička a je to skutečně zvláštní, až duchovní pocit cachtat se v moři za zvuku kostelních zvonů.

.
U moře v Carevu

Po stránce služeb je město dostatečně vybaveno. Je tu jeden supermarket jménem Bolero. Akceptují kreditní karty, mají příjemnou klimatizaci a rozsah sortimentu zboží asi jako v každém velkém supermarketu u nás, obohacený samozřejmě o místní speciality, například čerstvé olivy a nepřeberné množství sýrů balkánského typu. Na hlavní třídě najdete krámky s oblečením, obuví, spoustu stánků se suvenýry a typickým plážovým zbožím, dvě banky, kde můžete vyměnit peníze, bankomat a výběr restaurací včetně například „rybího fastfoodu“, jak jsme si to pojmenovali. Tam prodávají na váhu výborné grundle i další smažené ryby a podávají je na plastových táccích. Naše oblíbená restaurace ovšem nebyla na hlavní třídě, ale v kolmé ulici Geo Milev. Jmenuje se Vili a je v takovém námořnickém stylu. V prvním patře, s výhledem na kostel a s plachtami visícími ze stropu a navozujícími atmosféru lodi, vás obslouží jeden bulharsky a jeden anglicky mluvící námořník, tedy číšník ve slušivém námořnickém obleku. Není třeba dodávat, že jídlo zde mají dokonalé a za ceny, které potěší. Ať už si vyberete místní specialitu „syrene šopski“ anebo slávky, či rybu, určitě neodejdete nespokojeni. Mimochodem, turistické informační centrum je kousek pod náměstím v ulici Michail Gerdžikov. Mají spoustu brožurek o zajímavostech v okolí i v angličtině a také mapu Careva zdarma. Nám dokonce ochotně po telefonu zjistili i jízdní řád autobusů do Bulgari a zpět.

.
Pohoda v Sozopolu

Po pár dnech odpočinku na pláži člověk zatouží ukojit také poznávací choutky. Povinností je podívat se do cca 30 km vzdálené Sozopole – města s unikátními dřevěnými domky a restauracemi posazenými na útesech a skýtajícími nádherné výhledy na moře. Směrem opačným, na jih, stojí za to si vyjet k Sinemorci a vydat se na plavbu po řece Veleka. Okolní krajina vám bude připomínat džungli a na konci vás čeká jedinečný zážitek – budete se moci vykoupat zároveň v řece i v moři. Loď vás totiž zaveze přímo k místu, kde se řeka vlévá do moře, a slanou a sladkou vodu odděluje jen úzký písečný hřbet.

Další článek z regionu:
Beglik Taš – z primorské pláže přímo k thrácké svatyni