POLSKO

vlajka POLSKO

ANGLICKY: Poland
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Rzeczpospolita Pol­ska

VELVYSLANECTVÍ: v ČR, Praha www.prague.polemb.net
ÚŘEDNÍ JAZYK: polština
VÍZOVÁ POVINNOST: ne
MĚNA: polský zlotý 1 PLN = 6 Kč

ROZLOHA: 312 683 km2
POČET OBYVATEL: 38 680 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 124

ETNICKÉ SLOŽENÍ: 97 % Poláci
NÁBOŽENSTVÍ: drtivá většina křesťané (katolíci)

HLAVNÍ MĚSTO: Varšava 1,7 mil. obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Lodž, Krakow, Wroclaw, Gdaňsk, Poznaň, Szczecin, Katowice, Zamość, Bialystok, Toruń

LETECKÉ SPOLEČNOSTI: LOT Polish Airlines (SAS) www.lot.com
MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ ve Varšavě: Warsaw Frédéric Chopin Airport

ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: hepatitida A, B, klíšťová encefalitida, vzteklina

ČASOVÉ PÁSMO: UTC +1

SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
Krakow – historické centrum
Wieliczka – solné doly
Auschwitz-Birkenau – koncentrační a vyhlazovací tábor z 2. sv. války
Bělověžský prales – zubři
Varšava – historické centrum
historické město Zamość
Malbork – hrad řádu německých rytířů
středověké město Toruń
Kalwaria Zebrzydowska – poutní místo a architektonický komplex
Jawor a Swidnica – kostely míru
dřevěné kostely v jižním Malopolsku
park Muzakowski
Centennial Hall (Staletá hala nebo Hala Ludowa) – multifunkční hala ze  začátku 20. století
dřevěné kostely polských a ukrajinských Kar­pat

NÁRODNÍ DOMÉNA: .pl
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:

zobrazit mapu na celou obrazovku

Články - POLSKO

Wysoka Kopa – nejvyšší bod Jizerských hor Petr Nejedlý

Wysoka Kopa – nejvyšší bod Jizerských hor

Jmenuje se Wysoka Kopa, patří do tzv. Koruny polských hor a má nadmořskou výšku 1127,6 m. Na české straně Jizerských hor je množství atraktivnějších tras, než je výstup na nejvyšší horu pohoří za hranicí v Polsku. Ovšem nejvyšší je nejvyšší, proč ji tedy vynechávat.

Sokolica: Za sokolím výhledem v národním parku Pieniny Petr Nejedlý

Sokolica: Za sokolím výhledem v národním parku Pieniny

Sokolica a Trzy Korony jsou nejoblíbenější vrcholy polských Pienin. Sokolica se tyčí přímo nad vodami Dunajce a výhled z ní je úchvatný a v Polsku téměř neopakovatelný. Jako by se člověk ocitl někde uprostřed nekonečných strmých skal a hlubokých lesů.

Stezka Orlích hnízd: Hrad Ogrodzieniec na nejoblíbenější trase Polska Petr Nejedlý

Stezka Orlích hnízd: Hrad Ogrodzieniec na nejoblíbenější trase Polska

Szlak Orlich Gniazd, česky Stezka Orlích hnízd, je údajně nejoblíbenější trasa v Polsku. Řetězec více než tuctu zřícenin středověkých hradů mezi Krakovem a Čenstochovou je dlouhý 163 km a ideální je absolvovat celou cestu pěšky. Případně navštívit alespoň nejkrásnější zříceninu ze 14. století Ogrodzieniec, dokonale začleněnou do okolních skal.

10 krkonošských zastavení (1. díl) – Sněžka, krkonošská tundra, jezera a tory Petr Nejedlý

10 krkonošských zastavení (1. díl) – Sněžka, krkonošská tundra, jezera a tory

Kdo už boty prošlapal v horách, jistě to zná, stoupáte na horu a horu vůbec nevidíte, viditelnost do deseti metrů, mlha, vítr, déšť. Taková byla onen letní den Sněžka, ani jednou se nepředvedla svou holou krásou. Ten den byla její krása větrná, deštivá a skrytá mlhou. Po hřebenech jsme pokračovali dále na polské straně po Cestě česko-polského přátelství až k prameni Labe, výlet předčasně oslavili pivem Paroháč na Labské boudě a poté Labským dolem seběhli dolů do Špindlerova mlýna. Na jeden den fajn výlet, cca 40 kilometrů horským terénem.

Grabarka: <br>Hora křížů a zázraků ve východním Polsku Petr Nejedlý

Grabarka:
Hora křížů a zázraků ve východním Polsku

Poutních míst je prý v Polsku přes dvě stě. Pro pravoslavné křesťany je nejvýznamnějším místem víry a zázraků vrch Grabarka nedaleko běloruských hranic a Bělověžského pralesa. Poutním místem je Grabarka od 13. století a za posledních 300 let zde poutníci vztyčili na dvacet tisíc křížů.

Kruszyniany – Jak Tataři chránili Polsko Petr Nejedlý

Kruszyniany – Jak Tataři chránili Polsko

Tataři! Tento výkřik naháněl od začátku 13. století hrůzu nejen Evropanům. Já jsem se tentokrát vydal po stopách Tatarů, kteří naopak Evropu pomáhali chránit. Procházím kolem honosné hrobky s půlměsícem, všude kolem březový les. Jsem na muslimském hřbitově a z fotografií na hrobech se na mě dívají tváře nebožtíků. Tváře usměvavých mongolských očí. Nenahánějí hrůzu jako jejich bojovní předci, kteří se před staletími přehnali tímto krajem. Jména Sulejman, Ali, Aladin spíše připomínají pohádku o Tisíci a jedné noci.