Den první

Ve 12.15 vzlétáme z Prahy směr Londýn. British Airways nás po dvou a čtvrt hodinách vyvrhne na Heathrow a máme dostatečných 2,5 hodiny pro přesun na další terminál. V 16.00 už pokračujeme Boeingem 747 nad Atlantikem. V 18.30 ohromný letoun po necelých osmi hodinách hladce dosedá na letiště JFK.

Odbavení není snadné, ale to se dalo čekat. Fronta, otisky prstů, vyplňování formulářů, opasek a hodinky dolů, průchod rámem. Nekompromisní důslednost, ale nikoli buzerace. Jako ostatně všude, kde jsme narazili na bezpečnostní zájmy. Před letištěm snadno nalézáme stanici vlaku Air Train a podle scénáře s ním jedeme na stanici Jamaica Station. Vše jde překvapivě hladce. U výstupu se na nás vrhá všudypřítomná služba a za chvíli máme zaplacen jak Air Train a jednorázové jízdenky do centra New Yorku, tak i zakoupen nezbytný týdenní Metro Card za 29 USD. Ten ovšem musíme načít až zítra. Cesta z letiště na Manhattan tedy vyjde na 7,5 USD na osobu, taxík by stál asi 60 USD a možná by jel podobně dlouho.

Proslulá „subway“ je přesně taková, jak ji známe z filmů. Občas režná a technická, jinde zdobná s mozaikami, nese si svou pečeť stáří více než stovky let. Zprvu je trochu složitější se orientovat, ptáme se. Je už relativně pozdě, v metru je pár lidí. Cesta z letiště trvá necelou hodinu. Na stanici 51 Street přesedáme z trasy E na trasu 6 (tras je tolik, že ani nestačí písmena abecedy). Konečně vystupujeme na 86 St a snažíme se dle mapy orientovat v té pravidelné síti Streets and Avenues. Ještě kousek pěšky a jsme u cíle. Kamarádka Sylva už nás vyhlíží u vchodu, je půl jedenácté pryč místního času. Napětí z cesty rychle opadá u skleničky vína, příjemně se povídá, ale zrádný časový posun si vybírá svou daň.


New York – pohled od Sochy Svobody na jižní cíp Manhattanu


New York – Brooklyn Bridge mezi Manhattanem a Brooklynem z řeky East River

Den druhý

První den v New Yorku, kam nejdříve? Vybaveni nezbytnou mapou metra se zanedlouho ocitáme na proslulém Times Square a jdeme si vyzvednout z Prahy předplacený New York Pass, který se ukázal být naprostou nutností. Sedmidenní permanentka na téměř cokoliv za 190 USD se už zhruba druhý den zaplatila. Prvním využitím je sleva na snídani v restauraci Planet Hollywood.

Na Times Square se protíná ortogonální síť ulic s napříč ubíhající Broadwayí, někdejší indiánskou stezkou. Nebetyčné stavby nutí zaklánět hlavu a stále se zastavovat na nejnemožnějších místech. Americké vlajky všech velikostí vlají všude a dokreslují skutečnost, jak si místní své město považují. Také se stále všude zametá a uklízí. A stačí se na chvíli zastavit s mapou, a už se někdo zeptá: „Do you need some help?“

Přesouváme se pěšky směrem k blízkému Rockefellerovu centru. U fontány stojí živá Socha Svobody a fotí se s turisty, ale my raději vcházíme do mrakodrapu s observatoří Top of the Rock a za chvíli už leží Manhattan hluboko pod námi. Slavný Empire State Building i secesní Chrysler Building jsou bezmála na dosah. Z ranního oparu se noří i jižní Manhattan a záliv se skutečnou Statue of Liberty. Mezi mrakodrapy směrem na sever probleskuje zelený obdélník Central Parku s jeho jezery a loukami. Západně za Hudson River se táhne do nedohledna New Jersey, západně za East River Queens a Brooklyn. Alespoň tyto části města vidíme takto z výšky.

Je fascinující, že ty nejnižší budovy u paty okolních gigantů by byly samy o sobě jinde výškovými budovami. A neuvěřitelná je zdobnost a architektonická nápaditost budov, od geometricky přísných prosklených stěn spadajících do propasti ulic až po historizující fasády s bohatou ornamentální výzdobou. U paty Rockefellerova mrakodrapu vidíme v hloubi novogotickou katedrálu, samu o sobě ohromnou. Mnoho mýtů a fám padá – v Big Apple, jak místní New York nazývají, se střídají snad všechny architektonické styly a slohy světa. Pouze ty nejstarší ve své neohistorizující podobě, ale s obdivuhodnou precizností, dokonalostí a odvážným rozmachem. Vše je gigantické a udivující. A také citlivě komponované.

V sevření věží Rockefellerova centra pak nacházíme náměstí s kluzištěm, záplavou květin, zlatou sochou Prométhea a všemi vlajkami světa. Uprostřed na mosazné desce je pamětní nápis Johna Rockefellera juniora. Stojí za přečtení. Slova, že „každý majetek zavazuje ke službě, že vláda je služebníkem lidu a ne jeho pánem, že charakter člověka je nejvyšší hodnotou, nebo že jen láska může překonat nenávist“, tu možná berou více vážně než jinde na světě, od kravaťáka z Wall Streetu až po rapujícího černocha, vyvolávajícího zábavné slogany před McDonaldem. Katedrála svatého Patricka je opravdu ohromná, když se do ní vejde, nezůstává rozhodně pozadu za nejslavnějšími kolegyněmi z evropských měst. Pokračujeme k New York Public Library, největší veřejné knihovně na světě, procházíme blízký Bryant Park a pak postupně přicházíme k přístavišti na Hudson River, odkud odjíždí loď na tříhodinovou okružní plavbu okolo Manhattanu. Za chvíli jsme na palubě a plujeme směrem k jihu. Po levé straně se odkrývá výhled na mohutné mrakodrapy jižního Manhattanu, napravo rozlehlá zástavba New Jersey a vpředu se vynořuje ostrůvek Liberty Island s nejznámějším symbolem nejen New Yorku, ale celé Ameriky. Socha Svobody je však kvůli opravám zavřená, a tak ji pouze těsně míjíme a obracíme se k ústí East River pod Brooklynský most.

Loď míjí majestátní jižní Manhattan, nová budova World Trade Center Freedom Tower již šplhá ke svým 540 metrům a v její horní části probíhají stavební práce. V proměnlivém panoramatu postupně defilují výhledy na Lower East Side, East Village, Upper East Side, posléze se objevuje nižší cihelná zástavba Harlemu, Stadion Yankees, a loď se noří do Harlem River mezi Bronxem a Manhattanem. Úzkou skalnatou úžinou se pak vracíme na širokou západní Hudson River a plujeme zpět do přístavu.

Letadlová loď Intrepid s muzeem letecké, námořní a vesmírné historie má bohužel brzkou zavírací hodinu a tak ji obdivujeme jen zvenčí. Déle otevřeno má muzeum Madame Tussaud, kde si můžeme potřást rukou s Georgem Bushem, Woody Allenem nebo přednést projev v Bílém domě. Vracíme se metrem domů zmoženi dojmy, mnohde jsou vidět muzikanti, od keltského harfeníka přes rockového kytaristu po černou soulovou zpěvačku. A nejsou to žádní žabaři, lecjakou tuzemskou soutěž by mohli vzít útokem.


New York – mrakodrapy na Broadwayi


New York – současné indiánské umění

Den třetí

Nedělní ráno je jedinou možností navštívit originální bohoslužby s gospelovým zpěvem v Harlemu. Vydáváme se pěšky okrajem Central Parku na sever, překvapivé je množství běžců se sluchátky, různé skupinky sportovců trénujících cokoliv od baseballu po překážkový běh; další fáma o nesportovních Američanech padá. Na druhé straně jezera Jacqueline Onassis se vzpíná honosná drúza historizujících mrakodrapů starší generace v Upper West Side; tudy nejspíše běhával Dustin Hoffmann v Maratónci. Park je plný květin v plném rozpuku a pobíhajících veverek. Po půl hodince jsme na okraji Harlemu, jehož cihelná zástavba s mnoha požárními žebříky a obchůdky v přízemí nese svůj typický ráz.

Jdeme rovnou k doporučenému baptistickému kostelu, ale vine se tu již mocná fronta a gestikulující černoch stále opakuje, že se tam prostě nevejdeme. Hledáme tedy se skupinou Holanďanů další místo, půlhodina neúspěšného hledání už předznamenává neúspěch, až jsme sami a vracíme se zpět na okraj Central Parku. Zde na křižovatce Lenox Ave a St. Nicholas Ave těsně u metra je také kostel, 2nd Canaan Baptist Church, tak nakukujeme, a už nás zvou černošky v bílém dovnitř, není vůbec plno, jsme jen trochu nesví z toho, že jsme tu snad jediní běloši, ale všichni se tváří přátelsky a tak usedáme a bohoslužby začínají. Do masivní jízdy rockových varhan s doprovodem bicích se odvazuje sbor a porůznu sóloví zpěváci; neznáme postup liturgie, ale je strhující. Vášnivé výkřiky v duchu „I love Jesus“, tleskání do rytmu ve stoje, vše odvázané a volné, někdo šejkuje, někdo si naopak mobiluje. Ale všichni jsou v pohodě a atmosféra je jak jinak než „boží“. Na závěr nás okolo sedící černošky objímají, chceme také dát pár doláčů do misky, ale máme jen stovku. Nevadí, dostáváme zpět tlustý balík jednodolarovek, že se ani nevejde ani do peněženky.

Hlouběji do Harlemu se už nevydáváme, ale jdeme směrem k Morningside Heights. Katedrála St.John the Divine je stále ještě rozestavěná. Vše je zahaleno v zeleni parků. Až sem na sever Manhattanu se táhne všudypřítomná Broadway, a u ní leží další zajímavé místo, Columbijská univerzita. Areál, v němž musí být radost studovat cokoliv. Náměstí, fontány, parky, studovny i ubytovací budovy, studentské kostely, apod. Studovali zde mimo jiné Barack Obama, Theodore Roosevelt nebo Madeleine Albright.

Během procházky areálem shlédneme taneční vystoupení Indiánů v původních krojích. Okolo další obří rozestavěné katedrály Riverside Church a Grantova památníku se vracíme k Central Parku a procházíme jím zpět na jih, tentokrát po západním okraji. Bývalé místo lomů a slumů je nyní malebným místem odpočinku tisíců Newyorčanů, nikde žádná psí hovna, celé rodiny relaxují na trávnících, studenti datlují do notebooků, jiní sportují a děti se prohánějí kolem všelijakých atrakcí. Postupně se dostáváme až k místu u neblaze proslulé Dakota House, kde byl zavražděn John Lennon. V místě zvaném Strawberry Fields je na jeho památku zabudována mozaika s nápisem Imagine, hojně navštěvovaná, a opodál parta muzikantů hraje písničky Beatles.

Zbytek dne věnujeme střední části Central Parku s jezírky, skálami, bludišti, můstky, letohrádky a zahradami. Někdy prý zde bývá vidět i mýval. Stmívá se, ale ještě chceme zařadit jednu atrakci. Očekávaný podvečerní prosluněný výhled z Empire State Buildingu se však po dlouhém čekání na výtahy a bezpečnostní rámy změní v úchvatnou noční scenérii. Stoupáme rychlovýtahem do 80. patra a zde přesedáme na výtah lokální, který staví už po patrech. V osmdesátém šestém je observatoř po obvodu celé věže, plná návštěvníků. Obcházíme ji celou dokola a mezitím pěvecký sbor spustí vícehlasou americkou hymnu, a nezůstává jen u ní. Opět vše zahalí ta podivuhodná vlastenecká atmosféra. Město svítí jako zářivé moře od obzoru k obzoru, s temnými mapami obou řek a mořského zálivu.


New York – památník Johna Lennona


New York – Tyrannosaurus Rex, naštestí jen v American Museum of Natural History

Den čtvrtý

Brzy ráno jedeme metrem č. 6 až na konečnou stanici Brooklyn Bridge a vydáváme se na stejnojmenný most zalitý ranním sluncem. Postaven v roce 1883 jako technický zázrak, tehdy největší visutý most světa. Udivuje dodnes. Výhled na nejvyšší manhattanské mrakodrapy jižního okraje v mlžném oparu skrze sítě lanoví a záliv Upper Bay se Sochou Svobody se nedá zapomenout.

Cestou zpět míjíme neuvěřitelně zdobnou a impozantní radnici v duchu francouzské renesance na okraji City Hall Parku. Odtud kráčíme pěšky po všudypřítomné Broadwayi ke Ground Zero. Na místě tragédie z 11. září 2001 se už dokončuje opláštění prvního z nových mrakodrapů World Trade Center, Tower of Freedom, z dalšího už se rýsuje mohutná betonová podnož. Ohromným shromaždištěm lidí, shonem a ruchem okolo stavenišť se blížíme k památníku. Okolo bronzových desek se jmény a emblémy zahynuvších požárníků se dá obtížně přejít bez kapesníku, místo se ve slunečním žáru úplně chvěje nabité emocemi. Po řadě bezpečnostních opatření se dostáváme do uzavřeného areálu památníku, kde do původních základů zřícených dvojčat spadá po obvodu voda a vytváří jezero s dalším vnitřním vodopádem. Tabulky se jmény po obvodě leckde nesou zapíchnutou americkou vlaječku. Celý památník je osázen mladými stromy, které jednou celý areál přistíní.

Čas je neúprosný a tak jdeme dále. Gotický Trinity Church a nejstarší St. Paul´s Chapel jsou už blízko proslulé Wall Street, pojmenované podle hradeb, chránících někdejší New Amsterodam prvních přistěhovalců před Indiány. Klasicistní Federal Hall National Memorial je budova z roku 1700, kde byl inaugurován George Washington jako první americký prezident. Nyní je zde muzeum a na schodech právě probíhá demonstrace. Šikmo naproti se nachází budova newyorské burzy.

Síť metra je neuvěřitelná, 26 tras o celkové délce 368 km spojuje 476 stanic, jejichž síť je velice hustá. V jedné z nich nasedáme a ujíždíme na Times Square. Je čas vyzvednout si z Prahy zaplacené lístky na muzikál Jesus Christ Superstar. Odtud po Broadwayi kráčíme k dalšímu významnému uzlu, Columbus Circle na jihozápadním okraji Central Parku. Od tohoto místa se prý počítají všechny vzdálenosti ve městě. Sloup s fontánou a sochou Kryštofa Kolumba na vrcholu z roku 1892, vztyčený k 400 letému výročí objevení Ameriky, je obklopen hypermoderní geometrií skleněných fasád výškových budov Trump Tower a Time Warner Center. Dvojice bronzových slonů zdobí toto shromaždiště a významné náměstí. Opodál na chodníku černý bubeník hraje na svou soupravu s virtuozitou Phila Collinse, jen jeho vybavení je tvořeno starými hrnci, kýbly a barely. Od minuty by však mohl nastoupit k většině známých kapel.

Odtud je to jen dvě stanice metra k American Museum of Natural History. Co se z tohoto ohromného muzea dá ještě dnes do zavíračky zvládnout? Oddělení dinosaurů asi nemá obdobu nikde ve světě, však také sestavené kompletní kostry tyrannosaurů a dalších ještěrů pocházejí z amerického kontinentu. Oddělení věnovaná jiným kulturám jsou rovněž rozsáhlá, procházíme tedy alespoň ta věnovaná Americe, tedy středoamerickým, andským a amazonským Indiánům. Oddělení věnované současné fauně procházíme letmo, abychom stihli alespoň část ohromné mineralogické sbírky s polodrahokamy neuvěřitelných rozměrů a velkou sbírkou meteoritů. Muzeum bohužel zavírá v šest, a vzhledem k počtu muzeí v New Yorku se sem už těžko vrátíme. Podvečer ještě zasvětíme blízkému Lincolnovu Centru, jednomu z největších kulturních komplexů na světě. Součástí je mimo jiné moderní koncertní hala, Metropolitní Opera a divadlo New York State Theater. Vše v provedení moderní, vzdušné a prostorné architektury, doplněné veřejnými plochami s fontánami a náměstími. Toho dne jsme již mnoho nestihli, jen menší nákup a příjemné večerní posezení se Sylvou, která nám mezitím obstarala lístky do Carnegie Hall na klavírní koncert.

Podle portálu TripAdvisor byste neměli při cestování po New Yorku vynechat návštěvu těchto významných míst. Jde o památky, kostely, muzea i další zajímavosti ve městě.
Svatá a náboženská místa:
The Met Cloisters / Rating: 4,5/5
St. Joseph Chapel Catholic Memorial at Ground Zero / Rating: 4,5/5
St. Paul’s Chapel / Rating: 4,5/5
Památky a zajímavá místa
The Metropolitan Museum of Art / Rating: 5/5
Central Park / Rating: 4,5/5
The National 9/11 Memorial & Museum / Rating: 4,5/5
Architektonicky významné budovy
Grand Central Terminal / Rating: 4,5/5
Empire State Building / Rating: 4,5/5
One World Observatory – World Trade Center / Rating: 4,5/5
Panoramatické výhledy
Top of the Rock Observation Deck / Rating: 4,5/5
Staten Island Ferry / Rating: 4,5/5
Roosevelt Island Aerial Tram / Rating: 4,5/5
Kostely a katedrály
St. Patrick’s Cathedral / Rating: 4,5/5
St. Paul’s Chapel / Rating: 4,5/5
St. Thomas Church / Rating: 4,5/5
Koncerty a představení
Jazz at Lincoln Center / Rating: 5/5
Radio City Music Hall / Rating: 4,5/5
Lincoln Center for the Performing Art / Rating: 4,5/5
Historická místa
The National 9/11 Memorial & Museum / Rating: 4,5/5
Ellis Island / Rating: 4,5/5
Governors Island National Monument / Rating: 4,5/5
Památníky a sochy
The National 9/11 Memorial & Museum / Rating: 4,5/5
Statue of Liberty (socha Svobody) / Rating: 4,5/5
The Oculus / Rating: 4,5/5
Muzea
The Metropolitan Museum of Art / Rating: 5/5
Frick Collection / Rating: 5/5
The National 9/11 Memorial & Museum / Rating: 4,5/5
Parky
Central Park / Rating: 4,5/5
The High Line / Rating: 4,5/5
Bryant Park / Rating: 4,5/5
Vyhlídkové pěší oblasti
Central Park / Rating: 4,5/5
The High Line / Rating: 4,5/5
Seventh Avenue / Rating: 4,5/5
Tento seznam zajímavostí pro vás sestavila CK ESO travel, specialista na poznávací zájezdy po Spojených státech amerických, ve spolupráci s cestovatelským portálem TripAdvisor.

2. díl

Spisovatel Luděk Wellner se účastnil prací českého egyptologického ústavu na egyptských vykopávkách. Je autorem knih s egyptskou tématikou, v roce 1997 mu vyšla v nakladatelství Argo historická freska Právo azylu, příběh o osudech helénistického zpěváka na pozadí válek o dědictví Alexandra Velikého. Současnou novinkou je mysticko-detektivní příběh z doby 18. dynastie Poslední z faraónovy družiny. Paralelně s románovou tvorbou vznikla faktografická kniha Ptolemaiovci – Z makedonských hor na trůn faraonů, rovněž nyní na knihkupeckých pultech.

Články Luďka Wellnera z Egypta pro www.cestomila.cz:
http://www.cestomila.cz/clanky/zeme/72-egypt