Toto nevlídné místo uprostřed zvířených větrů je překvapivě barevné. Moře se z temně modré, vypovídající o dálkách a hlubinách, mění v azurovou a modrozelenou pěnících vln s jejich bělostnými hřebeny. A na skalách kvete vřes a roste vlahý mech, jaká vegetační plodnost v tomto drsném prostředí, skoro bych to nazval pravou bretaňskou džunglí. Všude kolem ostrůvky, skaliska, výběžky, mysy, zálivy, propasti, zřícené balvany. Přes ně lze po úzké cestičce, sem tam s lanem přichyceným ke skalám, dojít až na konec a zblízka se oddávat pohledu na hru sil, kterou zde moře a vítr předvádějí.