Před vstupem na povalový chodníček, který vede do nitra slatě, stojí první informační tabule, z níž se dozvíme o stáří šumavských rašelinišť, jejichž vývoj začal na konci poslední doby ledové před 10 až 15 tisíci lety. Zdejší porosty připomínají severskou tajgu a tundru, břehy jezírek ovládá borovice blatka, borovice kleč a jejich kříženec borovice rašelinná, dorůstající maximálně několika metrů výšky, přizpůsobily se studenému, vlhkému a kyselému prostředí rašelinných mokřad. Stromy jsou to nižšího vzrůstu, případně keřovité formy, průměr kmene obvykle nepřesahuje deset centimetrů.